Trnitá řeč
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387958/bmid_trnita-rec-kU0-387958.jpg
4
580
580
Šest příběhů s úžasnými ilustracemi z temného světa fantasy sérií Griša a Šest vran. Vydejte se do krajiny kouzel, kde vládne temná magie. Protéká tudy neposlušná řeka a minout vás může poslušná bouře. Přihlížejte pokoutním obchodům sjednaným pod rouškou noci. Vstupte do měst, ve kterých straší, a do lesů, ze kterých nevede cesta ven. Přečtěte si příběhy o mluvících zvířatech a oživlých figurkách z perníku. V temných pohádkách je totiž možné úplně všechno. Za každým rohem číhá zrada, pomsta, obětování, ale i láska...... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Fragment (ČR)Originální název:
The Language of Thorns: Midnight Tales and Dangerous Magic, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha je obohacena o nádherné ilustrace, které postupně odhalují své tajemství společně s jednotlivými stránkami - když se tedy dostanete k té poslední, všechny dílky skládačky krásně „cvaknou“ na své místo a s nimi i celá pointa.
Co se samotného děje týče, jak už tomu u povídkových knih bývá, některé texty se mi samozřejmě líbily více a jiné méně. Nejvíc mě zasáhla Čarodějnice z Duvy, která mě svým plot-twistem fakt rozervala na malinké kousíčky! Celkově tu však nebyl žádný příběh, u kterého bych se vyloženě nudila a všechny měly určitý půvab a kouzlo.
Kniha svými „vibes“ hodně připomíná Bajky Barda Beedleho od Rowlingové a za mě je to určitě jen a jen dobře. Obojí jsou v podstatě trochu hororovější pohádky s ponaučením a zároveň obě knihy skrývají víc, než se na první pohled zdá. Stejně jako Bajky jsem si i Trnitou řeč zamilovala a lituju, že jsem se do ní nepustila už dřív! Doporučuji určitě nejen všem milovníkům Leigh Bardugo :)
- - -
bookstagram: @rozaaalie_
Nádherně zpracovaná kniha a moc povedené "pohádky". Některé byly trošku slabší, na některé myslím i po několika dnech od přečtení. Moji favoriti Čarodějnice z Duvy (závěr jsem naprosto nečekala, mazec!), Příliš chytrý lišák (i když tady jsem tušila, že to nebude tak, jak se na první pohled zdálo) a Když voda zpívá oheň (smutné, poučné, skvělé). Stal se ze mě totální fanoušek Bardugo, takže se moc těším, co si na nás vymyslí dalšího.
Knihu jsem objevila před několika lety a často se k ní vracím. Některé příběhy jsem četla už mnohokrát (Ayama a trnitá les), jinými jsem se prokousala jednou a víckrát se k nim nevrátím (Princ Vojáček). Kniha je překrásně graficky zpracovaná a rozhodně jsem ji musela mít ve své knihovně.
Za mě perfektní počin a to nejen díky grafické stránce, ta zaujme asi zpočátku každého, ale za mě, hlavně díky hlubokým vrstvám obsaženým v příbězích. Spíše než k pohádkám bych je možná zařadila k bájím, nebo k příběhům s fantasy prvky. Hloubka obsažená v příbězích rozhodně není pro malé děti , např. motiv sexuálního zneužití (Čarodějnice z Duvy) bych volila s opatrností. Určitě vhodné pro dospívající od druhého stupně výše. Pojmenování skrytých traumat může být pro dnešní dospívající možná velmi styčným bodem vzhledem k přibývajícím psychickým potížím a úzkostem.
V knížce se mi nejvíce líbily povídky Amaya a trnitý les a čarodějnice z Duvy. Také mě velice příjemně překvapilo těch pár easter eggů v poslední povídce jako například zatmění slunce v ilustraci, když se objeví "věštcův učedník" s černými vlasy a očima šedýma jako acháty :)
Co chci vyzdvihnout je naprosto dokonalý zpracování, ilustrace a obálka. Ale obsahově to tak super není. Jako jo, jsou to prostě pohádky, některé lepší, některé horší, ale já mám prostě radši normální knihy a styl vyprávění v jednom kuse.
Dvě hvězdičky za příběhy
Plus jedna za ilustrace a zpracování
Víc dát nedokážu.
Tak tohle je hodně zajímavá kniha. Na první pohled zaujme krásná obálka a naprosto skvělé mi přišlo rozvíjení ilustrací podle rozvíjení příběhu. To je opravdu super nápad. Samotné příběhy jsou inspirované známými klasickými pohádkami (například Perníková chaloupka, Malá mořská víla,...), ale jsou mnohem temnější. Určitě nejde o příběhy pro děti, místy jsou totiž celkem děsivé a některé pasáže byly na čtení až nepříjemné. Přesto měly ale hloubku a donutily i k zamyšlení. Dávám 3 a půl hvězdičky.
