V roce 1965 jsem měl to potěšení navštívit divadlo Semafor (tenkrát ještě v pasáži Alfa) a byl jsem, co by "Študent s rudýma ušima" u vytržení. Dodnes nejsem schopen vyřešit problém, co mě bralo víc - zda písně nebo text. Alo ono je to tak fifty - fifty. Nedávno byl J. Suchý v pořadu K. Šípa co by host. Obdivuji jak mu to v 85ti letech vtipně myslí a mluví. A J. Suchý mluví o inspiraci Voskovcem a Werichem. Můj názor je ten, že oproti legendární dvojici tento způsob divadelního projevu posunuli ještě o kus dál. Určitě je tam více recese... Dnes už je to generačně překonáno, nicméně je to česká klasika.
V roce 1965 jsem měl to potěšení navštívit divadlo Semafor (tenkrát ještě v pasáži Alfa) a byl jsem, co by "Študent s rudýma ušima" u vytržení. Dodnes nejsem schopen vyřešit problém, co mě bralo víc - zda písně nebo text. Alo ono je to tak fifty - fifty. Nedávno byl J. Suchý v pořadu K. Šípa co by host. Obdivuji jak mu to v 85ti letech vtipně myslí a mluví. A J. Suchý mluví o inspiraci Voskovcem a Werichem. Můj názor je ten, že oproti legendární dvojici tento způsob divadelního projevu posunuli ještě o kus dál. Určitě je tam více recese... Dnes už je to generačně překonáno, nicméně je to česká klasika.