Šepot papíru a inkoustu
Lindsay Harrel
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439763/mid_sepot-papiru-a-inkoustu-USs-439763.jpg
4
90
90
Tři ženy, jež napříč časem spojuje vášeň pro příběhy, bojují se společenskými konvencemi, sní své sny o šťastné budoucnosti a doufají, že jejich životy naplní láska. Sophie Barrettová je terapeutka, která se potřebuje vzpamatovat z tragické smrti snoubence, a proto odjíždí do anglického Cornwallu, kde se setkává s Ginny Roseovou, snažící se udržet nad vodou malé knihkupectví. Podaří se jim společnými silami překonat nepřízeň osudu a rozluštit záhadu tajemného zápisníku, v němž svůj život a své touhy před sto padesáti lety popsala záhadná Emily? A podaří se jim najít lásku?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Secrets of Paper and Ink, 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Ze začátku jsem byla z knížky nadšená, takováhle mi teď sedla do nálady, hlavní hrdinky mi byly sympatické i když mě někdy rozčilovaly. Líbilo se mi prostředí knihovny a pátráni po autorce starého rukopisu. Bohužel na konci mě zklamalo, že autorka do příběhu vecpala víru a vlastně tím řekla víra vše vyřeší. Tohle knížce na hodnocení ubralo hvězdičku, nebýt konce knížka mě jinak bavila. Je zde nastíněno i téma domácího násilí a sebedůvěry.
(SPOILER) Absolutně se ztotožňuji s komentářem uživatelky martiline. Ten příběh byl super, ale postupně už autorka omílala to samé dokola a na posledních 10 stránek honem rychle nacpat Boží poselství, které v kontextu celé knihy vůbec nedávalo smysl a už vůbec neseděl k postavám. Emily příběh se mi líbil víc, i když konec opět nějaký odfláknutý. Myslela jsem, že to bude za poslední dobu jedna ze skvělých knížek, ale ten konec to zhatil a úplně změnil pohled na celou knížku.
Tři příběhy ze dvou časových rovin, dva ze současnosti a jeden historický. Jde o poklidné vyprávění, které mi příjemně sedlo.
Moderní romantika, která mi přišla vhod za deštivého dne na horách. Bůh na konci mi nevadil tak, jako mi vadily chyby, které jsem nacházela v textu.
Možná jsem na chvilku potřebovala začíst se do romanticky laděné knihy. Obě témata, která řeší hlavní hrdinky, jsou zasazená už v mnoha dalších knihách. Tady to nemělo ani žádný psychologický podtext a myslím, že spisovatelka ani vzdáleně nezavadila o zkušenost, kterou oběma hlavním hrdinkám přisoudila.
Ke konci knihy se opřela snad úplně z ničeho nic do víry v Boha, což jsem z počátku díla nezaznamenala a honem honem – snaha dát do knihy nějaká ta moudra a poselství na poslední chvíli. To bylo trochu násilné.
Ale přečíst se to dalo. Víc mne uchvátil příběh Emily, která byla vlastně taková třetí hlavní hrdinka. Také u ní na konci příběhu bylo ale „šup šup ať už to tedy dopadne“.
Šepot papíru – doporučená romantika. Úvod mě nenadchnul, obecně Sophie a její problémy mě trochu nudily, ale cornwallské pobřeží a knihkupectví mi pomohlo přenést se přes ty nudnější části. V závěru jsem moc nesouzněla s boží rukou/záměrem/údělem, ale Emilina sladká tečka mi vyhladila nesouhlasnou vrásku na čele. Takže v zásadě ano, teď co na tento nový přírůstek řeknou naše čtenářky.
„Má drahá, psaní je jediný způsob, který podle mého názoru dává lidskému utrpení alespoň nějaký smysl. Psaní a pak také vědomí toho, že jsme všichni součástí božího plánu.“
No mě to teda nebavilo, vlastně to bylo takové nemastné, neslané. Hlavní hrdinka Sophie byla hrozně naivní a chovala se prostě divně, nelogicky. Těšila jsem se na pasáže z minulosti, těch tam bylo jako Šafránu, takže za mě těžký průměr.
Krásna kniha. Človek by si po prečítaní najradšej otvoril kníhkupectvo v malom mestečku a žil ich život.
Tak tohle bylo zklamání, děj příliš předvídatelný, některé náhody až neuvěřitelné. Nejvíce mne zaujal příběh Emily, jinak jsem při čtení postrádala to správné napětí a závěr byl podivně duchovní, až nepřirozeně odkazoval na víru. Čtení, které neurazí, ale ani neoslní. Pošlu dál...
Nedala jsem plný počet, ačkoliv se mi kniha velmi líbila. Krásný příběh, nevšední propojení minulosti a současnosti a přeci jen mi tam něco vadilo. Autorka je očividně věřící, což by mi samo o sobě nevadilo, většinou mi to ani v příběhu nevadí, ale zde jsem měla pocit, že si na to autorka vzpomněla až na konci knihy. Já vlastně věřím v Boha a chci, aby i ústřední postavy knihy byly věřící a tak to musím rychle ještě zmínit. Na mě, jakožto ateistu, to bylo moc, protože od začátku příběhu nikde ani zmínka a na konci taková nálož Boha a duchovna, až mi to bylo nepříjemné a upřímně, zkazilo mi to celkový dojem z knihy, která by jinak dostala plná počet...
Šepot papíru a inkoustu
Dočetla jsem příběh chvílemi až napínavý, kde se jedna linie odehrává v přítomnosti a druhá v minulosti, vše se točí kolem knih.
Každá z žen prožila určité trauma a snaží se ho „nějak“ řešit.
