Sešívání republiky
Marek Šalanda
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396004/mid_sesivani-republiky-Qjy-396004.jpg
4
15
15
Za humna s Markem Šalandou. Netradiční cestopis z česko-slovenské hranice. „Ale dejte pokoj! Tohle se opravdu stalo?! Tomu se mi snad ani nechce věřit.“ Se zatajeným dechem hltám jeden příběh za druhým. Třeba o zapomenuté dělostřelecké bitvě nebo o československé vlajce, co byla na měsíci, o falešné svatbě, světlonoších, o tak trochu jiných partyzánech, o vzniku hodinek Prim nebo o statečném faráři. A víte, co skrýval obraz v Závrší? Nebo proč to občas bouchne v kamnech ve Střelné? Lidé mi vyprávějí o dřevěné ponorce, pěstování bavlny na Moravě, tajemném kostelíku, o statečných ženách v Beskydech či narození T. G. Masaryka. Všechny tyto příběhy jsem slyšel na česko-slovenské hranici, kterou jsem pěšky prošel cik-cak od vesnice k vesnici…... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem dostal jako dárek k objednávce, tak jsem si jí přečetl. Jenže: Většina příběhů je nezajímavá, knížku doprovázejí dětinské kresby. Autor píše dost banálně a naivně, smysl téhle knížky mi zkrátka uniká.
Tento druh literatúry nevyhľadávam, ale náhodou sa mi dostala do rúk, oslovili ma jej názov, kedže žijem blízko hranice. Kniha ma prekvapivo bavila. Úsmevné príbehy, svižný štýl spisovateľa ma sprevádzal počas celej knižky. Príjemné túlanie prstom na mape-vďaka ilustráciám k príbehom. Je vzácne keď, cestovateľ vie aj pútavo písať.
Kniha se čte moc dobře - je velmi svižná. Líbilo se mi, jak se střídá takový rychlý styl psaní, když autor jde, s rozvláčným, když vypráví příběhy. Je to taky přehlídka naší české pohostinnosti, která mě dost překvapila. A jsem rád, že to autor zmiňuje. Knížka mě dost pobavila, díky za ni!
Chválím autorovu poctivost v chůzi. V popisu už té poctivosti mohlo být méně. Kdy vstával, kolik toho snědl a kde od koho co dostal, byly trochu nudné pasáže. Nelze upřít zajímavost příběhů z pohraničí, ale vyprávění samotné je jako psané "za chůze". Děkuji.
Autor mě zaujal již při prvním putování po hranicích Čech a Moravy, o kterém psal ve svých příspěvcích na FB. V době nemoci jsem každý den čekala na další dobrodružství a symbolicky vařila ranní kávu i pro něj. Cesta totiž byla nesmírně obtížná a já jsem obdivovala nejen nachozené kilometry, ale i překonávání nástrah přírody i počasí. Ocenila jsem, že další putování už vyšlo knižně pod názvem Sešívání republiky. Připomíná již dávno zapomenuté cestování krajánků, kteří putovali krajinou, vyprávěli a získávali další příběhy, znalosti i dovednosti. Symbolické bylo i to, že autor s sebou nosil krojový klobouk a v celém kroji, který nosil v batohu, došel do Lanžhota, který byl cílem jeho cesty a kde byl slavnostně uvítán. Knížka nás inspirovala k putování po stopách s návštěvou vybraných lokalit z knihy.
Tak trochu jinak pojaté vyprávění o putování. Nevím proč, ale způsob, jakým je kniha a celé vyprávění zpracováno, je přesně šálek mé kávy. Jediné co mi trochu vadilo, za což jsem ubral jednu hvězdu je, že mi moc neseděla přítomnost České televize a rozhlasu. Tak nějak mi přišlo, že to narušuje tu poutnickou čistotou. Každopádně ať tak nebo tak, hned bych se na takovou cestu s panem Šalandou vydal...pocházím totiž z jedné z popisovaných oblastí :-)
Jednoduché čtení, ač jsem musela autora obdivovat, kolik kilometrů musel nachodit. Muselo být zajímavé potkávat se s tolika jinak nenápadnými lidmi a jejich příběhy.
Nenáročné čtení. Některé příběhy jsou zajímavé, jiné méně, ale knížka plyne s lehkostí. Nic víc, nic míň.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Sešívání republiky |
| 2021 | Slovácko sa nenudí - Za humna s Markem Šalandou |
| 2002 |  Internet a jeho využití pro cestování |
Překvapil mě předchozí komentář - psát hodnocení na knihu, kterou jste nechtěli, mi nepřijde fér vůči ostatním čtenářům a autorovi. Navíc, když jde o tak zajímavou věc, jak jsem zjistil - autor totiž knihu napsal z poloviny ve stanu - je to zachycený jeho celý deník, který si psal na cestě každý večer. Do knihy k němu přidal příběhy Čechoslováků žijících kolem společné hranice - příběhy, které sesbíral od těch, co na cestě potkal. Příběhy jsem neznal a některé mě hodně překvapily. Za to veliký dík a klobouk dolů - poctivost sbírání příběhů je vidět v každé kapitole. Je až neuvěřitelné, kolik se toho člověk dozví od obyčejných lidí žijících v pohraničí. Hned mám chuť se vydat někam na podobnou cestu. Krásné a svižné čtení - díky!