Sen čarodějky
Florinda Donner
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/142449/bmid_sen-carodejky-6iJ-142449.jpg
4
41
41
Američanka Florinda se na sklonku sedmdesátých let dvacátého století vydává do Venezuely, aby zde studovala léčitelské praktiky. Seznámení s doňou Mercedes, čarodějnicí a spiritistkou, dává jí možnost proniknout do magického světa zaklínadel, tajemných seancí a nevysvětlitelných léčebných metod. Jejíma očima nahlížíme do chudých chýší i starobylých haciend, ve kterých jí pacienti vyprávějí o životních útrapách, lásce, hříchu, bolesti, ale i nečekaném štěstí...... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , Levné knihyOriginální název:
The Witchs Dream, 1985
více info...
Přidat komentář
Na to jak jsem se na knihu těšila, přišlo velké zklamání. Nečetla se mi moc dobře. Velké části knihy mě vyloženě nudily a trvalo mi hodně dlouho dobrat se konce. Hvězdičky dávám, za samotné líčení životních příběhů několika "pacientů".
Po téhle jsme s kamarádkou sáhly vzápětí po dočtení Shabono, ale nedočetly jsme ji. Čekaly jsme něco jiného, tak jsme ji zase odložily a vrátily se ke Castanedovi.
Kniha mi trochu připomínala Žítkovské bohyně přenesené do Jižní Ameriky. Zajímavé téma, ale za mne žádné velké nadšení.
Musím říct, že knihu jsem si koupila proto, že mě zaujal obal. Ovšem vnitřek byl mnohem zajímavější. Čtenáře pohltí a zároveň ukáže jiný svět a jiné hodnoty
Chvíli mi trvalo, než jsem se do čtení dostala, ale potom mě kniha zcela pohltila. Moc se mi líbila. Byla hodně zajímavá, záhadná, zároveň i poučná, co se týče životních hodnot, zajímavý pohled na osud a jak ním můžeme hýbat.
Tuto knihu sem si koupila protože mě zaujala její obálka. Knížka mě přišla nudná až na pár chvil. Jinak to promě byla průměrnější knížka...
Florinda Donnerová, spolu s Taishou Abelarovou a Carlosem Castanedou patří do okruhu dona Juana Matuse, takže asi víte, co čekat.
Děj se odehrává v malém městečku ve Venezuele, kam přijela Florinda řečená Musiúa za léčitelkou, čarodějkou, spiritistkou a médiem Mercedes Peraltou. Stará žena ji nechává sledovat své léčebné a magické zásahy a učí ji. Vzdělání antropoložky Florindu nutí mít vše zvnějšku pod kontrolou, mít ve všech informacích a činnostech řád, v čase chronologii a v událostech kauzalitu. Čarodějnictví tohle ale neumožňuje, a tak se Florinda jen zvolna smiřuje se světem, který má své vlastní zákonitosti.
Kniha se velmi dobře čte, dramatičnosti a hloubky CC však nedosahuje.
Přikládám krásnou definici čarodějnictví, kterou Florindě předkládá Augustín, jeden ze skupiny:
Čaroděj si sám zvolí, že bude někým jiným, než pro co ho vychovávali. Musí si také uvědomit, že čarodějnictví je úkol na celý život. Čaroděj skrze čarodějnictví spřádá vzorce jako pavučiny. Vzorce, které přenáší vzývané síly k nějakému vyššímu tajemství. Lidské činy mají nekonečné, všude rozprostřené předivo svých důsledků, čaroděj tyto důsledky přijímá a magickým způsobem je znovu přetlumočuje. Čarodějovo uchopení reality je úplné. Jeho stisk je tak mocný, že může ohýbat skutečnost všemi způsoby ve prospěch svého umění. Ale nikdy nesmí zapomenout, co realita je nebo byla.