Jezdec věstí smrt
Peter Tremayne (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218906/bmid_jezdec-vesti-smrt-218906.jpg
5
58
58
Sestra Fidelma série
< 22. díl >
V dalším románu Petera Tremaynea Jezdec věstí smrt se vracíme v čase téměř na počátek případů sestry Fidelmy, která je ve své zemi uznávanou dálaigh, neboli právničkou. Právě se rozloučila s bratrem Eadulfem v Římě, přesvědčená, že už se nikdy nepotkají, a vydala se do opatství Bobia navštívit svého dávného učitele a rádce bratra Ruadána. V Bobiu nachází bratra Ruadána na smrtelném loži a rázem stojí před záhadou, co se vlastně stalo a co znamenají poslední slova, která k ní pronesl. Napohled pokojné opatství prostupuje zlo, kterému by Fidelma chtěla přijít na kloub. Nezná ovšem jazyk Langobardů a nemá jako cizinka žádná práva. Najednou se ocitne uprostřed sporů a válečného konfliktu místních vládců a stojí před vyřešením vraždy, za nimiž následují další zločiny. Jak si s nimi poradí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno:
2013
,
Vyšehrad
Originální název:
Behold a Pale Horse, 2011
více info...
Přidat komentář
Autorovi se podařilo napsat další pěknou historickou detektivku. Svým dlouhým úvodem mne i sestru Fidelmu zpočátku unavil a zhruba od poloviny se události pohnuly a sestra Fidelma ukázala, že se vyzná v řešení případů i v horských podmínkách a navíc v cizí zemi. Přikláním se k názoru, že překlad se nepovedl a některé formulace nejsou zcela "povedené".
Vidím, že sestra Fidelma už řeší 22.případ, a já čtu teprve první . . .
Tak jen doufám, že čtenářům v naší knihovně se bude líbit alespoň tak jako mně. Vzhledem k tomu, že máme milovníky detektivních příběhů pana Vondrušky, Bauera, Niedla, mohlo by se to povést. Sice i sestra Fidelma se mohla přesvědčit, že pochopit historické souvislosti - a z nich vyplývající sympatie a antipatie - v cizí zemi je vždy náročnější, ale zase nás to může obohatit a něčemu se přiučíme.
"V Irsku máme jedno pořekadlo: nikdo není víc nežli já, ale ani já nejsem víc než kdokoli jiný."
P.S. A přidávám se komentáři elizabeth_ba: v latině nejsem zběhlá, tak nemohu posuzovat, ale český překlad místy drhnul a slovní spojení "brát v potaz" bylo používáno zcela nevhodně a velmi rušivě. Sběratel starých tisků (komentář wooloong), to určitě také nebyl vhodný překlad, i když poté následovala zmínka o opisech vzácných knih.
Pěkné ač historické knihy nejsou mým žánrem. Kniha je čtivá, má spád a je místy velice úsměvná:-)
Raný detektivní příběh mladé Fidelmy - a vůbec ne špatný! Hrdinka se dobere správného řešení, i když téměř celou dobu velmi realisticky tápe mimo. A řekla bych, že se sama o sobě hodně naučila. A těším se na další příběh...
Povedený příběh, který se odehrává v době, kdy se Fidelma bez Eadulfa vrací z Říma zpět do Irska. Když to porovnám s prvními příběhy autora, jednoznačně je zde vidět posun k lepšímu. Postavy jsou popsány tak, že si je lze nejen představit, ale i oblíbit nebo je nenávidět. Prostředí příběhu je rovněž popsáno tak, aby si jej čtenář mohl náležitě představit a vychutnat. Detektivní příběh má hlavu a patu, pár náznaků, abychom mohli luštit s hlavní hrdinkou, pár slepých cest pro zmatení čtenáře a na konci je náležitě objasněn. Jsem ráda, že jsem po několika prvních knihách tohoto autora nezatratila, protože je čím dál lepší.
Jenom jednu poznámku na okraj - těžko může být někdo v sedmém století, tedy sedm století před vynálezem knihtisku, sběratelem starých tisků. Zajímalo by mě, zda to nedomyslel pan autor nebo to byla invence překladatelky.
