Severní točna

09.07.2020

Existuje i kratší(dětská) verze knihy,která má pouhých sto stránek,ale i tak je to čtení hlavně pro skutečné fandy bílé poušte severu...
Dostat se pěšky nebo s pomocí psího spřežení na severní pól je nadlidský úkol i dnes,protože tento geografický bod leží uprostřed oceánu a led nad ním se vlivem větru a mořských proudů pořád točí a posouvá jako gramofonová deska.
Peary o to usiloval dlouhých 20 let.Musel se naučit eskymáckému stylu života, sehnat mnoho peněz,a odrazit až dehonestovat současníky,kteří tvdili,že to dokázali před ním (Frederic Cook).

Mathew Henson (Pearyho sluha-afroameričan!), Uteh,Ežingveh,Síglů,Uquich (Eskymáčtí-psovodi) a samozřejmě Robert Edwin Peary.To bylo šest lidí,kteří na severním pólu (nebo v jeho bezprostřední blízkosti) stanuli jako první lidé. Eskymáci dostali za tento výkon pár pušek,nábojů,či předmětů denního užívání a stali se ve své osadě velmi bohatí...Henson získal přechodnou slávu,na černošského sluhu tenkrát neobvyklou no a Pearyho jméno je zase zapsáno v každém školním atlase na stránce s vyobrazením Severní točny…

str. 312

„Kdo jest oblečen v teplý kožešinový oblek může podniknouti za klidného počasí a snesitelné zimy(nepřesahuje-li tato 40C pod nulou)pozorování bez vážnějších obtíží…
…Pokud sahá moje zkušenost,má badatel největší obtíž se zrakem.Očím jež vydány jsou po celé dny a týdny oslňujícímu lesku denního světla,jež musí ustavičně pomocí kompasu určovati směr a za takového světla zírati k určitému bodu,jest provádění celé řady šetření úlohou nemálo obtížnou.Velké napětí zraku v době kdy nutno za oslňujícího světla přístroj pevne ustaviti,docíliti přesného obrazu slunce a odečísti nonius je obyčejně příčinou,že oči se zalévají krví a ještě po celé hodiny potom bolí.
Provedení celé řady vyšetření v kraji točnovém ublížilo mým očím tou měrou,že ještě po tři dny nebyl můj zrak schopen služby tam,kde byla třeba přesného zírání“…