Kráľovstvo podvodníkov
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378794/mid_kralovstvo-podvodnikov-5do-378794.jpg
5
2300
2300
Vrania šestka série
< 2. díl
Druhý a záverečný diel megaúspešnej fantasy od vychádzajúcej hviezdy Leigh Bardugo! Kaz Brekker síce zvládol zdanlivo nesplniteľnú misiu, no doplatil na svoju achilovku a nenahraditeľný člen Zberby padol do pazúrov jeho protivníka. Podarí sa prefíkanému vodcovi bandy zosnovať ďalší diabolský plán? A najmä, dokáže táto nevyspytateľná partia vyvrheľov prekonať samých seba, aby odvrátili katastrofu, čo hrozí svetu, ktorý ich odvrhol? Pokračovanie dobrodružstiev Vranej šestky prináša poriadnu dávku akcie a napätia v príbehu plnom nepredvídateľných zvratov, zamotaných vzťahov a výnimočných osobností týchto sympatických antihrdinov. http://www.uniknihy.sk/produkt/kralovstvo-podvodnikov/... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
Crooked Kingdom, 2016
více info...
Přidat komentář
No, je to moc pěkně napsané, mou otázkou je jen, jestli bylo skutečně nutné, aby toho bylo napsáno tolik.
Šest Vran zaujalo svým mixem žánrů a poctivým loupežným cílem, Prohnilé Město je ovšem kniha, ke které bych nevěděl jakou napsat anotaci, nepřijde mi, že by kniha nějakou pevnou dějovou strukturou hájila svoji existenci.
Ono se to zdá jako by v Prohnilém Městě bylo skryto 100 stran reálného konce Šesti Vran, ovšem aby se k tomu člověk dostal, musí si nejdříve přečíst 300 stran, které nejsou moc o ničem. Někde v půlce knihy je například několik kapitol po sobě, během nichž postavy vzpomínají na své traumatizující zážitky a já nejsem přesvědčen, že většina z těchto flashbacků je něco jiného než pomyslná nafukovací pumpička, která zvedá počet stran.
A celkově některé konflikty jsou tady tak nepodstatné, že když se vyřeší tak člověk jen kroutí hlavou. Za příklad dám vražedkyni, která se zaměřuje jen na Inej (z nějakého důvodu ???). Která se objeví v celé knize ve dvou krátkých scénách a ve své podstatě děj nijak neovlivňuje.
Není to špatná kniha, ale je tu holt spoustu tuku, který nikdo nevyběhal. Slušný edit by oba díly stáhnul do jedné slušné 500-600 stránkové knihy.
Jak se mi líbil první díl a bylo to pro mě šesti hvězdičkový fantasy a ještě jednou zopakuji, četla jsem v originále a měla jsem pocit, že to napsal někdo jiný.
Tak druhý díl už připomínal opravdu původní autorku ze Shadow and Bone. Velmi se opakující flashbacky všech postav, dokola omílané jejich pocity navázané na jejich dřívější traumata, které už jste několikrát četli. První knihu Vás to baví, protože se seznamujete s postavami, v téhle už jsme se dle mého názoru měli věnovat něčemu jinému. Třeba víc rozvinout jejich vztahy do hloubky, dát jim nějaký vývoj jak charakteru, tak jejich vztahů. A ne furt se dokola plácat v tom samém. (S tímhle má problém i teda série Shadow and Bone) A to knihu hrozně brzdilo a první půlku jsem celkem protrpěla. Kniha jela ve vlnách, chvilku jak po másle a pak se to zase táhlo jak smrad. :)
Ale abych jenom nešpačkovala. Vrány mají opravdu skvělé chvilky a celkově jsem opravdu spokojená s tím, jak kniha byla zakončena. Temný svět gangu prohnilého města Ketterdamu vás opravdu vtáhne do děje. Celý Grisha Svět je originální a neskutečně mě baví, a kdyby autorka uměla trošku lépe psát, byl by to masterpiece.
Spin-off Six of Crows je pro mě lepší než původní série a Kazovi parťáci za mě dostávají zlatého bludíšťáka.
