Šerochodec
Kat Richardson
Šerochodec série
1. díl >
Harper Blaineová pracuje jako celkem bezvýznamné soukromé očko. Při vyšetřování jednoho banálního případu je však surově napadena a útok nepřežije. Přesněji řečeno, zůstane mrtvá dvě minuty. Když se Harper probere v nemocnici, začne se cítit trochu… zvláštně. Vidí věci, které nedokáže popsat jinak než jako podivné: siluety vystupující z šedého mlžného oparu, vyceněné zuby, řvoucí obludy. Harper ale nepřišla o rozum. Její „smrt“ ji přeměnila v Šerochodce. Nyní se dokáže pohybovat mezi naším světem a záhadnou přechodnou zónou, kde se vyskytují děsivé, nevysvětlitelné věci. Tento nový dar (nebo snad prokletí?) ji vtahuje do světa upírů a duchů, magie a čarodějek, nekromantů a artefaktů zla… Ať se jí to líbí nebo ne.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fantom PrintOriginální název:
Greywalker, 2006
více info...
Přidat komentář
No-tak jsem taky dočetla. Musím přiznat a dát za pravdu - pisatelce přede mnou, když napsala že se knížkou brodila. Tohle je ten výraz, který po dočtení mám. Základ příběhu je dobrý, jen mě to nevtáhlo do děje, nedokázala jsem si k žádné postavě vybudovat pomyslný vztah a jít s ní dějem. Knížku vrátím do knihovny , jdu hledat jiné hrdiny a je jich spousta, mám se na co těšit.
Dočetla jsem. Ale ani nevím proč. Málokdy mě hlavní hrdina tak štve. De facto pořád jen brečí, že je jí zle a že toto nechce. Akce až ke konci. Knihou jsem se brodila. I když mám fantasy ráda. A ještě je druhý díl. Vůbec si nedokážu představit o čem.
Slátanina všeho možného: duchařiny, upírů a tj. druhého "Stmívání". Kdyby to byl film, byl by "béčkový". Ve mně si bohužel příznivce nenašla, ale věřím, že si najde své publikum.
Šerochodec nás zavede do doby pomalého internetu, pagerů, telefonních záznamníků. Do doby kdy vyhledat něco v archivu znamenalo přehrabovat se v zaprášených krabicích. Do doby, kdy vše bylo...pomalejší a klidnější. Hlavní hrdinkou je soukromé očko Harper Blainová. Její obvyklou náplní práce je sledování, pátrání po pohřešovaných předmětech a osobách. Při jedné rutinní práci dostane Harper pořádnou nakládačku a probudí se v nemocnici. Postupem času začíná tušit, že je něco jinak. Stíny se stávají skutečnější, hranice mezi světem živých a mrtvých se pomalu prolíná v Šero...
Mám velice rád urban fantasy, neboť se mi líbí zasazení právě do skutečného světa, do světa, ve kterém žijeme. Šerochodec není napěchován akcí, je fantasy detektivkou, která je sice místy trošku nelogická a zkušenému detektivovi by mohl děj připadat až příliš průhledný. Ale, a to je hlavní, výborně jsem se bavil. Poklidné tempo je v závěru knihy vystřídáno akcí hodnou nejednoho fantasy!
Jediné co mj vysloveně vadilo bylo slovo detektivka, měl bych to uvést na pravou míru a v kontextu. Harper se představuje jako detektivka... no nevím, ale kdyby překlad zněl soukromý detektiv/vyšetřovatel/očko tak by mne to možná neudeřilo tak do očí.
Co mě naprosto potěšilo bylo použití pár odkazů na Bonda, hlavně při popisu jedné z postav – Edwarda. Stejně tak jsem se musel pousmát ve chvíli, kdy si hlavní hrdinka vychutnávala whiskey Bushmills. Ano, hádáte správně, jedna z mých oblíbených.
Suma sumárum máme tu příjemnou nenáročnou detektivku s prvky fantasy, která pobaví, sice nepřekvapí, ale neurazí.
Hodnocení: 70%
Šerochodec mě příliš nenadchnul a další díly číst nebudu. Nemám důvod. Příběh byl vyprávěn dost nezajímavě, i když námět vcelku zajímavý je. Ale při čtení vás to netáhne dál, nemáte zájem zjistit, co se stane dál a jak to vlastně dopadne. Což je u detektivky dost škoda.