Ovdovělá Sophie přijede z Ameriky do Anglie, kde ji inzerát přivede do knihkupectví a potká jeho majitelku Ginnu . Padnou si do oka, spřátelí se a společně pátrají po tajemství jednoho zápisníku z 19.století a jeho pisatelce .
Začátek románu se mi zdál zamotaný, chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala v osobách i v ději. Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale proto dávám o hvězdu méně. Příběh vede čtenáře k zamyšlení ... Víc neprozradím.
Tak tohle bylo vážně slabé. Posledních 100 stran už jsem jen přeskakovala a vždycky přečetla kousek, jestli to třeba něčím nepřekvapí. Nepřekvapilo.
Překrásná kniha s myšlenkou, kterou se Vám snaží nenásilně předat.
Kniha nám prolíná osudy tří silných žen, které to opravdu neměli jednoduché. Každá z nich bojuje s jinou životní výzvou a problémy.
Všechny hlavní hrdinky jsem měla ráda a opravdu jsem jim celou dobu fandila.
Nejvíce mě bavily kapitoly z pohledu Emily. Ale líbily se mi pasáže jak Sophie tak i Ginny. ( Ginnyho manžela jsem opravdu neměla ráda, vytáčel mě svým chováním,to co udělal ještě beru, člověk do toho nevidí a i on chtěl být šťastný, ale nelíbilo se mi, jak se choval po tom,co ho Ginny znovu zkontaktovala. A ani Ginniny rodiče mi moc nesedli. Moc jsem je musela a také se mi nelíbilo jejich nehezké chování vůči ní )
Ani Sophiin bývalý snoubenec nebyl žádná sláva. Byla jsem opravdu ráda, že se v příběhu ukazoval jen v jejích vzpomínkách. ( On se tam tedy ani jinak objevovat nemohl, protože když příběh začne je už mrtvý - toto není spoiler,dozvíte se to hned v první Sophinině kapitole i v anotaci )
Opravdu klobouk dolů před nimi jak bojovaly a snažily se.
Romantické linky co tu nachází jsou milé a přirozeně popsány. Krásné!
Autorka píše čtivě a stránky mi mizely pod rukama. Pořád jsem chtěla vědět jak to bude dál a kam nás příběh zavede. Její styl spaní je opravdu krásný a milý. Autorka opravdu umí psát a umí skvěle popsat lidský charakter.
Upřímně nemám knížce co vytknout. Moc moc se mi líbila a s klidným srdcem jí můžu doporučit. Má hloubku i když se to na první pohled úplně nezdá.
Na konci mi ukápla slza dojetí a zalil mě příjemný pocit.
Určitě se k ní vrátím. Pustím se i do dalších knih autorky, jestli tedy nějaké další napíše
Doporučuji !
5/5*
(SPOILER)
Přečíst knížku o knihkupectví je taková moje soukromá povinnost :-)
Odpočinkové čtení, kde se nekonají žádná převratná rozuzlení.
Trochu mi vadilo, když člověk, který nemá peněz nazbyt, je doslova na pokraji bankrotu, šeredí s jídlem, vyhazuje nedokonalé pečivo do koše a peče jako praštěná každý den...
A tu "nemoc", že by ji od své ženy manžel nechytnul, to se mi také nechce věřit, navíc na ni umírali za několik desítek let, a ne když se to hodí do textu....
Ale budiž, nebudu hnidopich.
Pěkná knížečka, kterou nemusíte mít doma, vrátím do knihovny pro další romantické duše.
Odpočinkové romantické čtení z krásné oblasti Cornwallu ....
Tři ženy - terapeutka Sophie, kterou osud přivede k opuštěné Ginny, ta se snaží zachránit své knihkupectví - a z minulosti se zjeví záhadná Emily - a všechny tyto ženy mají velmi blízko k vůni knih ....
Pěkné sdělení o tom, že když věříte a hledáte spřízněnou duši - jste na dobré cestě ....
A se zájmem jsem si poslechla v odkazu píseň YOU SAY od Lauren Daigl....
Prostředí Anglického venkova má vždy něco do sebe a je-li to v létě, ach bože moje cestovatelská dušička dostala pocit, že úplně vidí oceán, jeho příboj, maják na obzoru a i ten krásný strom. Všichni víme, jak to dopadne, ale nevadí to. Někdy potřebuji příběh, který si v klidu vychutnám místo toho, abych byla napnutá, jako struna. Nejvíc mě asi zaujal příběh Emily. "Vše, co v životě máme, jsou naše volby. Musíme se rozhodovat tak, abychom s tím dokázali žít - a také zemřít, až přijde čas."
Román pro ženy u kterého jsem si opravdu odpočinula. Předvídatelné osudy tří hlavních hrdinek, které se prolnou a přesně víte jak to bude probíhat, ale čte se to příjemně, není nutné přemýšlet a někdy je takové čtení potřeba. Krásně se tam mluví o vztahu ke knihám a k literatuře a umění jako takovému, prostě pohoda a klid, který ze čtení dýchá je v době covidu milé zpříjemnění všech nepohodových a neklidných hlášek z médií.
Šepot papíru a inkoustu je krásná kniha a bude se určitě líbit každému knihomolovi s romantickou duší, který věří v dobro i lásku. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Šepot papíru a inkoustu
Knížku jsem si zakoupila kvůli názvu, který mě v obchodě velmi zaujal. Skrývá v sobě tři příběhy žen, které se propojí, hezky se to četlo, někdy trochu vleklo. Vždy to zachránil příběh Emily. I mně vadil autorčin záměr v závěru knihy. Přišlo mi to nadbytečné, do této knihy, která je psána v reálném duchu, nehodící se.