Shakespearovy letopisy
John Underwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48674/mid_shakespearovy-letopisy-8HF-48674.jpg
4
16
16
Vražda v deptfordské hospodě připravila Anglii o jednoho z nejtalentovanějších a nejoblíbenějších básníků a dramatiků, Christophera Marlowa. Ale došlo k té vraždě vůbec? Nebo byla tolikrát popisovaná scéna předzvěstí utajené existence, sloužící vyšším zájmům? Čtrnáct dnů po Marlowově smrti uveřejňuje do té doby neznámý muž, živící se mimo jiné půjčováním divadelních kostýmů, prvotinu, která divadelní příznivce doslova strhne. Následují v krátkém sledu další díla, podepisovaná několika jmény, v nichž se vždy objevuje slovo Shake. A nakonec se muž proslaví jako William Shakespeare. Brzy se objevují první pochybovači, kteří nemohou pochopit, jak člověk vcelku nedostatečného vzdělání mohl napsat tak rozsáhlé dílo. Přijde chvíle, kdy začnou srovnávat. A objeví neuvěřitelné: stejné verše, stejné věty a odstavce. Jen z jiných her a básní a od jiného autora. Proti sobě stojí Marlowe a Shakespeare a otázka: Byl Shakespeare geniální básník a dramatik, nebo mazaný podvodník a zručný plagiátor? Americký žurnalista Jake Fleming a jeho dcera, aspirantka doktorátu z anglistiky a specialistka na literaturu shakespearovského období, se rozhodnou pro nezávislé soukromé pátrání. Netuší přitom, jak hluboké a temné vody rozvíří. Namísto bádání v literární historii jsou přinuceni bojovat o holý život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OlympiaOriginální název:
The Shakespeare Chronicles, 2006
více info...
Přidat komentář
Kniha se celkem dobře rozjížděla v zajímavou detektivku s historickou zápletkou. Některé příliš dlouhé pasáže odváděly mou pozornost a nutily mě lehce přeskakovat odstavce. No a na závěr konec zmizel do ztracena, takže mi trošku uniklo, jak to vlastně dopadlo. Nebo nedopadlo???
Kniha se mi velmi líbila, už proto, že je napsána ve formě napínavého detektivního příběhu a tak se snadno a rychle čte. To co mě však obzvlášť zaujalo a zvlášť překvapilo, byla fakta a hypotézy o Shakespearovi a Marlowovi včetně srovnávání textů. To postavilo úplně do jiného světla vše co jsme se ve škole učili. V každém případě budu již velmi kritický kdykoliv se mi do rukou dostane nějaký Shakespearův životopis.
Svým způsobem mi kniha připomíná hon za pokladem. Jako tolikrát vysílané dobrodružné filmy i v této knize je prioritou objevit "svatý grál". Neberte to doslovně. Investigativní novinář a jeho dcera pátrají kdo zavraždil akademika který psal kompromitující knihu. Kniha po jeho smrti zmizela. A nezůstalo jen u jedné varždy. Kdo psal dodopravdy texty Shakespearovských her? A jak to bylo s Christopherem Marlowem? Začtěte se do této knihy a dozvíte se (snad) více . . .
Mě kniha přímo nadchla. Psala jsem diplomovou práci na Christophera Marlowa, takže s ohledem na okolnosti musím s autorem souhlasit, že i tato verze je možná. Ale upřímně je mi jedno, kdo ty hry napsal, hlavně že existují. I když představa, že by to byl právě Marlowe je velice příjemná. V závěru je soupis ověřitelných fakt o Shakespearovi...možná budete překvapeni...
Shakespearovy letopisy
Čtyři hvězdy dávám především kvůli čtivosti - ne každý se touhle knihou prokouše, zvlášť některými pasážemi. Ale na druhou stranu: předpokládám, že se jí chopí jen ten, kdo se chce něco dozvědět. A do třetice souhlasím s komentářem Kamiliana - pro nás čtenáře/diváky je úplně jedno, jak to opravdu bylo, hlavně že ty hry i sonety (můj oblíbený, angažovaný, sonet č.66, do zkoumané skupiny vlastně ani nepatří) máme, není-liž pravda?
A přidám ještě další důvod ke ztrátě hvězdičky - překlad. Místy mi připadal nedokonalý, popuzovaly mě třeba některé slovesné vazby, občas jsem postřehla chybu nejen gramatickou, ale i věcnou.
Navzdory tomu jsem ráda, že knihu v knihovně máme, protože je to takový pikantní "knižní blesk": kniha, která ve Velké Británii nesměla vyjít!!! Škoda, že se nakladatelství nepodařilo doplnit příběh například komentářem pana Hilského. Ale možná by to bylo pod jeho úroveň - netuším. Každopádně "druhá nejlepší postel" byla případná; máme před sebou zajímavý a podstatně odlišný pohled na velkého alžbětince . . .
"Co se Desmond Lewis odvážil udělat, či co se chystal udělat, bylo, že nepřinesl aktuální fakta o Shakespearovi k mahagonovým stolům ve věžích ze slonoviny, ale postavil je před soud veřejného mínění. A tím, že to udělal, odhalil muže za oponou. To se nikdy předtím nestalo. Lewis hodlal ukázat božstvo, ikonu, ale především stroj na peníze, jako podvodníka."