Nelíbily se mi ani postavy. Hlavní hrdinka je příliš nevýrazná. A dost divně navazuje vztahy. Z člověka, kterému vůbec nedůvěřuje, je za dva dny nejlepší kamarád? Další postava je v knize vykreslena jako největší zlo a přesto se s ním rozhodne spolupracovat? Inu prostě je v ději dost neuvěřitelných situací. Vedlejší postavy nejsou dost propracované nebo dost uvěřitelné.
Celkově se kniha četla sice dobře, ale nedokázala mě pohltit.
Ze všech hrdinek, které kdy udatně bojovaly s nadpřirozenem, je tahle nejprotivnější. Čím víc o ní budete číst, tím víc budete chápat, proč se ji jakýsi sympaťák pokoušel rozmlátit hlavu o zem, a to hned na první stránce.
Škoda, že šlo o bezejmenného hrdinu; navíc to byl hochštapler, protože odvedl mizernou práci a soukromé očko Harper přežila vlastní smrt, a to doslova.
Od té chvíle se začínají dít věci. Bohužel jsem většinu z nich nepobral, takže je nebudu komentovat. Zubožený čtenář doklopýtá do trpkého konce s vědomím, že svět musí být báječným místem pro život, anžto i tato kniha mohla být horší.
(SPOILER)
Abych pravdu řekla, jsem z knihy mírně rozčarovaná... Ani ne tak proto, že by mi námět nesedl - je svým způsobem originální - ale provedení bylo, řekněme těžkopádné.
Ze začátku jsem měla problém se začíst - byly chvíle, kdy jsem knihu chtěla odložit, protože mě opravdu nebavila. Nudila jsem se! (Znáte to slovní spojení „ospalé městečko“?) Děj pořád běžel ve stejném tempu (strašně pomalý), k uzoufání nudný, bez jiskry, bylo mi putna, co se Harper stane.
Když pak probíhalo její „zasvěcování“, ty vědecké žvásty mě tak akorát zmátly. Myslím, že „vysvětlení jak pro blbce“ je pro člověka, který je do toho hozen jako šutr do rybníka a vězí v tom nejhlubším dně nevědomí, to pravé ořechové. Navíc skutečnost, že Harper se tomu jaksi pořád bránila – ač logické – ve mně důvěru zrovna dvakrát nevzbuzovalo.
Trošku mě zarážela skutečnost, že člověk, který si párkrát „vyzkoušel“ jak otevřít jedny dveře a zavřít ty druhé, podává vysvětlení někomu, kdo je v tom stejný nováček jako Harper, na profesionální úrovni, jako kdyby v tom měl dvacetiletou praxi. Další pro mě trochu záhada: je fakt super, když poznáte někoho, kdo Vám vysvětlí, jaké „změny“ se s vámi stali, po tom, co jste přestoupili na druhý břeh a vrátili se. Nicméně, nemyslím si, že je na místě nazvat pár sezení s vědeckým výzkumem a pozvánkou k večeři, přátelstvím. Je fajn, že má Harper nějakou oporu, ale tohle mi v knize přišlo moc hrr. Možná by bylo na místě přidat víc stránek, aby se mezi nimi ten vztah stačil nějak rozvinout. Taky Vám na konci knihy přišlo až příznačné, že z „úletu“ se stala jen přebytečná postava, která do knihy vůbec nepatřila?
Když se dostanu k samotné detektivní zápletce - byla průhledná. Opravdu. Některé věci jsem tušila, jiné mi přišli jako kdyby se tam vyskytly jen když to autorka potřebovala. Myslím, že indicie, které vedly ke všemu a byly průhledné jako sklo, si Harper uvědomila až s několika kapitolovým zpožděním * SPOILER * např. záhadný člověk volající do kanceláře, když je linka odpojená * KONEC SPOILERU * a indicie, které vy naprosto postrádáte – tedy, že v knize prostě nejsou - Harper sype z rukávu jak esa při pokeru. * SPOILER * např. ten podvod se starožitníkem, doteď by mě zajímalo, jak na to přišla. * KONEC SPOILERU *
Občas se mi zdálo, že kniha není o ničem jiném než o neskutečném strachu hlavní hrdinky a jejich žaludečních šťávách v hrdle. Což mi připomíná – jedem do Ameriky, lidi! Tam mají takový bombastický zákony! Nejen, že Harper za celou knihu svým hrdlem prolila snad hektolitry alkoholu, ale také si v opilém stavu (malátná, praktický spící zombie) vesele řídila auto. Páni, mít tenhle zákon tady, tak policie nemá do čeho píchnout. A s nelogičnostmi bych mohla pokračovat až do aleluja.
