Seznam hostů
Lucy Foley
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487895/bmid_seznam-hostu-N6p-487895.jpeg
4
681
681
Nevěsta. Doprovod. Svědek. Organizátorka svatby. Družička. Mrtvola. Na ostrov u irského pobřeží se sjíždějí hosté, aby oslavili den, kdy dva lidé spojí své životy v jeden. Ženich: televizní hvězda na vzestupu, pohledný a okouzlující. Nevěsta: majitelka časopisu, inteligentní a ambiciózní. Hvězdná svatba jako ze žurnálu: šaty od návrháře, odlehlé místo, luxusní výslužka, speciální whisky. Občas tu sice vypadává signál a moře vypadá trochu neklidně, ale vše je naplánováno do sebemenšího detailu a poběží to jako na drátkách. Dokonalost je ale výsadou plánů, lidé jsou příliš lidští. Jen co bouchne šampaňské a rozpoutá se všeobecné veselí, s gratulacemi se začnou mísit staré křivdy a malicherná žárlivost. Ženichovi bývalí spolužáci se pustí do pijácké hry ze školních let. Družička si ne zcela náhodnou poničí šaty. Nevěstin nejstarší přítel pronese až nevhodně láskyplný přípitek. A pak se objeví tělo. Kdo novomanželům nepřál štěstí? A co je snad ještě důležitější, proč?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2021
,
Vendeta
Originální název:
The Guest List, 2020
více info...
Přidat komentář
Tenhle typ knih mám strašně ráda. Miluju jak se prolíná minulost a přítomnost a jak se prolínají osudy postav. Od autorky jsem už četla štvanici a ta je stejně skvělá.
Příběh mě celou dobu udržoval v napětí, něco jsem trochu tušila a něco mě překvapilo. Moc se mi líbil konec, protože všechny postavy měly důvod být vrahem. A ta skvěle vykreslená atmosféra opuštěného ostrova.
Můžu jenom doporučit!
Je teprve únor, ale zatím je to asi nejlepší, co jsem letos četla.
Je to sice thriller, ale není to zbytečný psychokrvák (občas mám pocit, že když v thrilleru netečou hektolitry krve a neběhá tam vrah se sekyrou, autor nemá pocit dobře odvedené práce), postavy rozumné, příběh hezky vystavěný a logický.
Moc se mi líbilo střídání dějových linek současnost/minulost, které bylo přehledné. Někteří autoři se v tom motají a člověk pak neví, co se kdy stalo. V tomto případě ale žádný zmatek nevznikl a v ději se čtenář hezky vyzná, navzdory více časovým osám.
Závěr moc hezký, pro mě osobně nečekaný... Na těch pět hvězd to má. Jsem zvědavá na knihu Štvanice od stejně autorky, kterou už mám připravenou ke čtení. :-)
Několik lidí, kteří mají svá tajemství a také důvod vraždit... Kdo nakonec svou zlobu nedokázal udržet na uzdě ? Kdo je oběť a je to vůbec oběť? To se dozvíte v této knize :) Oddechové čtení.
Potřebovala jsem něco oddychového, při čem nebudu muset moc zapojit mozek a tohle byla ta pravá volba. Pobavila jsem se chybami v překladu, nejvýraznější byla asi "ženatá Hannah", i těmi nejvíc nejnepravděpodobnějšími zápletkami a úplně mizernými postavami. Lidé zlatí, tahle knížka za moc nestojí, ale na některé dny je jako dělaná. Mně přinesla přesně to, co jsem očekávala a v tu chvíli chtěla. Hodnotím literární kvalitu, proto 3 hvězdy.
Po delší době jsem se dostala ke čtení a náležitě si to užívala. Pěkně to ubíhalo, hltala jsem další a další stránky. Oběť jsem odhadla dobře, vraha si také tipla. Ale popravdě, závěr byl trochu zklamání. X stránek se připravujete na nějaké překvapivé resumé a pak jen pár řádků a dost. Za mě děj lepší než závěr.
