Šest historií prchavého života
Šen Fu
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111038/sest-historii-prchaveho-zivota-111038.jpg
4
10
10
První rozsáhlá čínská autobiografie z poč. 19. stol., v níž autor (nar. 1763) vypisuje svou pestrou životní dráhu, bohatou na tragické události i na chvíle osobní pohody a nezkaleného štěstí. Příběhy svého života řadí Šen Fu thematicky do "šesti historií" (dvě z nich se bohužel ztratily), v nichž vedle vyprávění o toulkách a poutích, obvyklého ve staré čínské literatuře vylíčil i své zážitky nejintimnější. Jednotlivé episody díla tvoří živý a reálný obraz autorovy osobnosti i jeho rodinného života a podávají představu o "nespoutané duši čínského člověka, který se dovede dívat a žít ve světě krás, protože ještě chápe, že je jen vlnkou chvilku fosforeskující v nesmírném koloběhu vesmíru. (J. Průšek v úvodu k prvnímu čes. vyd. z r. 1944.) v obsáhlé předmluvě k 2. vyd. ukazuje překladatel, jak se Šen Fuova autobiografie liší realistickým vylíčením soudobých rodinných a společenských vztahů i sevřenou komposicí od obdobných výtvorů staré čínské literatury a jak se blíží literatuře nové revoluční Číny.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Fu-šeng-liu-či
více info...
Přidat komentář
Mistrná freska, jak vypadala Čína konce 18. stol., jaký životní styl a ideály tehdy měla tzv. lepší společnost, mám protektorátní vydání. Fascinující kniha, která Vám ukazuje Čínu, jak ji neznáte, včetně pijáckých, bordelových příhod, nemluvě o tom, že si tehdy Číňani úplně jazykově nerozuměli z různých oblastí. Svědectví, které nesmí zapadnout.
Šest historií prchavého života
Pro Evropana poučná kniha o pohledu do psychologie Číňana druhé poloviny 18. století. Kniha je vlastně celá o tom, jak si protagonista během svého života všímá krásy a vnímá různé druhy krásy. Přičemž překvapivě dává na stejně hodnotnou úroveň požitky z krásy krajiny a zahrad (o tom se tam píše nejčastěji) a různé tělesné požitky jako pití vína a jiné. Tomu, že jeho život probíhal značně dramaticky, je dávána jakoby vedlejší úroveň. Jakoby ta kniha mne měla upozornit, že smutný průběh života je vlastně vedlejší záležitostí, protože krásy si máme všímat a vnímat ji i při nepříjemných životních okolnostech. Vždyť jakým jiným způsobem můžeme vnímat krásu nežli prostřednictvím lidského života?
Pár drobných detailů:
1. Ve vydání edice Střelka (Světová četba) z roku 1956 je text od strany 99 po stranu 108 věnován výhradně aranžování a pěstování květin.
2. Knihu překládal jeden z nejlepších českých sinologů Jaroslav Průšek (1906-1980)
3. Prvé vydání knihy vyšlo v roce 1944. Překladatel v předmluvě vydání z roku 1956 píše, že to bylo vydání(cituji): ...špatně vypravené a "ozdobené" zcela nevhodnými ilustracemi a obálkou. Byl jsem hluboce zklamán, že knížka, kterou jsem měl obzvláště rád, dostala se do rukou čtenářových v rouše tak nedůstojném (konec citace). Vydání z roku 1944 je v antikvariátech běžně dostupné, ilustrátorkou byla Toyen. Překladatel mi svou poznámkou způsobil zatím trvající pochybnosti, zda si ho mám pořídit. Můj názor totiž je, že jestli by si některá kniha zasloužila bibliofilní vydání s dobře vybranými ilustracemi z originálního velmi bohatého čínského výtvarného umění, tak je to tato kniha.