Severská mytologie
Neil Gaiman
Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.... celý text
Literatura světová Mytologie Příběhy
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Norse Mythology, 2017
více info...
Přidat komentář
Severská mytologie jako taková mě velmi zajímá a přečetl jsem o ní kvantum knih. Na Gaimanovo podání jsem se velmi těšil, jeho vypravěčský talent je nepopiratelný. Avšak byl jsem zklamán, jeho kniha je jen další z řady, kdy převyprávěl již tisíckrát převyprávěné. Viz. Kadečková, Vlčková a další. Pokud máte načtenou jinou knihu severské mytologie, není třeba číst Gaimana, nepřináší ani nic nového, ani nic zábavného. A pokud vás severská mytologie zajímá natolik, že chcete číst všechno, dejte si třeba knihu Edda, překlad středověkého rukopisu. Je obsáhlá, jiná, původní a těžká. A pak teprve Gaimana jako oddech.
Knihu jsem dostala jako dárek. Jak Neil Gaiman popisuje na prvních stránkách své knihy, objevil Tóra pomocí komiksů a dnes tento severský bůch patří neodmyslitelně k partě jménem Avengers a k celému Marvel Universe. Mé objevení severské mytologie bylo podobné jen to, že jsem obdivovala boha lstí Lokiho v podání šarmantního britského herce Toma Hiddlestona. Kamarádka se trefila do černého a kniha mě velice potěšila. Bylo zajímavé, čím se vývojáři Marvel inspirovali a hlavně si přečíst původní povídky a dozvědět se něco více o božstvu vzdálených Severských zemí.
Překvapivě zábavná četba, nesrovnatelná v tomto ohledu třeba s četbou starých řeckých bájí a pověstí (i když – kdyby je převyprávěl Neil Gaiman, kdo ví, jak by to dopadlo). Čteno dětem před spaním a skoro to vypadá, jako by tuhle knihu psal Gaiman právě pro ty mladší, protože tam není nic, co by snad bylo možno označit za pro děti nevhodné, tedy kromě násilí, které je ovšem s jakýmikoli pověstmi a mýty zákonitě spojeno, ale Gaiman je podává decentně a spíše náznakově (s výjimkou předposlední kapitoly o potrestání Lokiho, ta je opravdu drsná). Takže ideální kniha i pro společnou rodinnou četbu. A děti se konečně dozvědí, kdo byl ve skutečnosti ten Thor, který řádí ve filmových Avengers, nebo že anglický čtvrtek je vlastně Thorův den.
Ze začátku jsem měla problém se stylem psaní, ale jak se autor dostal k jednotlivým příběhům, zlepšilo se to. V podstatě jsou to takové pohádky, když si chcete odpočinout po náročném dni. Zjistíte, že skoro všichni bohové jsou prolhaní parchanti, nejen Loki (já vím, všichni jsme v šoku :D ) a je tam velká spousta mrtvol.
Slovníček na konci knihy s vypsanými postavami mně osobně nijak nepomohl, pořád nevím, kdo je kdo. Jednotlivé příběhy na sebe nenavazují, ale jeden na druhý odkazují a podle toho jsou chronologicky seřazeny.
Rozhodně existují lepší publikace o severské mytologii, ale jako takový úvod do tohoto světa je to určitě dostačující - uděláte si obrázek o tom, jak severská mytologie vypadala, než přišel Marvel.
Od knihy jsem měla velká očekávání, která velmi rychle narazila. Z počátku jsem se do čtení musela dost nutit, abych se posunula dál. Problém mi dělali i krkolomné názvy či jména, ale za to autor nemůže. Naštěstí asi tak v třetině knihy nastal obrat a děj začal být čitelnější a těšila jsem se na pokračování.
Hodně mě ovlivnil také Marvel, který má i rodovou hierarchii trochu jinak, proto mě zde tolik věcí překvapilo.
