Sešli se v Bagdádu
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220/bmid_sesli-se-v-bagdadu-dh4-220.jpeg
4
250
250
V Bagdádu se chystá tajná schůzka zástupců světových velmocí. Bohužel ne až tak tajná, jak původně měla být, a jistá zákeřná mezinárodní organizace je pevně rozhodnuta využít připravovaných rozhovorů ve svůj prospěch. Do Bagdádu má namířeno kdekdo – ať už otevřeně, či potají. Mezi jinými i slečna Victoria Jonesová, která se vydává za neteř známého archeologa, jen aby se do Bagdádu dostala a mohla tu pátrat po mladíkovi, do nějž se v Londýně bezhlavě zamilovala. A právě ona se dostane na stopu mezinárodního spiknutí, když do jejího hotelového pokoje vpadne raněný agent a těsně před smrtí jí stačí šeptem sdělit tři tajemná slova: „Basra... Lucifer... Lefarge...“... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
They Came To Baghdad, 1951
více info...
Přidat komentář
Není to le Carré. Některé postavy (Victoria či dr. Pauncefoot Jones) vypadají jako vypůjčené od P.G.Wodehouse. Příběh a atmosféra by odpovídaly víc 30. než 50. letům. A jsou zde i Agátini oblíbení archeologové. Lehké, zábavné čtení s příjemnou atmosférou.
Není to určitě špionážní román. Je to víc taková holčičí dobrodružná četba jako Dobrodružka Máša od Růženy Utěšilové. Ale rozhodně to pobaví. Dost to pobaví.
Ač Poirota miluji, tohle bylo velmi příjemné zpestření. Kniha se četla jedním dechem , ideální oddechovka na víkend.
Většinou, když čtu knihu od A. Christie, očekávám, že se v ní objeví Poirot. I tady jsem celou knihu čekala, až se objeví, bohužel však marně. Ne, že by byla kniha kvůli tomu automaticky špatná, ale postavu Poirota mám moc ráda a jeho geniální odhalení vždy miluju. Tady je hlavní hrdinkou Victoria, kterou jsem si za celou knihu vůbec neoblíbila. Vadilo mi její chování a přístup. Co se týká děje, ze začátku se kniha strašně vlekla a než se tam něco stalo, uběhlo zhruba sto stran (takže téměř polovina knihy). Zápletka byla zajímavá a knihu jsem dočítala jen kvůli tomu, abych zjistila její rozuzlení. Přesto jsem však byla vcelku zklamaná - kdo v tom má prsty jsem tušila zhruba od poloviny. Některé knihy od autorky naprosto miluju a čtu je víckrát, ale tahle mezi ně patřit rozhodně nebude.
Kniha nás zavede až do dalekého Bagdádu (nečekaně), kde se hlavní hrdinka stane aktérkou ve velké špionážní akci, za kterou by se nemusel stydět ani Ian Fleming. A Agatha dokázala, že není jen královnou detektivek. Od Sešli se v Bagdádu jsem toho moc neočekávala, a možná právě díky tomu mě čekalo velmi milé překvapení. Jednou si ji znovu přečtu. Bylo to totiž krásné dobrodružství, které by člověk chtěl zažít na vlastní kůži.
Kniha mi něčím připomínala Muže v hnědém obleku. Četlo se velmi příjemně, ale pod drobnohledem vrávorám mezi perfektním a trochu divně vyfabulovaným. Každopádně Paní Autorce děkuji, že jsem s knihou strávil hezké chvíle.
Já vlastně ani úplně nevím, co si o této knize myslet. Hrdince jsem fandila hned od počátku. Ale stejně jako u předešlých knih, co jsem od Agathy četla jsem se musela že začátku velmi přemlouvat. A nakonec bylo dle mého moc rychle rozuzlení a neskutečně rychlí závěr. Kniha sama o sobě je hezky napsaná a člověka do děje vtáhne. Ale bohužel nejspíše nebude patřit k mým top.
I přes to ale doporučuji přečíst.
V dnešní době bez "volnosti pohybu" se dá přece cestovat i jinak. Jednou z knih pro cestování je tato. Při čtení se ocitáme v Británii, Egyptě, Iráku a právě v Iráku, tedy přesněji řečeno v Bagdádu, se má uskutečnit přísně tajná schůzka a jak to tak u takto tajných akcí bývá, není tahle tajná schůzka tak tajná jak se na první pohled zdá. Však to známe všichni jak to s těmi tajnými věcmi je. Jedná se o vlemi zajímavě pojatou knihu a i když v ní nedisponuje proslavený Poirot je skvělá.