„Vrány si pamatují lidské tváře. Když je někdo krmí nebo je na ně milý, tak si ho zapamatují. Zrovna tak když se k nim někdo chová špatně.“
„Nezapomínají. Řeknou si mezi sebou, na koho si mají dát pozor a o koho se mají starat."
Rozhodně patřím mezi fanoušky této série a tak jsem si ji po nějaké době velmi ráda zopakovala, tentokrát formou poslechu. Šest vran patří mezi velmi dobře propracované fantasy, kde najdete skvěle popsaný svět, především prohnilého přístavního města Ketterdam. Každá kapitola je vyprávěna vždy jednou z hlavních postav, které postupně odhalují svoji minulost na pozadí napínavého děje. Je to čtivé, plné napětí, temnoty, ale i naděje, touhy a přátelství.
"Šest lidí s pochybnou minulostí, kteří si musí vzájemně krýt záda!"
Šest vran byla kniha, kterou jsem dvakrát odložila a ne a ne se začíst. Pak jsem si poslechla audioknihu a ta mě bavila a příběh jsem si užívala. Diky @audioteka_czsk jsem teď v rámci #spoluprace poslouchala druhý díl.
Musím říct, že já z autorky nejsem asi tak nadšená jako většina čtenářů. Byť vytvořila naprosto skvělý a originální svět, tak mě tam chybí to, že bych měla nutkání číst, či poslouchat dál a dál, jak to mám u jiných fantasy příběhů. V této fázi musím ale vyzdvihnout naše interprety, kteří byli naprosto výteční a díky nim jsem si ten příběh užívala mnohem více, než kdybych ho četla.
Prohnilé město je jedna akce za druhou, kdy jsem si říkala, že hlavní hrdinové mají více štěstí než rozumu. Bavilo mě, že tentokrát jsme se dozvídali více o minulosti hlavních hrdinů. Vznikali tu navíc i romantické linky, které ale nebyli dominantou a bylo to tam tak akorát. Leigh Bardugo má skvělý cit pro popis světa, který si pro čtenáře připravila a nebudete mít problém si ho představovat.
Tento nadpřirozený temný příběh, kde hlavní hrdinové balancují na hranici dobra a zla je určitě skvělým doporučením pro všechny, jež mají rádi temnější příběhy, kde vystupuje vícero hlavních postav a je to jedno překvapení za druhým.
Neuvěřitelné! Knihu jsem si nechala na volno o Vánocích, abych měla na tak tlustou knihu čas. A shltla jsem ji za čtyři dny. Líbí se mi, jakou Vraní šestku Bardugo vytvořila. Jak se celá parta podporuje, doplňuje a na konci knihy jsou to lidé se jmény, touhami, určitým majetkem, spojení nerozlučně tím, co prožili.
Líbí se mi, jak kniha dopadla, i když jedna kapitola mě vzala za srdce fest.
Doporučuji jako hrom!
Leigh Bardugo se opakovaně daří vzbuzovat ve mě svými nadlidsky propracovanými příběhy existenciální krizi a probouzet někde uvnitř mého cynického srdce emoce, které nedávají smysl. Každou každou knihou z jejího pera, kterou si přečtu, se jí daří tento talent stupňovat, což sice absolutně miluju, moje psychické zdraví ale není na takový nápor stavěno.
Celá ketterdamská duologie dokazuje, že autorka dokáže psát kromě vznešenosti, které jsme byli svědky v Griše, vyobrazit také syrovost a realitu světa na ulici. Také postavy jsou dokonale vystřiženy - jejich charakter, způsob chování, zvyky, to všechno dává až neskutečný smysl a vykresluje hlavní hrdiny velice realisticky.
Jako někdo, koho romantika nebaví a často má pocit, že je v příběhu úplně zbytečně, říkám: ano! Není zbytečně postrkována do popředí, o to je však emocionálnější a nás jako čtenáře vtáhne, jako bysme to byli my, kdo dané pocity zažívá.