Za mě úplně skvělá odpočinková kniha, do které jsem se začetl a zhltl ji za 2 dny. Příběhy chytlavé, krásně napsané a občas s ponaučením na konci, upřímně bych je četl jednou dětem jako pohádky. A hlavně ilustrace, ty jsou vážně nádherné. Byla radost sledovat jak stránku po stránce rostou a nakonec končí velkou ilustrací.
Musím říct že tento svět vážně zbožňuji, a že tato kniha mě chytila asi nejvíce.
Musím přiznat, že mi trvalo strašně dlouho, než jsem se začetla a proto jsem knihu taky několikrát odložila, než jsem se do ní pustila naplno. Kdyby se nejednalo o doplňkovou knížku k mé oblíbené sérii, asi bych knihu ani nepořizovala. První pohádka za mě nejslabší, dlouho se vlekla a konec nepřekvapil.
Všechny pohádky jsou vesměs známé světové pohádky, které autorka přeformulovala do svého převyprávění, dodala tomu více morbidnosti a zasadila je do světa grisaverse.
Nejvíce se mi líbil příběh o Ulle a Čarodějnicích z Duvy.
Vyzdvihnout taky musím grafickou část protože ta byla opravdu úžasná.
První, co opravdu musím zmínit je ta grafická vymazlenost. V tomto ohledu jsem si užívala každou stránku a sledovala ty narůstající vzory při okraji. V tomto ohledu by kniha mohla být jasných pět z pěti, ale
Na to, že to je soubor pohádek, tak se mi jednotlivé příběhy četli hrozně pomalu a nemůžu si pomoct, ale každá další povídka po té první šla kvalitou dolu, kdy to završil neskutečně a zbytečně dlouhý rádoby prequel na Malou mořskou vílu.
Sami o sobě jsou příběhy i zajímavé, protože nabízí dost jedinečný a občas až svým způsobem zvrácený pohled na klasický formát pohádek, kdy je vždy dobro krásné a milé a zlo škaredé. Určitě je plusem knihy, že autorka ukazuje charaktery různorodé nejen na duši, bez ohledu na vzhled, ale krásně do toho zakomponovává i prostředí a celkovou společnost, takže mnohdy ten lepší člověk je ve výsledku za zlého jen shodou okolností a obrovského zklamání.
Nemůžu říct, že by byla kniha špatná, ale mě osobně se Bardugo prostě špatně čte a dost příběhů mi přišla hodně vyplněná ničím a tudíž je to za mě spíš průměrné čtení i přes svůj námět. Myslím, že tuto knihu mohou číst i lidé, co svět Grishavers vůbec neznají, protože ke čtení pohádek většinou není tolik potřeba znát krajinu, ze které jsou.
Celkově se mi autorčin styl líbil a kniha mě bavila. Pohádky jsou hodně neobvyklé a hodně napínavé a vždy v sobě nesou nějaké poznání a ponaučení, jak už to v pohádkách bývá, i když sdělené poměrně drsným způsobem. Trochu jsem si musela zvykat, rozhodně pro malé děti by byly podle mě noční můrou... Pohádky jsem hodnotila i každou zvlášť, nejvíce se mi líbila Ayma s netvorem a pohádka o lišákovi. Celkově 4,5*
(9/23)
Kniha má krásné ilustrace, ale mě se nelíbil vnitřek.. Pohádky nebo co to bylo, byly takové divné.. Prostě ani jednu jsem nepochopila. Za mě zklamani a to je škoda, byla by to krásná kniha... Škoda.
Tato kniha je krásná jak zevnitř, tak zvenku. Ilustrace se dokonale hodí k pohádkové atmosféře. Moc se mi líbilo, jak se vyvíjejí společně s příběhy na stránkách. Samotné příběhy, i když vycházejí z klasických pohádek, jsou mnohem temnější a hlubší. Zabývají se krutou stránkou lidské povahy, která je obalená magickými prvky a překvapivými zvraty. (Kam se hrabou bratři Grimmové).
Ačkoli je většina příběhů krátká, mají silnou emocionální sílu. Ale jak se říká, to co je na konci, má vliv na to s čím budeme odcházet. A já jako poslední dvě povídky četla Princ vojáček a Když voda zpívá oheň, které mi přišly nejslabší. "Princ vojáček" nevyužil potenciál po dějové ani po charakterové stránce. A příběh "Když voda zpívá oheň" se mi zdál až příliš natahovaný a zdlouhavý.
Každopádně jako celek je to sbírka zajímavých, temných pohádek.
Moc krásná knížka pohádek :) Věřím, že je poučná pro děti i dospělé. A ty ilustrace..
