Sestřelen
František Fajtl
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88302/bmid_sestrelen-nEl-88302.jpg
5
308
308
Tato kniha je první z mnoha proslulých děl generála Františka Fajtla, předního československého válečného stíhače, známého autora literatury faktu a leteckých memoárů. Líčí v ní svůj vlastní dramatický příběh, kdy se mu při bojích nad Francií podařilo s těžce poškozeným spitfirem přistát a za velkých strastí projít okupovanou zemí. Byl zatčen až ve Španělsku, internován v koncentračním táboru, ale ani tam se nevzdal. Kniha obsahuje 16 stran dobových fotografií.... celý text
Přidat komentář
Cesta za slobodou!
Krásna kniha z obdobia 2. svetovej vojny. Rozpráva skutočný príbeh autora románu, československého vojnového letca vo Veľkej Británii. 4. apríla 1942 bol zostrelený nad okupovaným územím Francúzska, bez ujmy na zdraví sa mu podarilo pristáť a vtedy sa začala jeho strastiplná cesta za slobodou. 20. augusta 1942, zhodou okolností v deň svojich tridsiatych narodenín, nasadol v Gibraltári do lietadla, ktoré ho odviezlo naspäť do Anglicka...
Počúval som audioknihu, veľmi silný zážitok. Toto je skutočný hrdina.
Klobúk dole, pán Fajtl!
Tato knížka, mám vydání z r.1948, mne překvapila. Válečný letec si po sestřelení nad Francií a následném pochodu do Španělska prožil své, útrapy hladu, skrývání, horečka, nemoc, bolavá chodidla a nakonec koncentrační tábor ve Španělsku. Měl štěstí a já mu to ze srdce přeji, že nepadl do rukou Němců. U Španělů ho nejvíce trápily štěnice a churavý žaludek, ale poměry toho koncentráku byly přinejmenším zvláštní. Např. .. Španělé slavili, pilo se dlouho do noci, Češi ve volejbale porazili Poláky, Večírek s kytarou u Čechoslováků, Belgičané oslavují, dostal jsem pozvánku na výborný oběd, setrvali jsme v družné zábavě, byla to nejlepší party, kterou jsem v táboře zažil, Výbor britských žen nám poslal balík, vše jsem rozdělil (med, ovoce, čokoládu, ..pyžamo, sluneční brýle, jen oříšky a cukroví jsem si ponechal pro pohoštění na odpolední čaje pro pozvané, Měl jsem sluhu, byl charakterní, nikdy si nevzal víc, než jsme si ujednali (dostával jsem na něj 7 peset týdně) atd. Život v Anglii po návratu byl taky zajímavý, rozdílná byla doba války v různých zemích. .. Spolumajitel auta mi nabídl svou polovinu k užívání, takže jsem po návratu mohl příjemně užívat dovolené. Na oslavě se zpívalo hlasitě, to proto že pili českoslovenští letci. (Při útěku Francií mu často obyčejní lidé nemohli dát víc než vodu, sami trpěli hladem). Překvapilo mne i toto: Tři ostatní byli velmi šťastní, protože se dostali z Francie do Madridu, aniž byli zastaveni, na ty jsme se dívali spatra, šlo jim vše hladce, ve Španělsku si pobyli jenom týden a nebyli Legionáři Mirandisty (neprošli táborem). Knížku je třeba si přečíst.
Musím říci, že jsem byl mile překvapen tím, jak poutavě dokázal F.F psát nejen o vzdušných soubojích, ale i o strastiplném putování přes Francii a jeho život v koncentračním táboře ve Španělsku. Osobně jsem byl velice obohacen o informace "jak to vlastně bylo s tím, jak se piloti dostávali zpět do Anglie. Myslel, jsem si že šlo o to utéci Němcům a pak už šlo vše hladce, ale chyba lávky...politikaření a průtahy celou záležitost ještě protahovali. Myslím, si že i F.F měl ještě výhodu, že disponoval dobrými jazykovými znalostmi francouzštiny a angličtiny a že ho sestřelili v hodnosti majora. Knížka je hrozně pěkně čtivá a otvírá nám nové pohledy na utrpení sestřelených letců po celou cestu návratu do Anglie. Trošku mi jen bylo líto, že ostatní se kterými se setkával v průběhu zajetí, neprojevovali takovou radost, že se československému majorovi z RAF podařilo přežít a utéct. Trošku mě mrzelo, že tam to veselí z přežití a návratu není takové, jak jsme ho po letech cítil z knihy já. Děkuji Vám pane Fajtle.