3,5*
Tématicky takových “DESET MALÝCH ČERNOUŠKU” nebo “NEVÍTANÝ HOST”. Z teto trojice u mě “SEZNAM HOSTŮ” bohužel na bronzové příčce.
Nebylo to špatné, ale v úplném napětí mě to vlastně nedrželo. Nejvíce mě bavil závěr, takové rozuzlení jsem nečekala.
Ostrov odříznutý od okolního světa, svatebčané, z nichž každý něco skrývá. Klišé, ale dobře. Ovšem to rozuzlení je snad nejnepravděpodobnější, s jakým se lze v příběhu setkat. Jedna náhoda se vrství na druhou, až je z toho fraška. Pro zpestření jsou tu překladatelské perličky typu: “Hannah, jsi ženatá, máš dvě děti.” Kdybych nebyla v karanténě, je pro mě tahle kniha ztráta času.
Atmosféricky dobré, čtivé, ale jako celek nic převratného. Proč ten obrovský úspěch? Dlouhou dobu se nic nedělo a zajímavý byl až konec. Nenadchne, neurazí.
Třikrát jsem se musela vrátit na začátek. Nějak jsem se nedokázala začíst a ztrácela jsem se v myšlenkách jednotlivých postav. Nebylo jich zrovna málo, sympatie aby jeden pohledal a (jaká to klasika)-vše se točilo okolo traumat z minulosti. Každou kapitolu navíc vyprávěl někdo jiný, a to v "ich formě", často jsem si tak pocity nedokázala propojit (kdo koho kdy miloval, kdo kým naopak opovrhoval...). No a pak (když jsem se přistihla, že stránky obracím jen z povinnosti), jsem si uvědomila, že mě asi nebaví číst o partě přiopilých blbečků, kteří vzpomínají na své trudné dětství v internátu. Že mi nepřijde ani vtipné, ani zábavné, ani nevimco, když se v té době někdo "pochcával" a ostatní "šukali". Zklamání, odkládám, vracet se nebudu.
Nemůžu se úplně rozhodnout, zda mě knížka zklamala či ne. Styl psaní byl dobrý. Bylo to čtivé, celkem svižně psané. Jenže ten příběh byl takový..MEH. Po většinu knihy je to zkrátka popis svatby a událostí kolen ní, do půlky knihy jsem nebyla chopná plně objevit téma knihy. A ty postavy? Naprosto toxické, jeden blbec vedle druhého.
Ke konci knihy jsem měla určité naděje, že se snad děj konečně rozjel, že to konečně začne být napínavé, zajímavé... A pak přišel konec a naděje pohřbil hodně hluboko.
(SPOILER)
Je to trochu jako když píšete scénář pro Ulici. Musíte dát dohromady extravagantní lidi, nechat je chovat se mírně nelogicky, omluvit to alkoholem a zasadit do dramatického prostředí. Jen tak kniha pak neskončí dřív než začala.
Ze začátku se to dost táhne, pak je to chvíli super a pak... končí pár stran po odhalení mrtvoly. I když zločinů k odhalení je tam o hodně víc, to zase abych nekřivdila.
A chápu proč autorka skončila jak skončila, ale že by mě to uspokojilo, to zrovna ne. Autorka má potenciál, uvidíme s čím přijde příště.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, protože co si budeme povídat, je to Štvanice jak vyšitá... (přes kopírák). Protože se mi moc líbilo vykreslení ostrova a zápletka ve stylu uzamčeného prostředí s omezeným počtem podezřelých, dala jsem nakonec 4. Ale pokud bude další kniha ve stejném duchu, už to bude trošku trapný. Krátké kapitoly psané z různých pohledů byly taky fajn, to mi ani nevadilo. U Štvanice jsem ještě čekala, že zavražděná osoba bude překvapením pro všechny (jako že nic není tak jasné, jak vypadá, což se bohužel nestalo). Tady už jsem si byla celkem rychle jistá, kdo tou osobou bude a navíc jsem i celkem rychle odhadla pachatele. Takže tentokrát už jsem moc velký zvrat na konci nečekala a to bylo dobře, nebyla jsem zklamaná. Teď už budu jen doufat, že další kniha bude přece jenom trochu jiná, protože autorka píše dobře. Jen to chce nějaký nový nápad.