No, zajímavé. Tento svět mi sice není nejbližší, ale uznávám kvality - drobné mezi-závěry, které někde byly a někde ne:
Ayama a trnitý les - slušnost, poctivost, pravdomluvnost přináší plody;
Příliš chytrý lišák - ani chytrý nemůže věřit tomu, co vidí, a všem;
Čarodějnice z Duvy - dost podobné předešlému (vlastně nejčastější motiv), příliš kruté;
Malá kudlička - skoro jako od Wericha (ale ten byl vtipnější) o rybáři a zlaté rybce;
Princ vojáček - nejslabší, ale přežil jsem;
Když voda zpívá oheň - moderní Malá mořská víla.
Knihu jsem četla před pár lety - tedy když vyšla v překladu - ale nějak jsem si na ni nedávno vzpomněla. Až teď si vlastně plně uvědomuji význam jednotlivých povídek a to, čím byly inspirovány.
Pokud máte rádi již vydané knihy ze světa Leigh Bardugo, pak je toto příjemným a ladným doplněním. Nemusíte se bát - výjimečně zastávám názor, že není akutně nutné číst předtím její jiné knihy, protože toto se vlastně nedotýká událostí v SoC, S&B či KoS.
Doporučuji, pokud máte rádi i třeba "melancholičtější" či brutálnější povídky a pohádky:)
Bratři Grimmové pod taktovkou Bardugo..
Jakože WOW! Pohádky pro děti oděné v hávu pro dospělé. Nádhera. Upřímně už se těším až je jednou budu číst svým dětem.
Od Leigh Bardugo mám přečtenou sérii Šest vran a první díl Griši, žádná z jejích knih mě ale nijak zvlášť neoslovila. Myslím, že svět i jeho historii má autorka vymyšlený perfektně a musím uznat i to, že píše zajímavé a silné postavy. Mně ale vůbec nesedí její styl, knížky se mi nečtou dobře a musím se do nich hodně nutit. Trnitá řeč se ale většinou líbila i těm, co mají s Leigh Bardugo podobně komplikovaný vztah jako já, tak jsem si řekla, že to zkusím. A bohužel, ani tady jsem neuspěla.
Kdybych četla jen první půlku knihy, hodnotila bych bez debat plným počtem hvězd. Tyto první tři pohádky byly opravdu poutavé, originální a se skvělým námětem. Nejvíce se mi líbila Čarodějnice z Duvy, ale i pohádky Ayama a trnitý les a Příliš chytrý lišák byly perfektní. Ve druhé polovině knihy šlo ale všechno z kopce. Malá kudlička byla divná, nějak jsem nepochopila, co tím autorka chtěla říct. Princ vojáček mě nebavil vůbec, byla to jednoznačně nejslabší pohádka ze všech. A Když voda zpívá oheň zas byla příšerně dlouhá, námět jako takový nebyl špatný, ale pohádce chyběl spád a nelíbilo se mi, jak skončila.
Nakonec tedy Trnitou řeč hodnotím průměrně a myslím, že tohle byla opravdu ta poslední šance, kterou jsem autorce chtěla dát. Do dalších knih Leigh Bardugo už se nejspíš pouštět nebudu.
Hodnocení pohádek:
Ayama a trnitý les 4*
Příliš chytrý lišák 4*
Čarodějnice z Duvy 5*
Malá kudlička 2*
Princ vojáček 1*
Když voda zpívá oheň 3*
Část díla
Ayama a trnitý les
Čarodějnice z Duvy
Když voda zpívá oheň
Malá kudlička
Příliš chytrý lišák
Autorovy další knížky
| 2017 | Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 | Bouře a vzdor |
Všechny příběhu doprovází nádherné ilustrace, které dodávají na intenzitě příběhů.
Pohádky se šťastným i smutným koncem. Některá vás donutí se zamyslet. Někomu můžou přijít, že to jsou klasické pohádky, které jsou jen trošku upravené, ale nic nového. Jenže konce jsou mnohem drsnější. Líbilo se mi, že si autorka pohrála s motivem dobra a zla, viny a trestu. Jen nečekejte, že jsou to sladké pohádky. Jsou trochu drsnější a temnější.
Mě osobně se autorčino zpracování líbilo. Do knížky jsem se zamilovala a nemohla přestat číst. Každá stránka měla svou ilustraci a na konci příběhu vás čekala velká ilustrace, kterou jsem si prohlížela vždy dlouho. Je to něco jiného než její klasické knížky, ale jako oddechovka a rozšíření světa Grisha mi to přišlo jako skvělý nápad. Tohle třeba miluju i u Harryho Pottera.
Takže to máte za den či dva přečtené záleží, jak intenzivně budete číst.