Vrchol kvality to rozhodně není, číst se to dalo, i když to provedení... no mohlo to být i horší. A jak už bylo zmíněno pode mnou – opravdu jsou tam chyby. A nejen ty překladatelské...
Zajímavý námět, i když zpracování trošku pokulhává. Děj se rozvíjí nelineárně, některé pasáže jsou nudnější (a našl jsem i chyby v překladu, ale za to autorka nemůže). Jsem zvědavý na dvojku.
Čekala jsem něco jiného. První polovina knihy mě vůbec nebavila. Postavy se mi zdají ploché. Kdybych neměla druhý díl už doma, asi bych ho ani nesháněla. Druhá polovina knihy už se mi četla lépe, takže jsem se postupně dopracovala k závěru, že to asi není až tak strašné, jen mi tenhle mix mezi časopisem "2001 záhad" a detektivkou nesedne. Hodnocení ještě možná časem přehodnotím, podle toho, jak mi kniha zůstane v paměti.
Harper mi přijde naprosto nezajímavá. Ale může to být i tím, že jsem po "Šerochodci" sáhla po dočtení "Pro hrst amuletů" a vedle labilní a nepředvídatelné Rachel působí Harper obyčejně. Její vzpírání se Šeru mě navíc iritovalo. Působilo na mě nevěrohodně.
Mě se kniha vcelku líbila. I přesto, že jsem čekala příběh tak trošku o něčem jiném. Ale jinak to bylo svižný, našlo se tam dost akce a dokonce jsem se i pobavila. Ze začátku jsem si musela trošku zvyknout na styl, kterým je knížka sepsaná. Ale pak jsem to louskala jedním dechem. V některých věděckých částech jsem se dost topila, ale jelikož hlavní hrdinka taky, tak mi to na kouzlu knížky nijak neubralo. Ale existence upíra byl pro mě tak trochu šok, nějak bych ho v tomhle nečekala. Ale nakonec to bylo příjemné zpestření. Hlavní hrdinka se mi celkem zalíbila. Závěr byl zvláštní, ale tak to prostě někdy chodí. Vcelku to bylo příjemné oddechové čtení.
Koukám, že nejsem jediná, která od knihy čekala víc. Děj hodně rozvleklý, napětí minimální a výklady o Šeru natolik "vědecké", že jsem se v nich někdy i ztrácela. Druhý díl rozhodně vyhledávat nebudu.
Nebylo to špatné čtení. Sice jsem čekala, že to bude trochu jiné, ale i tak to šlo. Nakonec i nudnější části šlo přelouskat :)
právě ji čtu, děj ubíhá rychle, od knihy jsem čekala víc ale zaujala mě, čte se velmi dobře.
Popravdě, čekal jsem od příběhu úplně něco jiného, ale neznamená to, že by mě kniha zklamala, spíš právě naopak. Hezky se to četlo, dokázalo to vtáhnout do děje, a že tam byli upíři? No a co? Byli zajímavě pojatí. Mělo to myšlenku, spád, bylo to dobře napsané.
A alespoň už mě při jméně Edward nenapadne ta světluška ze Stmívání. Šerochodec není červenou knihovnou, což je super.
Pěkně pojatá kniha. Příběh docela utíkal. Sice jsem se v půlce knihy zarazila, když jsem zjistila, že zase jako jedna z hlavních nestvůr budou upíři (to jich už neni všude kolem dost??), ale díky bohu to autorka napsala, tak, že mi tam vůbec nevadili. Sice šerochodce nezařadím mezi mé nejoblíbenější díla, ale určitě si přečtu další díl :)
... první díl a myslím,že stačilo...