Lehká oddychovka. Je zajímavé jak a kam se posunul žánr detektivek. V novodobých detektivkách je plno krve na každé stránce, v detektivkách paní Agáty není tolik násilí, jde spíš o jednoduchou zápletku, a sledujeme její vyřešení v poklidu.
Chybí tomu více napětí. I ten záporný nepřítel se dá odhalit hned na začátku.
Pro mě jedna ze slabších detektivek. Ale krásná obálka
Kniha nepatří k nejlepším knihám Agathy Christie, obsahuje špionážní zápletku a já za sebe musím říct, že podle mě autorce více sedí (nebo mě více sedí autorčiny) komorní/ rodinné detektivky. Ale autorčiny kvality, schopnost zaujmout, vykreslit charakter postavy v několika větách a zamotat čtenáři hlavu jsou neměnné.
Četla jsem na cestách, což mělo skvělou atmosféru. Není jedna z nej, ale rozhodně potěší a pobaví.
Není to o Poirotovi ani o slečně Marplové, což mne překvapilo. Hrdinkou je mladá dívka, která se vydala za dobrodružstvím do Bagdádu a zažila toho tolik, až jí to nebylo chvílemi vůbec příjemné. Zapletla se dávno před Bondem aj. do vysoké hry špionů v boji proti světovému spikleneckému centru. Autorka opět dokázala, že je výjimečná v tom jak snadno dokáže čtenáře uchvátit.
Modernější verze Žabího bratrstva či Černé ruky na mě působí obsahem i stylem spíše jako parodie. Psáno s vtipem, nadhledem a zjevně s radostí. Ctěný čtenář by měl postupovat stejně. Škoda jen, že se překladatelka ve druhé části začetla spíše do předlohy než do vlastní práce. Naštěstí se stupiditě překladu stejné autorky "Nakonec přijde smrt" v podání Lenky Uhlířové ani nepřiblížila. Hodnotím tudíž nanejvýš pozitivně, dávám plný počet a doporučuji.
Moje druhá detektivka - začínám se do toho dostávat! Měla jsem podezření! :-) Ač postavy do jedné nesympatické a příběh lehce fantaskní (Victoria je takový Forrest Gump v sukni - z jedné neuvěřitelné situace do druhé), uznání zaslouží Agatha za to, jak dokáže charakter i děj vystihnout bez zbytečného plýtvání slovy a stránkami. Udivuje mě, kolik se toho zvládne odehrát v útlých knihách a že zde - na rozdíl od mnoha jiných - výborně funguje úvodní přeskakování z postavy na postavu, než se jejich cesty propletou. A aniž by v tom měl čtenář chaos.
Jedna z detektivek slavné autorky, kde nevystupuje žádný z jejich oblíbených detektivů. Tahle je ze šuplíku příběhů o tom, „kterak se krásná dívka připletla ke špionážnímu dobrodružství mezinárodního rozsahu a svým šarmem a důvtipem pomohla zachránit svět“. I když hlavního padoucha odhalíte prakticky okamžitě a celá zápletka je tak trochu úsměvná, pořád je to Agatha Christie, která své řemeslo prostě ovládala a ani v tomto případě čtenáře nezklamala.
politcká zápletka, špionáž, prostředí Východu - vše svědčí pro to, aby knížka u mě nezískala moc sympatií. A přeci - tady ta se Agathě fakt povedla. Za mě hezké 4*
Politická zápletka pro mě byla docela nová. Přestože jsem se občas v ději ztrácela, nakonec jsem si celý příběh užila. Hlavní postavu Victorie jsem si zamilovala a poprvé jsem padoucha odhalila už v půlce knihy. Něco trochu jiného než obvykle.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Tento dobrodružný príbeh ma skutočne bavil. Ani omylom ho nemožno považovať za seriózny špionážny príbeh, ale za úsmevný a oddychový rozhodne áno. Milé, vtipné a s nadhľadom napísané dobrodružstvo mierne ľahkovážnej, no zato po dobrodružstve a láske prahnúcej mladej a krásnej dievčine. A tu sa dostávam zas a znova k charakteristickej hrdinke mnohých autorkiných poviedok a románov. Vždy sú to mladé ženy, s dlhými a bohatými vlasmi, vyzývavými pohľadmi, veľkými očami, plnými perami a v tejto knihe aj dostávame opis krásnych hrdinkiných nôh. Nie som psychológ, no verím tomu, že pani Agatha mala buď nenaplnenú niektorú svoju túžbu alebo skvelo maskovala kým vlastne bola. V každom prípade sa rád k tomu príbehu vrátim, veľmi dobre sa čítal a hrdinka bola správne strelená.