Sen o mně
Karol Sidon
V souvislé promluvě s matkou, jsou zachycena první léta vypravěčova dospělého věku s prohlubujícími se pouty k rodičům, kteří se od něho v čase nevzdalují, ale naopak se k němu přibližují, i když naléhavější se stává stále žitá a nekonvenčně podaná realita mladého jeho manželství s Andělou, jejíž milenec se posléze stává protihráčem obou. Tyto kulisy Sidonovi posloužily k vystupňování obrazu jeho vlastní duše - ve splati života hledá své místo a tu nejprocítěnější a nejpravdivější orientaci v souladu se sebou samým a s vírou, která se v osobních a slovesně střídmých, ukázněných, ale hlubinných prózách krok za krokem vynořuje jako základ všeho lidského smysluplného konání. Až hymnický, litanický, důsledně zpovědní, nostalgicky ztišený tón, objevující se - od sotva viditelných praménků až po zřetelný a závěrečný tok světla - v obou prózách (Sen o mém otci a Sen o mně) spisovatelova mládí, tvoří vyvrcholení tohoto vstupu do literatury ze sklonku šedesátých let , vstupu, o němž se - stejně jako o autorovi a ostatním jeho díle - po dvacet let mlčelo.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2014 | Altschulova metoda |
2012 | Pět knih Mojžíšových |
1968 | Sen o mém otci |
2015 | Piano live |
1991 | Evangelium podle Josefa Flavia |
V této knize se vypravění o svérázné matce a úniku z jejího vlivu, lásky a vydírání, stále více blíží filozofii. Karolova potřeba se trhnout je o to těžší, že se neustále topí v sebeobviňování, a to ve chvílích, kdy by měl řvat a bojovat za sebe. Tato kniha odhaluje spisovatelovo tíhnutí k hlubokým lidským úvahám, cítím zde židovský smutek, zmatek, strach...některé věci jsou asi geneticky dané