Stopa blesku
Rebecca Roanhorse
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481516/bmid_stopa-blesku-hLc-481516.jpeg
4
52
52
Šestý svět série
1. díl
Po potopě vstoupily do světa Navahů staré mýtické bytosti. Maggie, bojovnice obdařená klanovými silami, pátrá po mocném čaroději tvořícím netvory. Stopa však vede k polobožskému hrdinovi Neizghánímu…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Gnóm!Originální název:
Trail of Lightning, 2018
více info...
Přidat komentář
Ne tak zábavné jako Běsnění kojota, přesto mě kniha bavila.
Stopa blesku
Rebecca Roanhorse (Gnóm)
Příběh navažské lovkyně monster který se odehrává ve světě po apokalypse nemůže být špatný.
Maggie je bojovnice obdařená klanovými sillami, navíc ji cvičil legendární lovec monster Neizghání. Jenže Neizghání je pryč a Maggie musí čelit svým démonům sama. A nebo taky ne. Ale komu věřit ve světě v němž se po pláních prohání bohové a Kojot manipuluje všemi a vším?
První román téhle nadané autorky získal ocenění Locus Award 2019 v kategorii Nejlepší románový debut a za přečtení rozhodně stojí. Děj sice neuhání dopředu jako splašný mustang. Autorka sází na snovou atmosféru, ale propojení božstev a postapo světa je povedené. Kojot je výtečný manipulátor a i tu milostnou linku bych autorce odpustil. Koho oslovil Owl Goingback a jeho temné Běsnění Kojota, toho nejspíš bude bavit i Mag. Za mě jde o dost povedenou záležitost z ranku knih jako jsou Američtí bohové, nebo již výše zmíněné Běsnění Kojota. Škoda že se kniha trochu vytratila z povědomí a Gnóm už druhý díl nejspíš nevydá. Ale Stopa blesku funguje dobře i jako samostatný román.
Klasická nenáročná jednohubka, jenž ale postrádá nějaké to překvapení nebo zajímavou pointu. Děj je dost přímočarý a jednoduchý, často i předvídatelný. Ani postapokalyptický svět říznutý magií a indiánskou mytologií mě příliš nezaujal. Rušivě pak působila romantická linka. Přesto se kniha dobře čte a jako oddechovka neurazí.
V poslední době nějak podivně často zakopávám o Navahy, a to aniž bych je cíleně vyhledával. A každý ten Navaho je úplně jiný, nedávno to byla skvělá Eastlakeova Checkerboard Trilogy, teď pro změnu mně dosud neznámá Rebecca Roanhorse a její příběh o lovkyni démonů Maggie ze zatopeného světa, kam se vrátili staří indiánští duchové.
Sice je to vlastně urban fantasy, příběh je vlastně docela přímočarý a hlavní hrdinka hlavně ze začátku podezřele připomíná Zaklínače v sukních, ale brzy zjistíte že je to hodně jiná, opravdu indiánská fantasy. To nejsilnější pro mě bylo právě prostředí, mytologie, navažští duchové a bohové a kmenové klany. Ten temný svět je nakreslený dobře a přesvědčivě, a zatáhne vás to tak hluboko do navažské mytologie a magie, že se vám nebude chtít zpátky.
Když bych měl přirovnávat, napadá mě kniha dalšího indiánského autora Owl Goingbacka, Běsnění Kojota. A v tomhle srovnání u mě navažská lovkyně démonů jasně vyhrává.
Musím pochválit nakladatelství Gnóm za to, že nám vybírá tyhle zajímavé kousky. Zatím mě zaujalo všechno, co se mi dostalo do ruky. A navíc je to pokaždé dobře přeložené a líbí se mi i to, jak ty knížky vypadají.
letošek se snažím pojmout v rámci dohánění(?) nebo poznávání žánrových věcí, které za posledních pár let vyšly. Snažím se v tom zaměřovat i na menší nakladatelství. Jako je třeba Gnóm, který u nás vydává famózního Barrona. A co Rebeca Roanhorse? No museli jsme si s touhle indiánskou autorkou (fakt nekecám) budovat docela vztah, ale po konci si myslím, že se nám to docela podařilo. Začátek je někde mezi Zaklínačem a Nočním klubem - zabíjení nestvůr, zajímavé pojatá mytologie. Pak začne představování postav - ona málomluvná holka z brokovnicí, nožem a dalším arzenálem. On léčitel, co se snaží raději domluvit než střílet. A do toho zajímavě pojatý svět, kde lidi nebyli ohleduplní k přírodě, což dospělo ke katastrofě a vypustění spousty ošklivých nestvůr. A do toho zajímavé pojatá mytologie pojatá na indiána. Asi tak do poloviny mě to bavilo, pak mě začala trochu štvát ta průhlená videoherní kopírka - někam přijít, udělat něco, dostat se dál. Ta knížka má asi tři sta stran, ale kdyby se tam tak stovka vyhodila, tak se vůbec nic neděje...no a pak se to zase obrátí k dobrýmu, všechno do sebe zapadne, včetně toho motivu manipulace s druhým člověkem. Takže jo, není to dokonalé, Becca nepíše jako Barron, ale na druhou stranu je to knížka, která neurazí.
