Sexuální život Catherine M.
Catherine Millet
Francouzská umělecká kritička vypráví o svém životě, skládajícím se v převážné míře ze sexuálních radovánek. Velice otevřená intimní zpověď - natolik otevřená, že po pár stránkách začne nepřetržitý proud milenců v autorčině posteli působit poněkud únavným a křečovitým dojmem. Ačkoliv se nás vydavatel snaží na záložce přesvědčit, že "z knihy prýští šťavnatá atmosféra" a že "syrová otevřenost nám vyrazí dech", realita je o poznání chudší. Rádobyšokující informace o počtu účastníků skupinového sexu mohou v dnešní době otevřené pornografie bohužel přivést v úžas snad jen návštěvníka z jiné planety a usilovnost, s jakou se nám autorka snaží dokázat své absolutní pohrdání měšťáckou morálkou by asi působila směšně už v časech pařížské bohémy. Navíc mechanický styl, který převažuje jak v líčených sexuálních praktikách, tak ve vypravěčském jazyce, zbavuje zde erotiku veškerého tajemna, napětí a vzrušení, takže knihu lze doporučit zejména těm, kteří si chtějí sex na nějakou dobu zcela znechutit. Stoprocentně zde platí, že méně bývá někdy více.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , AlpressOriginální název:
La vie sexuelle de Catherine M., 2001
více info...
Přidat komentář
Kniha nemá vůbec žádný děj. Vzpomínky jsou řazeny neuspořádaně a když knihu čtete, tak máte pocit, že autorka není nic jiného něž psychicky vyšinutá kurva, která si hraje na to, že její životní postoj je "umělecký" a ten kdo to nechápe je omezený blbec. Rádoby inteligentní filozofování nedává vůbec smysl. A co se týče překladu - můžete mi někdo říct, kde vzal překladatel slovo - pitka - ?
Čekala jsem něco trochu jiného než knižní porno a pokud je to alespoň z poloviny pravda, je to smutné.... Na jednu stranu bych asi měla ocenit autorku, že šla tzv. s kůží na trh, ale spíš ve mně převažuje pocit že takto jen ukazuje dalším že takto žít je vlastně normální a ještě super....
Zpoved umelecke Lidusky Caterine, ktera prosukala celou Pariz a okoli , aneb spoved amaterske ornitolozky aneb vsichni ptaci meho zivota.
Chtel sem tomuhle dilu dat jenom dve hvezdicky, ale nakonec sem se rozhodnul pro tri a to za Pariz mesto, ktery miluju a za tu az odzbrojujici uprimnost autorky.
Co to bylo? Ženská, která si libuje ve skupinovém sexu a ze sportu š..á s neznámými chlapy jak o závod, ve mě vzbudila jen odpor. A Ještě o tom napíše zmatenou a o ničem knihu.. Autorku to "obohatilo" maximálně o potraty, kapavku a syfilis. A to měla štěstí, že v 60. a 70.letech nebylo AIDS. Jen ji politovat.
Snad až příliš přehuštěné - cituji jeden monolog: "...ta mrdá, jako když dýchá..."
A to říkají o mně, že jsem sex. maniak.
Nuda.
Kecá.
V té době vypadala stejně jako teď čili totálně nezajímavě, jen prostě mladě. Pochybuju že by zrovna na ni furt každej lezl. Spíš je to naopak a ona o tom jen snila.