Tak nevím. Možná mě ten název měl varovat. Ale stejně jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem popisy leteckých bitev apod. Ale ono je to skutečně o Fajtlově sestřelení a o tom, jak postupně unikal z okupovaných území. Asi díky téhle knize se z Fajtla stala taková legenda. Určitě vás stejně jako mě překvapí, s jakou lehkostí bere hlavní hrdina všechny nesnáze a těžkosti, jako by to byla jen hra. Zapomeňte na nějaké existenciální pocity, strach, vykořeněnost a boj o holý život. Tohle je příběh Jamese Bonda, kde dojde na souboj v oblacích, přestřelky na zemi, útěk, ukrývání, převleky, dobré jídlo a pití. Já se vlastně hrozně bavil jak u skutečně oddychové knížky a musíte si pořád říkat, že je to skutečný příběh a že byla válka a že to asi bylo všechno trošílinku jinak. Každopádně ale dobré čtivo.
S trochou nadsázky bych knize mohl dát podtitul Uprchlíkův průvodce po Francii (a Španělsku). Popisů leteckých soubojů v knize není mnoho (ovšem na začátku je ten, který se stal panu Fajtlovi "osudným"), místo tohoto "denního chleba" stíhacího letce pan Fajtl popisuje dobrodružství pro něj nové, útěk před Němci po sestřelení a nouzovém přistání. Střídají se epizody, kdy se čtenář strachuje o jeho osud, kdy doslova prožívá jeho bolest, s epizodami, kdy se mu dostane pomoci od dobrých lidí a dokonce i trochou romantiky. Knihu jsem přečetl za víkend, prostě jsem potřeboval vědět, jak to dopadne (přestože osudy pana Fajtla znám, takže jsem věděl, že dobře).
---
Přečteno v rámci Čtenářské výzvy 2022, téma Kniha, jejíž hlavní hrdina pije kávu. K navázání konverzace se pan Fajtl na útěku ptá, zda mu dají vodu k pití, otázka na kávu se často také objevuje. Příznačné je, že mu ji dají častěji lidé z chudších vrstev (pokud ji mají)...
OBDIVUHODNÉ.....jak člověk, tak události zde popsané.
Doporučuji úplně všem.!!!
Asi ty nejlepší vzpomínky našich vojáků na 2. světovou válku. Naprosto jasné a srozumitelné vypravování Františka Fajtla a jeho neskutečný výkon při útěku po sestřelu přes celou Francii do Španělska a přes Gibraltar zpět do Anglie. Z knihy jsem si odnesl to, že se člověk nemá nikdy vzdávat a vše zlé se nakonec v dobré obrátí.
"Podařil se ti, Frantíku, stejně kousek..." (str. 184). Tak vyslovil své uznání F. Fajtlovi po jeho úspěšném návratu k posádce nadporučík Josef Hybler.
Troufám si říct, že se panu generálovi podařila i tato knížka. Deníkové záznamy událostí, pocitů a postřehů se čtou moc pěkně. Ani chvilku jsem se nenudila. Obdivovala jsem nejen statečnost pouze třicetiletého (!) letce, ale i morální sílu a gentlemanství opravdového muže.
Tato kniha je o tom, že se nemá nic vzdát. I velké strádání může skončit dobře. V těžkých chvílích potřebuje člověk i trochu toho štěstí a to pan Fajtl měl. Měl štěstí, že většinou narazil na lidi, kteří mu při cestě na svobodu pomohli, alespoň tím, že nic neřekli.
Je mi smutno z toho, jak se u nás provolává sláva všem těm, kteří si to nezaslouží a na opravdové hrdiny, kteří bojovali a umírali za naši zem se plive. Ne, je mi špatně z toho že vrahům a těm, kteří bombardovali domy a továrny se rozdávají medaile. Naši rodiče a prarodiče, kteří zažili válku, už slyšet nebudou a tak pravda zanikne v prachu, který na ní padá a jsou slyšet jen ti, kteří by měli být zticha. Pravda, která má tři úhly pohledu...