Původně jsem měla v plánu si ji přečíst v angličtině, ale čeština se ke mně dostala dříve. Ale na originál se také dostane, jen ne hned.
Autor čtenáři představuje svět severských bohů od počátku stvoření až po jejich zničení … i když …
Na knihu jsem se hodně těšila, už dlouho jsem se chtěla dozvědět o severské mytologii něco více + jsem si chtěla konečně něco přečíst od Neila Gaiman, o kterém jsem toho hodně slyšela. Příběhy jsou napsány velmi prostě, takže se v nich dá dobře orientovat, jednotlivé povídky jsou přímočaré a ani zdaleka ne tak komplikované, jak jsem předpokládala - můj největší problém byl se jmény a názvy, ale to není vina knihy, holt ta severská jména nejsou nejjednodušší na zapamatování. Nicméně ta jednoduchost je místy možná až trochu přehnaná a to především co se týče stylu psaní. Sice nejsem člověk, co by vyhledával dlouhé popisy a květnatá souvětí (většinou preferuji právě jednoduchost a dialogy), ale tady bych asi i ocenila trochu toho pomalejšího tempa. Jednotlivé příběhy mě bavily (severská mytologie je opravdu zajímavá), ale ten styl psaní mě místy celkem nudil, i přes poutavé příběhy mě nedokázal u toho čtení udržet moc dlouho. Ani nevím, jestli tohle dává smysl, ale mám z knihy prostě trochu smíšené pocity. Příběhy skvělé a jsem ráda, že jsem zase o trochu moudřejší, co se týče severské mytologie, ale to samotné čtení jsem si neužila tolik, jak jsem doufala.
Plná recenze:
https://kulturnicek.blogspot.com/2022/02/severska-mytologie-recenze.html
Nejspíše jsem od knihy očekávala trošku něco jiného, něco hlubšího. Ale pro rychlou orientaci o koho se jedná, je kniha dostačující.
Asi jsem přepálila očekávání. Příběhy jsou krátké, dobře napsané, dle možností na sebe navazují. Vadí mi, že se neumím rozhodnout, jestli je to knížka vhodná pro seznámení se severskou mytologií (na to mi přišla dost "rychlá") nebo na přečtení někým, kdo o tématu už něco ví (na to je zase málo obsáhlá). Nejspíš ji zařadím mezi "náladovky" na toto téma.
("čteno" anglicky, jako audio přímo od autora i jako kniha. Český překlad možná pořídím časem.)
První setkání se severskou mytologií - skvělé, vyprávění od Neila Gaimana má šťávu, je to spádné, rázné, žádné obkecávky a zdlouhavé popisy a spousta humoru i u těch nejabsurdnějších situací. (čteno v angličtině a nyní znovu poslouchám jako audibook)
Severská mytologie je skvělá v jakémkoliv podání. A tohle je navíc od úžasného Neila. Co si přát víc?
Nikdy jsem před tím od Gaimana nic nečetla a přiznám se, že se mi ani moc nechce číst něco dalšího..Možná jen ze zvědavosti, jestli bude autorská věc lépe napsaná, s hezčí větnou skladbou a slovosledem...? Asi jsem měla velká očekávání a knihy, které jsem četla před přečtením téhle, mě příliš zmlsaly...Nevím. Třeba je to překladem a v angličtině by to znělo líp...? Mám trochu strach to zjišťovat... Ale pro nadšence Gaimana je to určitě příjemná oddechovka, o tom žádná!
Na severské mýty od Gaimana jsem se dost těšil. Možná, že až příliš. Jak už tady bylo zmiňováno, příběhy mají svoje mouchy, ale pro mne trochu větší, než jsem předpokládal. Na to jak jednotlivé příběhy květnatě začnou, tak ihned skončí bez nějakého dalšího rozuzlení či pokračování a hledání nápravy viníka, nebo hrdiny. Dalším faktem jsou postavy se kterými se čtenář, pokud není zrovna nerd na seveřany a death metal, ne úplně lehce sžívá a po pár stránkách už ani neví jak se jmenují. To je právě ten problém, když jsem knihu dočetl, tak jsem dlouze vzpomínal co jsem četl a jestli mi v té makovici něco utkvělo. Bohužel moc toho nebylo a tento pocit u knížek nemám moc rád.