Plavý kůň je jedna z nejlepších detektivek královny tohoto žánru, Agathy Christie (min. z těch se slečnou Marplovou). Tenhle Tremaynův apokalyptický Plavý (nebo sivý) kůň odehrávající se v zemi Langobardů mě rovněž tak pohltil a nadchnul. No a protože jsem mezitím rozečetla i chronologicky navazující (byť už v Irsku se odehrávající) Nechte maličkých, musím říci, že mě chytly více knihy, kde se nevyskytuje Eadulf, (ačkoli ho mám moc a moc ráda a jeho postavu jsem si velmi oblíbila) a ve kterých po něm Fidelma jen velice decentně (a docela často) vzdychá... :-) Jsou totiž celé takové akčnější a nebezpečnější, jak ho nemá za sebou (nebo spíš s sebou), a dokonce Fidelma udělá při vyšetřování několik chyb - sleduje špatné stopy, věnuje svou důvěru špatným lidem apod. O Ariovi (na rozdíl od Pelagia, jehož třeba já znám jen díky tomu, že jsem kdysi zkoumala film Král Artuš z historického hlediska) slyšel téměř každý, kdo se kdy (byť jen okrajově) zajímal o dějiny křesťanství, proto i církevní spory jsou trošku jasnější, ale vlastně o ně zas až tak moc nejde, jedná se spíše o politiku (jako ostatně ve všech autorových románech) a víra hraje jen roli vedlejší (i když se jeden z viníků do řetězce špatností zapojil kvůli ní). Máme strach o mladičkého langobardského prince, se smutkem jsem přitom vzpomněla na svého Konradina a navštívíme nejen opatství v Bobbiu, ale i několik okolních tvrzí, lesů, hor a svatyní. Trochu jsem i já měla chlívek ve všech těch Colm Bánech, Colmcillech a Columbech a Columbánech, ale jinak si myslím, že to z hlediska příběhu bylo asi to nejlepší, co jsem dosud od pana Tremayna četla.
Co ale byla naprostá katastrofa byla čeština. Paní překladatelka několikrát chybně používá obratu "brát v potaz". Ten ale znamená "brát v úvahu" nikoli "uvádět v pochybnost" či "o něčem pochybovat", v jakémžto smyslu toto spojení užívá ona. A z toho plyne (a i z dalších chyb v textu, ať už v latině nebo češtině) i špatná práce korektora. Ten kritizovaný obrat musel/a najít i při prvním pročtení... A podle mě je toto nakladatelství jako je Vyšehrad zcela nehodno...
Velmi poutavé, napínavé a akční vyprávění, kterému odpovídá i vysokého hodnocení. Knížka mě naprosto pohltila a nešla odložit. Jsem nadšená a zároveň smutná, že tak brzy skončila a měla jen 300 stran! Další díly na mě ale naštěstí ještě v knihkupectví čekají...a já se budu těšit na nové setkání s Tremayneho hrdinkou...
Opět vynikající příběh. Tentokráte ze severní Itálie. Příběh se vrací v čase do doby, kdy Fidelma vyřešila vraždu v Římě a vrací se domů. Jak bývá zvykem, příběh je dost zamotaný a odhalení vraha není jednoduché. Pro příznivce historie a detektivek prakticky povinná četba.
Od oznámení, že se na našem knižním trhu objeví další kniha mého oblíbeného autora P. Tremayna jsem se nemohl dočkat. Před týdnem jsem knihu objevil v knihovně a s chutí jsem se pustil do četby. Protože jsem přečetl všechny knihy tohoto autora, které byly dosud u nás vydány těšil jsem se jako malé dítě (vzhledem k mému důchodovému věku se není co divit) a byl jsem opět překvapen.
Kniha se čte velmi lehce a zdá se mi, že je ze všech nejakčnější (v dobrém slova smyslu) a udržela moji pozornost až do poslední věty. Doporučuji k přečtení je to výborný oddych a navíc, jako ostatně ve všech autorových knihách, se dozvíte zajímavosti z dějin tentokrát jižní části našeho kontinentu.
Štítky knihy
detektivovéAutorovy další knížky
| 2004 |  Rozhřešení vraždou |
| 2005 | Paní temnot |
| 2004 | Nechte maličkých |
| 2009 | Pán duší |
| 2007 | Opat s mečem |
Autor vydržel do 20. dílu, než skočil časově do minulosti. Takže chronologicky jde o 3.díl. Naštěstí to prakticky na dvojku dějově moc nenavazuje a tak si tento opravdu napínavý příběh můžete užít dosyta, bez velkého pátrání ve vzpomínkách. Asi autor potřeboval psát a nevěděl jak řešit vztahovou krizi hlavních hrdinů. Sice preferuji příběhy z Irska, ale i tohle je čtivé. Zároveň se to dá přiřadit i do té "podsérie" tajemných klášterů, kde Fidelma musí odhalit skryté zlo.