Zase tak málo hodnocení, tak málo komentářů u knihy, která by měla být "povinnou" četbou. Vždycky, když čtu nebo slyším o hrdinství těchto mladých mužů a uvědomím si, jak pak byli po zásluze "odměněni", chce se mi brečet. Tahle knížka popisuje jen takovou epizodku jednoho letce, člověk ale zírá, co byl ochoten podstoupit pro svůj návrat do boje (skoro jako Bílý Bim, Černé Ucho). A Pan Fajtl má i hezký sloh. Moc pěkně se četlo i o pomoci francouzských civilistů.
Velmi dobrá knížka. Nesmírně obdivuji pana Fajtla a samozřejmě i všechny jeho kolegy. Jeho příběh je vyprávěn poutavě a z každé situace je vidět jak morální člověk to byl. Taky někteří lidé, které po cestě potkal zaslouží obdiv.
Jen jsem tiše žasl nad tím,co si museli tito lidé zažít. Dnes už chlapi nemají k...e.
Trochu jsem se bála, že nebudu moct hodnotit. Odvaha, postoje, charakter a - hvězdičky..? Co s nimi? Co s nimi, pokud ta knížka - a ty my zde "hodnotíme" - se mi nebude zdát dost dobrá? Je špetka lidí, kterým bych vděčně třeba jen "zavázala střevíc". Ale co když ta knížka..?
Nemusela jsem se bát. K tomu VŠEMU pan Fajtl ještě uměl psát. Poutavě, střídmě, nezatrpkle. Níže kdosi trefně vystihl; nebýt to podle skutečnosti, byl by to skvělý dobrodružný román. Nelze než souhlasit.
Četl pan Ornest. Poutavě, střídmě. Noblesně. Hodilo se to.
Taky jsem si poslechl jako audioknihu a byla vůbec první, co jsem opravdu vnímal! Hlas pana Ornesta působí velmi mile a "mazácky". Opravdu pěkný poslech krásné knihy. Děkuji!
Měl jsem k dispozici jako audioknihu, které zrovna moc nevyhledávám, nedokážu se při poslechu na děj správně soustředit ovšem tohle byla asi nějaká vyjímka....nejspíš kombinace někdy až neuvěřitelně dobrodružného děje, úcty a respektu, který chovám k lidem, kteří byli ochotni opakovaně vsadit svůj život v loterii boje proti zlu a nesvobodě a podání četby hlasem p. Ornesta, způsobila, že jsem tenhle příběh během dvou dnů s velkou chutí doslova zhltnul. Nemám moc co dodat, snad jen dodatečně poděkovat za to, co p. Fajtl a jiní pro naši zem udělali.
Štítky knihy
koncentrační tábory vězení, věznice války RAF - britské Královské vojenské letectvo československý zahraniční odboj hrdinové českoslovenští letci českoslovenští letci v RAF čeští vojáci ve 2. světové válce
Autorovy další knížky
| 1969 |  Sestřelen |
| 1993 | Dva údery pod pás |
| 2002 | Generál nebe |
| 1980 | Vzpomínky na padlé kamarády |
| 1991 | Létal jsem s Třistatřináctkou |
Klobouk dolů před všemi, kdo bojovali za Československo, klobouk dolů před Fajtlem, který za něj nebojoval jen jednou, ale po sestřelení přešel Francii a Španělsko, aby mohl bojovat znovu. To je opravdová láska k vlasti, ne české vlaječky v profilu na sociální síti nebo rádoby vlastenecké citáty.
Co nemůžu nezmínit je jazyková vybavenost Fajtla. Právě ta se značnou měrou podílela na tom, že se dostal až do Gibraltaru a že jeho mise skončila úspěchem. Je škoda, že pamětníci těch nejslavnějších chvil Československa už se dají spočítat na prstech jedné ruky, a je moc dobře, že po nich zůstávají alespoň literární vzpomínky.