V tomto díle jsme měli možnost více poznat uličky Ketterdamu a zamotat se do neuvěřitelných lstí Kaze Brekkera - a to ještě větší mírou než v Šesti vranách. Nemohla jsem přestat číst - jako omámená jsme četla každičkou volnou chvíli jen abych nechala temnou atmosféru absolutně pohltit mojí existenci. Dokonce se mi o prohnilých ketterdamských uličkách i zdálo!:)
Také se zde objevilo pár postav z Griši, což bylo na jednu stranu příjemným překvapením, na druhou zajímavým zážitkem. Kdo z vás obě série četl, jistě ví, že každá má naprosto odlišnou atmosféru, čímž se střet těchto dvou "světů" stává zvláštním úkazem. Nepochybuji, že napsat tyto části příběhu muselo být složité, autorka to ovšem zvládla výborně, ostatně jako úplně všechno.
Já se momentálně pokouším dělat něco jiného než smutnit při představě, že tady to končí, a pro vás mám na srdci jediné - přečtěte si to. Jak se říká, budete trpět, ale náramně si to užijete.
Ten Kaz jeho myšlení byla jsem úplně vyřízena prostě skvělá série miluju série je dokonalá
Celá série mě naprosto uchvátila.
Zkorumpovaný Ketterdam, grišové, čáry i mistrně vykonstruované plány mě bavily. Moc jsem fandila Kazu Brekkerovi a jeho partě, chtěla jsem ať se pomstí a získají to co jim bylo ukradeno. Protivníci nejsou žádná béčka a zdá se, že se proti našim hrdinům spiklo celé město. Prostředí je barvité, plné křivolakých, špinavých uliček. Tak nějak si představuji Londýn z dávných časů.
Mám jedinou výtku - některé skutečnosti se opakovaly a vysvětlovaly stále dokola.
Pokračování v duchu a na úrovni prvního dílu. Stejně jako u prvního dílu to však u mě na plných pět hvězdiček není. První půlka knihy mě bavila méně, až závěrečná akce byla opět strhující. Chvílemi jsem se také neubránila pocitu, že děj už je mírně překombinovaný a že Kazova předvídavost už je trochu nereálná. A ačkoliv je to již druhá přečtená kniha, tak svět ve kterém se příběh odehrává je pro mě stále dost složitý a nemám pocit, že bych mu úplně rozuměla. Naopak velmi oceňuji závěr s Pekkou.
(SPOILER)
Ježiš, to bylo boží! Oba díly!
Hrozně moc mi připomínaly trilogii Ranhojičky (která mě taky úplně pohltila).
Vzhledem k tomu, že na fantasy moc nejsem, mi míra "fantasyčnosti" v příběhu stačila. A ano, Kaz byl až moc geniální a až moc jim všem všechno vycházelo atd. atd. (teda kromě Mathiase, že?). Ale prostě oba díly mě (po pomalejším rozjezdu) dokázaly úplně pohltit, bylo to tak čtivé! Na postavy a jejich dobrodružství jsem myslela i v práci a těšila se, až už budu doma a budu moct číst. Jakože ty překvápka a podfuky?! Kdy v jedné chvíli člověk nadává, jak je mohl W. takhle všechny podrazit a za pár stránek pak už jen čumí s tlamou dokořán...? Autorka prostě umí. Každý máme jiný vkus, ale mě to bavilo. Děsně moc!
A ano, jako stará beznadějná romantička jsem se blaženě uculovala u všech citových odboček a poznámek a držela palce K. a I.
Jej, už teď mi všichni chybí!
Erinien, tvůj komentář níže mě rozsekal - až to tričko seženeš, dej vědět. Chci ho taky! I když mi před týdnem bylo 36! :DD
"Kdybych to četla v šestnácti, tak si pořídím knihy a budu je číst ještě minimálně dvakrát a budu chodit v tričku s vránou a nápisem I love you Kaz..."
Jestli můžu nějakou stránku opravdu vychválit, tak jsou to popisy. Z knihy dýchá ta temná, nepříjemná a špinavá atmosféra. Opravdu bych se ani na jedno místo z této knihy nechtěl podívat.