Nejsilnější stránkou této knihy je rozhodně skvěle vybudovaný svět.
Post - apo prvky společně s indiánskou mytologií jsou velkým lákadlem a dostála přesně tomu očekávání, které jsem při spatření této kombinace měla.
Charaktery jsou barvité, ale vždy uvěřitelné a s pochopitelným jednáním. Objevující se mýtické postavy jsou super zpestřením.
Příběh je možná trochu jednodušší, ale skvělé postavy a zajímavý svět to mistrně vyvažují.
A já tedy doufám, že se u nás dočkáme vydání dalšího dílu.
Velmi čtivý příběh z postapo Ameriky se silnou dávkou navažské mytologie. Indiánský příběh je tu hlavní devizou a všichni ti bohové a netvoři mají obrovský potenciál. Ten ale bohužel není plně využit. Zajímavá linka s bojem s netvory a hledáním čaroděje, který je tvoří, je ve skutečnosti jen vějička a mnohem více se řeší vztahy v drobných kulisách několika málo lokalit, až tak, že to místy připomíná komiks/seriál Živí mrtví. Nicméně, pokud se příště rozpracuje mytologie, která tu zaznívala jen tak mimochodem, nasadí se více epický příběh a hlavně hrdinka dospěje a nebude se všemu divit s otevřenou pusou, tak máme zaděláno na super fantasy ságu. Na prvotinu výborné.
Druhý román z nakladatelství Gnóm!, který jsem dostala k recenzi, a druhé potěšení. Stopa blesku je vícežánrovou románovou prvotinou Rebeccy Roanhorse a je kombinací post-apo a fantasy s prvky snové navažské mytologie.
Maggie se živí zabíjením netvorů a jako jedna z mála má klanové schopnosti. Ty se jí hodí při práci a musím říct, že je to místy dost krvavé čtení, za mě ale ještě v únosné míře. Hůř jsem nesla jen to, jak dopadlo první setkání s netvorem, pak už to nebylo tak zlé. (Mimo komfortní zónu se dostávám, když čtu o krutosti vůči bezbranným, hlavně tedy vůči dětem a zvířatům.)
Mám ráda hrdiny, kteří nejsou černobílí, takže mi Maggie sedla, ale ještě víc jsem si oblíbila Kaie. Bez něj by to asi navíc dopadlo úplně jinak, takže díky za něj. =D I když mi pointa došla přece jen o něco dříve než samotné hrdince, příběh byl jinak zajímavě vystavěný a udržoval mě v napětí.
Líbilo se mi i to pozadí s postapokalyptickým světem po velké potopě, které působilo dost realisticky, dokreslovalo to onu temnou atmosféru. Nedostatek řady zdrojů, vyschlá a rozpálená krajina… A každý tu víceméně kope jen sám za sebe, protože jinak to v takové situaci asi ani nejde.
Docela ráda bych si přečetla další příběh ze světa Dinétah, tak doufám, že nám ho Gnóm! dopřeje.
Tohle byla od začátku do konce jedna velká jízda!
Začátek je takový "nevinný" (tak moc nevinný, jak se dá v urban fantasy s lovkyní démonů v hlavní roli očekávat), takže už od první strany nám příběh předhazuje boj nabitý akcí. Dozvídáme se o velké vodě, která zasáhla skoro celý svět a vzala s ním vše, co dokázala.
Snad poprvé jsem četla knihu, kde byl dán takový důraz na indiánskou mytologii. Nejspíš pro to pro mě byla mnohá jména docela oříšek, protože některé byly občas dost oříšek na přečtení. Bylo tu spoustu fantasy prvků a postav, no i přes to se autorka dokázala skvěle držet reálného vykreslení post-apo světa.
Hlavní hrdninové byli skvělí - úžasně vykreslený charakter a přitom člověk ke konci nestihl koulet očima, co všechno se nakonec změnilo a jaké pravdy vyšly na povrh. Konec bych sice ráda měla trošku dělší, protože mi přišlo, že se tam stalo hodně podstatných věcí naráz, ale to nemění nic na tom, že do dalšího dílu se pustím moc ráda, protože pokračování týhle úžasnosti si opravdu nenechám ujít.
Už strašně dlouho jsem nečetla žádnou urban fantasy a jsem ráda, že mi tahle kniha pomohla změnit názor na právě tenhle žánr, kterému jsem nevěnovala tolik pozornosti.
Musím konstatovat, že svět je to propracovaný a uvěřitelný. Má dobře vystavěnou atmosféru a stále mě něčím překvapoval. Chtělo by určitě více vysvětlil onu velkou válku následovanou velkou potopou, při které se na svět vrátila magie a bájné bytosti, ale je to první díl série tak se to snad dozvíme později. Zařazení mytologických postav tu funguje výborně a magie rozdělaná do klanových sil, kdy každý klan je pověstný jinou magickou moci působí velmi přirozeně.