Každopádně se k této knize určitě vrátím. Buďto sám, nebo ji budu předčítat později svým dětem. Třeba to chytne zase úplně jinačí spád...
Neil Gaiman, uznávaný autor fantasy, si nastudoval nějaké ty severské mýty a rozhodl se některé z nich převyprávět. Čtenáře čekají příběhy o bozích a dalších nadpřirozených bytostech jsou obři či skřítkové.
Knížka je opravdu pohodové čtení - jsou to v podstatě pohádky. Jen jaksi ty pohádky nemají žádný edukativní prvek, žádné ponaučení na závěr. Hlavní hrdinové jsou bohové, nejčastěji Thor a Loki, které nyní díky Marvelu každý zná. Jak to tak ovšem u původních bohů bývá zvykem, tihle jsou dost sobečtí, náladoví a zlomyslní. Ale je s nimi sranda.
Gaiman nijak zvlášť nevysvětluje kontext a prostě vypráví. V tom se liší od Stephena Frye a jeho moderního vyprávění řeckých mýtů, které je mnohem propracovanější. Zdejší mýty jsou ale podobně bizarní a občas také postrádají logiku. Gaiman nevyužívá tolik své fantazie, spíš se dost zarytě drží originálu (resp. originálů, verzí bylo často víc) a jde mu především o zábavnost.
Čtivé a stručné příběhy, díky kterým zjistíte, co si tak kdysi dávno Vikingové vyprávěli u ohně.
Sedm malicherných bohů z deseti.
Moc se mi to líbilo. Severskou mytologii u nás známe spíš okrajově a tahle čtivá sbírka doplňuje možné mezery. Škoda že nebyla dvakrát tak dlouhá.
Velmi dobře psané příběhy o severském božstvu. Styl psaní mi připomínal Tolkiena. čtivé, zajímavé, informativní a doporučuji
Chtěl jsem nahlédnout do severské mytologie a to jsou nahlédl. Nevím, do jaké míry je Gaimanovo přeříkání zjednodušené, ale příběhy to jsou opravdu banální, nepříliš zajímavé a nezábavné (pobaven jsem byl 2x). Poslouchal jsem to jako audioknihu během vaření a procházek, takže to pro mě bylo snadno stravitelné, ale žádný požitek jsem z toho neměl.
Mytologie mě opravdu hodně zajímá, ale že jde napsat takovým poutavým způsobem, jsem opravdu netušila. Knihu jsem musela dát na jeden zátah a jsem moc ráda, že ji mám v knihovně, páč se k ní budu vracet a to moc ráda. Když jsem si pročítala severskou mytologii, před přečtením této knihy (ne moc podrobně), tak jsem si říkala, že ti Vikingové opravdu museli jet na houbičkách, jinak by takový kraviny nevymysleli. Teď si to říkám taky, ale už spíše s obdivem, kolik toho dokázali obhájit. Jednotlivé příběhy ve mně zanechali opravdu velkou stopu a těším se, až (jak sám autor doporučuje) budu vlastním stylem předávat tyto příběhy někde u ohně.
Zájemcům o mytologii doporučuji a těm, kteří mytologii neholdují, přímo vnucuji :)
Část díla
Baldrova smrt
2017
Básnická medovina
2017
Freyjina neobvyklá svatba
2017
Hráči
2017
Jablka nesmrtelnosti
2017
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Krásné příběhy legendárních severských mýtů, které v posledních letech nabraly dost na popularitě. Vlastně se tomu ani nedivím. Je to mé první setkání se severskými bájemi a nemám tedy srovnání, ale vyprávění bylo skvělé, čtivé a přehledné.