Sestry sudičky
Eleanor Brown
Otec tří sester, profesor Andreas, hovoří převážně v Shakespearových verších, své nejhlubší pocity sděluje „slovy muže, který je už téměř čtyři sta let mrtvý“. Zatímco jiné děti se v idylickém univerzitním městečku Barnwell dívají na televizi, Andreasovy dcery, pojmenované po Shakespearových hrdinkách Rose (Rosalind; Jak se vám líbí), Bean (Bianca; Zkrocení zlé ženy) a Cordy (Cordelia; Král Lear), chodí do knihovny. Jsou do knih tak ponořené, že jsou si sice blízké, nenaučily se však spolu vycházet. „Chápejte, my se navzájem milujeme, jen se prostě nemáme moc rády.“ A nyní se po mnoha letech vracejí domů, protože jejich matka umírá na rakovinu… Při péči o maminku jsou však všechny tři ponořené do svých vlastních problémů, každá prožívá svůj vlastní zápas o to, aby skutečně dospěla a zároveň nalezla místo, které by mohla nazývat svým domovem. Úspěšný a čtivý debut americké spisovatelky Eleanor Brownové je vtipný a vážný zároveň. Díky tomu, že Brownová celý román vypráví v první osobě množného čísla, zachycuje propojení sester i na stylistické rovině.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
The Weird Sisters, 2011
více info...
Přidat komentář
Koho bavila Jana Eyrová a sestričky Bronteové prešpikované problémami moderných žien, tak si tu nájde to svoje. A hlavne, v knihe som sa trošku našla, nakoľko sama pochádzam z pomerov troch sestier...
Knihu jsem si zakoupila z několika důvodů. Objevuje se zde můj milovaný Shakespeare. Nejúžasnější koníček - četba knih - zde hraje zásadní roli. A navíc jsme také tři sestry a máme s Rose, Bean a Cordy docela dost společného jak po charakterové stránce, tak po té vztahové. Nevím, zda je to plus, ale rozhodně jsem se během četby nad některými věcmi zpětně zamýšlela. Nicméně, měla jsem teď nějakou "čtecí" krizi, ale tato kniha mi zase dala chuť sáhnout po svazku plném báječných příběhů a nových světů namísto tupého civění do mobilu v tramvaji. A určitě ji dám přečíst svým drahým sestřičkám.
Príjemné čítanie, keďže nemám TV, takéto knihy sa mi čítajú ako dobrý seriál, nie telenovela. Do príbehu sa dá vžiť a večer sa teším na oddych s takouto knihou.
Příjemné, oddechové, čtivé. Námětem jsou současné "ženské" problémy podané z perspektivy příběhů tří sester, každou z nich sledujeme, jak se snaží najít své štěstí a správné místo. Shaeksperovské citáty jsou velmi příjemným zpestřením, které si zaslouží hvězdu navíc.
Neříkám, že by kniha obsahovala nějaké tajné poselství nebo převratné události, ale mě se líbila. Styl vyprávění byl autorkou zvolen na jedničku a citace trefně použité. Nejzdařilejší je ale podle mého názoru povahový profil všech sester, který je velmi výstižný a z mé pozice nejstarší ze tří sester i neskutečně realistický. Pro mě úsměvné a pohodové čtení.
Čtivá knížka s líně plynoucím líbivým příběhem, u kterého si člověk vyčistí hlavu. Odpočinkové čtení o vztahu tří sester k sobě samým, rodině, světu.
Autorka měla rozhodně zajímavý nápad - jednak její "zneužití" Shakespeara, jednak vyprávění v 1. osobě množného čísla, "za všechny sestry". Ale v zásadě se jedná o jakési pozlátko, které má tuctový příběh tří sester (jehož závěr lze vytušit hodně brzy) halit do vznešeného hávu. Dalo by se z toho vytěžit daleko víc, ale jako prvotina docela dobré. A na horké letní dny ideálně nenáročné (a díky výše zmíněnému pozlátku má člověk navíc pocit, že nečte úplný odpad :-)
Už od začátku plytké a vypočítavé - ano, půjčme si od mistra Shakespeara co nejvíc veršů, kolem postavme neobratně charakterizované slepice a zkusme z čtenáře vydolovat nějakou emoci. No, emocí u mě moc nebylo, všeho všudy dvě: zlost a zklamání. Od námětu bych čekala víc, ne supertřídu, ale rozhodně mnohem víc.
Líbil se mi "shakespearovský" nápad. Dobré čtení,námětem mi to trošku připomnělo knihu Jediná správná věc, ve které se hrdinka taky stará o nemocnou matku. Ty citace Shakespeara mi přišly velmi trefné.
Odpočinkové a nenáročné čtení. Hezky líčený příběh a život rodiny, která žije Shakespearem. Velmi se mi líbilo rodinné zázemí a souznění rodiny. Ale ze všeho nejkrásnější je závěr, u kterého mi ukápla nejedna slza dojetím.
Zajímavý a dobře čtivý, i když lehce předvídatelný popis cesty tří sester za hledáním, poznáním a přijetím sebe sama.
Román Eleanor Brownové mě opravdu potěšil. Sledovala jsem osudy všech hlavních postav s takovým zájmem a zaujetím, že jsem pokaždé knížku odložila jen velmi nerada a jen kvůli jiným neodkladným povinnostem ... Sestry sudičky, to jsou především perfektně vykreslené charaktery, psychologie a vývoj postav, autorčin vytříbený smysl pro detail, hluboké porozumění pro lidské chyby a selhání, a jako koření toho všeho trefné citace ze Shakespeara ve vyváženém poměru a správně načasované. ... "Přijely jsme domů, protože jsme selhaly." Tak začíná vyprávění, ve kterém sledujeme cestu za nápravou či nalezením sebe sama každé z nich. Vyprávění v 1.osobě množného čísla, což se v tomto případě ukázalo jako skvěle promyšlený tah. A kromě jiného také vyprávění o lásce ke knihám a čtení, a díky tomu mě bavilo ještě víc! :o)
Sledkobolny pribeh jedne rodiny.Prumerna kniha,prumerny pribeh.Skoro cervena knihovna.Tema na odpoledni film....