Sen s výčitkami
Robert Krumphanzl
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320404/mid_sen-s-vycitkami-Jtj-320404.jpg
4
3
3
Čtrnáct elegií ve verších a jedna elegická próza. Spisovatel, nakladatel a editor Robert Krumphanzl (1973) vybral ze svých starších i nových textů a sestavil nerozsáhlý, ale provázaný celek, v němž propátrává své místo a čas, jejich prchavost i nezvratnost, jejich (nejen vzájemné) souvislosti a souvztažnosti.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2005 |  Minutové vzdálenosti |
| 2016 | Sen s výčitkami |
| 2018 |  Jedna věta |
| 2019 | Spas - Čtení ve Věži |
| 2010 | Autoři Triády: Fotografické portréty |
To pnutí mezi časem a prostorem je občas vyobrazeno až nereálnými (snovými) situacemi, jak napovídá již název sbírky, a právě tyhle texty jsou nejúdernější. Formálně docela různorodé, jazykově někdy až prozaizované, přesto jsou k mání i překvapivé výrazy ("přes sýce v kleci přehodit kostkovanou deku").
Závěrečná próza pro mě představuje vrchol sbírky – proměny zahrady se vším tím kompostem, stromovím i včelami jsou spjaty i ze změnami rodinnými. Čas běží a pletivo se rozpadá.
Napil jsem se z potoka, vylitého v rozvalinách
stavení po nějakých mých předcích. Dokonce
snad po všech?
O těch pijavkách, které se mi přisály pod rty
a pod jazyk a na patro, jsem nikomu neříkal.
Ústa jsem otevíral opatrně, aby si jich
nevšimli. Bolest mě prozradila,
ale jenom před tebou. Naléhala si,
ať je proboha vytrhám,
a já s tím začal. Jednu po druhé,
jako bych si z úst trhal vyviklané, slizem
obalené, změklé zuby.
Zdálo se mi, že teď jsou venku všechny, do krku
že by se nepřisály.
(s. 7)