Příběh jako takový taky fajn. Já osobně nejsem vyloženě unešen, ale zklamaný taky ne. Klidně bych ho místy více urychlil, ale dobré.
Jsou tu dvě věci, které však nepřekousnu. Nevidím důvod, proč popisovat jednu situaci z vícero pohledů, když vám ty pohledy předají úplně to stejné. Nic navíc. Mě to stačí říct jednou.
Ten největší problém jsou ale postavy, protože jenom 3 z 6 jsou za mě použitelné. Nina, Wylan a Jesper? Skvělý! Inej je extrémně meh postava, která tam je primárně proto, aby někdo uměl obměkčit Kazovo srdce. Mathiasův jediný charakteristický rys je, že miluje Ninu, a tam to taky končí. Jednou z nejhorších postav pro mě ale navždy bude Kaz. Vím, že tu zase půjdu hodně proti proudu, ale mně tak strašně moc vadilo neustále poslouchat, jak je chytrý, bystrý, naprosto nejvíc geniální a nevím co, když to tak podle všeho ale nevypadá. Kaz vždy něco vymyslí a vyřeší, jenže my ani jednou nevidíme to, jak k tomu přišel. Mně nebyl doteď předložen ani jeden přímí důkaz, že by byl opravdu tak geniální, kromě toho, že mi to autorka prostě řekla, což mi u postavy, jejíž jediným charakterem je genialita, prostě nestačí.
Takže souhrnně – katastrofa to určitě nebyla, ale spokojený nejsem. Kaze jako postavu prostě nikdy nepřekousnu.
Druhý díl mě bavil stejně jako první. Jak někdo napsal již v prvním díle, představoval jsem si je o něco starší a to lépe sedělo jejich schopnostem a myšlení.
Člověk se ani chvilku nenudil a Kaz Brekker opět rozehrál, se svým týmem "šachovou partii" proti svým nepřátelům. A že to byly těžké váhy jsme už zjistili v předchozím díle.
Jak to vše dopadlo? Doporučuji si přečíst, protože to za to opravdu stojí.
Kaz opět nezklamal a tento díl svým tempem i zvraty předčil první knihu. Při čtení jsem rozhodně cítil více napětí a očekávání, kdy jsem i několikrát zapochyboval, zda zůstanou esa na straně vran. Popravdě jsem i zanadával nad tím, jak to Kazovi zase nevyšlo, abych vzápětí zjistil, že jeho plán sahal dál, než může člověk vůbec udělat tahů v šachové partii. Pořád v sobě mám určitý obdiv vůči Kazově rozporuplné postavě, která je plná paradoxů a přitom se mi zdá ze všech nejvíce reálná.
Co se týče samotného konce, kdo by si neužil počíst si o zničení hlavního nepřítele způsobem, ze kterého vás též zamrazí. Poslední kapitoly však působily chlácholivě a nechají čtenáře pomalu vstřebat emoce vítězství i smutku z konce příběhu.
Po zběžném přečtení recenzí jsem se těšila na díl lepší, než byl předchozí... A pak přišlo zklamání. Některé pasáže knihy jsem se doslova nudila, jiné ubíhaly poměrně svižně. Kapitoly z pohledu Wylana a Jaspera byly rozhodně ty slabší. Bohužel, nejpozději v půlce knihy jsem přestávala věřit, že by Kaz byl takový mastermind, co dokáže plánovat 20 kroků dopředu oproti všem protistranám. Když si to spojíte s údajným věkem členů Kazova gangu (průměr 17 let), to už snad ani nejde jinak, než se přinejmenším pousmát. Ano, finálních cca 80 stran mělo spád, zajímavé zvraty. Bohužel, přes ten častý pocit nucení se ke čtení další strany se nemůžu přenést.
(SPOILER)
Musím říct, že pozitivně hodnotím i fakt, že to autorka nenatahovala na "oblíbené" 3 díly, ale napsala svižné 2. A to říkám i přesto, že miluju její svět a celou partu hlavních hrdinů.