Já tedy moc spokojená nejsem, jako četlo se to dobře, ale ta vražda měla být na začátku a postupně to rozplétat, takhle to byl spíš takový psychologický román
Temná atmosféra ponurého ostrova, na kterém byste svatbu nechtěli. K tomu skupina nešťastných lidí, z nich každý si nese své temné tajemství. Líbily se mi krátké kapitoly, díky kterým kniha ubíhala rychleji a přesto jsem zůstala v napětí. Na konci do sebe vše zapadne jako skládačka. Hlavním tématem knihy je svatba a přesto tu romantiku nehledejte, naopak spíše smutek a neštěstí a přesto... s "dobrým" koncem.
To mám zase po přečtení divnou pachuť v puse, tak nějak mě všichni svým chováním rozčilovali. Chování dospělých mužů opravdu dětinské, všechny ženy vesměs nešťastné. Něco málo mi už došlo během čtení, rozuzlení trošku překvapivé. Ale mně ty "flashbacky" prostě vadí :-)))
Jednoduchý děj a postavy, na nichž byla zajímavá snad jen ta jména. A to chování mužů jako v pubertě a stále dokola omílané školní příběhy byly k nevydržení. Tak aspoň, že konec byl trochu překvapivý.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány tajemství svatba krimi spolužáci vztahy mezi vrstevníky britská literaturaAutorovy další knížky
| 2021 |  Seznam hostů |
| 2021 | Štvanice |
| 2016 | Kniha ztrát a nálezů |
| 2017 | Pozvánka |
| 2022 | Apartmán v Paríži |
(SPOILER) Vyumělkované, prvoplánové, plné absurdit a neuvěřitelností, přesto předvídatelné, plné klišé a neustálého umělého budování tajemna (všichni mají temná dávná tajemství, někde se prolínají a o tom to všechno je): ale přes to všechno jsem fascinovaně dočetla.
Vyumělkovaná forma kratičkých "kapitol", střídavě z pohledu hlavních asi 6 aktérů (ženich přijde na řadu až v samém závěru). Klišé v podobě pohřbených tajemství a zejména internátní školy (hotové káznice), sestávající z privilegovaných a šikanovaných, bohatých versus ubohých stipendistů (jasně zdůrazňované třídní rozdíly tehdy i teď). Přestože jsou ze středoškoláků již pětatřicátníci, táhnou si tuhle minulost s sebou jako bahno rašelinišť. Klišé i ve výběru místa a času: neobydlený ostrov u Irska, dostupný pro svatebčany jen po vodě, ale samozřejmě přijde vichřice. A vše se navíc odehrává během pouhých 48 hodin.
Autorka si prvoplánově pohrává se čtenářem, kdo (všechno) to vlastně nepřežije, ale nakonec se uchýlí k "sluníčkovému" závěru ("Já nejsem vrah. Já jsem dobrák." je prostě jedinou možnou obětí, kterou se vyřeší naprosto vše - vždyť je prakticky od samého počátku líčen jako šmejd, hezoun, na pohled sympaťák, ale hajzl!). Neuvěřitelná provázanost a hromada náhod, jakoby Anglie a Irsko byly jen opravdu malá vesnice a všichni souviseli se všemi ostatními, samozřejmě dramaticky, náhodně v minulosti.
Na kritice trvám, ale znovu zdůrazňuji, že jsem si vlastně vcelku "početla", takže autorka dokáže trefit strunu čtenářského zájmu. Nicméně po jiné její knize patrně nesáhnu, thrillerů pro ženy mám už plné zuby, pátrám po pořádném thrilleru pro všechny, ideálně od muže.
Pozn.: titul je hodně mimo, ale ještě víc je mimo upoutávka na obálce...