Závěrem se jedná o povedenou první knihu ze série, která díky své nápaditosti a žánrové různorodosti nabízí velké množství možností, jak tento příběh, tyto postavy a svět budovat dále. Určitě bych uvítal nějaké bližší seznámení nejen s mytologií, ale také se samotným vznikem tohoto světa. Myslím si, že k tomuto dílu by se hodila mapa, která by nám ještě o trochu tento svět přiblížila. Navíc v každé fantasy by tento grafický prvek neměl chybět.
Tohle se četlo taaaak dobře!
Vždy jsem obdivovala národy, které si dokázaly udržet svou kulturu a zvyky skrz staletí, a teď se tím mohou pyšnit. Japonsko, Čína, Indiáni ať už severní nebo jižní, Řekové, Inuité, Skoti... Příležitost nahlédnout skrz takto skvělou knihu do jejich životů a mytologie se prostě nesmí propásnout. A tohle je skvělá akce;-) Jestli bude další díl, rozhodně si ho nenechám ujít.
Mohla by to být každá druhá urban fantasy, ale není. Má v sobě něco, co mi u ostatních chybí - možná je to právě to koření v podobě postapo světa, možná hra s rolemi, nebo neokoukaná indiánská mytologie (kterou znám z rychlíku i z Mercy)...každopádně je to první díl (předpokládám) a ty bývají trochu slabší, přeci jen se musíme seznámit se vším novým a to trochu ubírá na spádu příběhu. Jestli se někdy objeví další, vrhnu se na něj!
(SPOILER)
Popravdě řečeno mě to - bohužel - dost zklamalo. Gnóm! je fenomenální, o tom žádná, a tak jsem asi měla příliš vysoká očekávání...
Prostředí, nápad a svět - tam není co vytknout. Byla jsem hrozně natěšená na indiánskou fantasy, protože něco takového tady snad ještě nebylo. A v tomhle ohledu má Stopa blesku skutečně dobře našlápnuto. Ale právě jenom našlápnuto.
Protože ten fascinující postapo svět děsně srazil příběh. Možná kdyby to mělo o pár desítek stran navíc, dokázala by autorka rozvinout některé linky, které takhle moc nedávaly smysl. Například ty obruče, které sice nakonec posloužily svému účelu, ale do té doby měl člověk pocit, že jsou tam prostě navíc a že se na ně příhodně zapomnělo.
Ovšem co mi s přibývajícími stránkami vadilo absolutně nejvíc, byl ten čím dál silnější odvar Anity Blake / Stmívání. Opravdu si musí za každou cenu vybrat nějakého chlapa? Opravdu to bude ten sexy hodňák, protože ten sexy parchant je sice mnohem přitažlivější, ale ve skutečnosti ji nemiluje? Achjo. Pokud bychom si odmysleli to prostředí, jde vlastně o typický příběh z amerických středoškolských romantických komedií - makeover included. A když už jsme u toho makeoveru, tohle mě nadzvedlo asi nejvíc:
"Protože, co jako, to se nemůžu zajímat o zbraně i eleganci zároveň? To se vzájemně nevylučuje, víš." (říká homosexuální rváč)
"Ehm, jo, tak trochu se to vylučuje." (odpovídá zabedněná hlavní hrdinka)
Kéž by z toho tahle linka úplně vypadla. Byl by to řádově mnohem lepší příběh s obrovským potenciálem...
Stopa blesku se čte sakra dobře, je napínavá a zajímavá. Exotický nádech jí dodává indiánská mytologie. Rebecca Roanhorse se drží pravidel žánru urban fantasy, zároveň ale skvěle pracuje s popisy prostředí a vykresluje svůj post apo svět velmi uvěřitelně. A to i přesto, že se to v něm hemží netvory, čaroději a bohy (vycházejícími z mýtů kmene Navahů neboli Diné). A že čtení je to místy až spirituální.
Románový debut Rebeccy Roanhorse způsobil na scéně celkem rozruch ohledně toho, kdo má a nemá právo psát o kultuře Navahů (či čerpat z ni). Každopádně já myslím, že se toho autorka zhostila skvěle.
5 hvězd i za tradičně vynikající redakční práci, překlad a výpravu knihy. To je u nakladatelství Gnóm! samozřejmost, na kterou by se nemělo zapomínat.
Stopa blesku
Toto bolo veeeeľmi dobré. Ba nie, brutálne dobré a chcem viac! Milé vydavateľstvo Gnóm, preložte prosím a vydajte aj pokračovania, chcela by som vedieť, ako to pokračuje ďalej.
Spôsob odhaľovania sveta mal svoj význam, postavy boli vykreslené veľmi prijateľne (nechýbalo ani malinké prekvapenie - trošičku som zvrat aj predvídala) a čerešničkou na torte bolo prostredie indiánskej mytológie. Urban fantasy na pozadí postapo sveta v jednom, navyše šmrncnuté božstvami, ktoré si len tak chodia po svete, resp. po tom ohradenom zvyšku územia, ktorý zostal Navajom. A základná otázka - je zabijak príšer tiež príšera? Maggie a jej klanové dary, jej priatelia (a životné traumy) mi svojim spôsobom prirástli ku srdcu a knihu určite odporúčam.