SPOILER
Byl to velmi promyšlený zločin plný intrik, z nichž některé vypadaly na povrch až na konci. Pekkovi jsem strašně přála jeho bezesne noci a konec jaký dostal, byla jsem šťastná, že Kaz má svoji pomstu.
Jenom teda.. Jak řekl myslím Jesper -"přežít měli vsichni".
Tuto smečku lumpů mám raději než Alinu. Jen bych je udělala starší ,protože mi takové zkušenosti a dovednosti nesedí k tak nízkému věku.
(SPOILER) Druhý díl navázal přesně tam, kde jsme v prvním skončili. Nečekejte tedy žádný pozvolný rozjezd, jako tomu bylo u Šesti vran. Jízda od první do poslední stránky, kterou jsem si užívala plnými doušky. Na jednu stranu mě mrzí, že série měla jen dva díly, na tu druhou je ale pravda, že bych se u pokračování hodně bála uvěřit Kazově genialitě a štěstí. Každopádně oba díly byly naprosto skvělé a určitě si od autorky přečtu i sérii Griša. Sice mi tam budou chybět mé oblíbené postavy, ale Grishaverse byl super! Co se týče konce, za ty dva díly jsem si ty kanálový krysy z Barrelu tak oblíbila, že mi to vůbec nepřišlo kýčovité, i když to parametry mělo. Za mě opravdu skvělá série.
Prohnilé město je kniha, která slibuje temnou a nekompromisní dobrodružnou jízdu v podsvětí korumpovaného města. Příběh nás zavede do světa Kaze Brekkera a jeho společníků, kteří se vydávají na odvážnou cestu za velkou odměnou. Bohužel se brzy střetnou s intrikami a zradou, která ohrožuje jejich plány. Ačkoli má kniha zajímavý základní příběh a prostředí tak mě to moc nebavilo. Některé kapitoly byly za mě zbytečně zdlouhavé. A kniha jako taková by klidně mohla mít o 100 stran méně. Hodnotím to průměrně, protože příběh neurazí a nenaštve, ale ani si z něj nesednu na zadek je pravda, že někdy to bylo dost napínavé, ale taky jsem měla někdy pocit, že bych nejradši přeskočila stránky. Ještě popřemýšlím jestli si přečtu od autorky ještě nějaké další knihy, protože třeba na Grišu jsem hodně zvědavá.
Dost mě překvapilo, že se autorce povedlo udržet vysokou laťku z Šesti vran. Kazova parta mě neskutečně bavila i napodruhé. Příběh je velmi dobře členěn a téměř po každé kapitole jsem měl touhu hned číst dál. Děj má skvělý spád plný zvratů, který je občas přerušen nějakým flashbackem. Backstories jednotlivých postav jsou vesměs zajímavé a vhodně dané postavy tvarují. Možná tady ovšem bylo flashbacků až příliš. Jsem rád, že se tentokrát autorka s akcí v závěru dokázala udržet na uzdě a nepůsobilo to tak neuvěřitelně, jako v předchozím díle. Na můj vkus byl závěr teochu moc přeslazený, ale to jsem ochoten v rámci žánru odpustit. Je až k nevíře, jak moc se tahle série autorce povedla, na rozdíl od klišovité a křečovité Griša trilogie.
Štítky knihy
napětí intriky tajemství podvodníci přístav nadpřirozené schopnosti romance fantasy romantasy Enemies to loversAutorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
(10/10) Konec Šesti vran nás nechal v nejistotě a v Prohnilém městě je to jeden velký souboj mezi Vránami a Van Eckem s Rollinsem. Je tu dost akce a napětí, všechny postavy jsem si ještě více oblíbil, potěšily samostatné kapitoly Wyllana a zjevení několika postav z griší trilogie. Celkově se mi tahle kniha líbila snad ještě více než předchozí, i když jednu událost ještě pořád rozdýchávám. Každopádně bych se nezlobil, kdyby třeba ještě nějaká kniha s těmito charaktery přibyla, potenciál by tam určitě byl.