Šibeničník
François Villon
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35325/bmid_sibenicnik-Jsy-35325.jpg
4
42
42
Nejslavnějšího básníka středověku, ironika, rouhače a bouřliváka F. Villona představuje první kompletní soubor jeho básní, které ze starofrancouzského originálu přebásnila Jarmila Loukotková. Soubor uspořádal A. Pohorský, který také napsal doslov a životopisné pásmo. Ilustrovala L. Jiřincová.
Přidat komentář
Letošní Čtenářská výzva požaduje přečíst sbírku básní a já si uvědomila, že mám už dlouho v knihovničce tuto knihu a ještě jsem ji nečetla. Netušila jsem, kolik vzpomínek ve mně kniha vyvolá a kolik si toho pamatuji z jeho básní. Mám ale trochu problém s překlady Jarmily Loukotkové, protože já vyrůstala na překladech Otokara Fischera a ty mi i po 40 letech znějí v uších dodnes. Kniha mě inspirovala i k opakovanému přečtení Nezbedného mistra balad a znovu si přečtu i Loukotkové román Navzdory básník zpívá a Baladu z hadrů, protože tu jsem vždycky měla moc ráda. Potěšilo mě, že v knize byly pro srovnání alespoň některé básně v obou překladech, protože mně, i když jsem četla překlad Loukotkové, v hlavě mi zněl Fischerův překlad. Díky Čtenářské výzvě za inspiraci i návrat do mládí.
A znovu mě překvapilo, jak se mi Villon krásně čte. Čte se mi tak dobře, že občas mám pocit, že letím a musím se vrátit o kus zpátky, protože netuším, o čem posledních pár řádků bylo. Asi je to tím krásným úderným rytmem, který všechny Villonovy básně mají. Zkrátka nádhera.
Z doslovu nejsem úplně odvařená, je znát, že už je starší a... stále se domnívám, že mluvit o Villonovi jako o misogynovi je nepřesné. Villon popisuje určitý temný undergroundový svět plný špíny, zločinu, oběšenců a prostitutek. Je klerik a je i zločinec. A je zklamaný životem, ale přitom žije naplno. Je plný protikladů a je žijící protiklad a stejně rozporuplný je i jeho vztah k ženám. Miluje je a nenávidí je - což je vcelku logické. Ženy, které nejvíc chtěl ho odmítaly, pravděpodobně proto, že měl děravou kapsu... Kdo by z toho nebyl alespoň trochu zahořklý? Villon je pořádně zahořklý a vykresluje ženy, které perfektně zapadají do jeho temného světa. Přesto je tam určitý zdráhavý obdiv, který se marně snaží skrýt. Obdivujete přece tygra, i když máte strach, že vás sežere...
To je ale jen moje interpretace, překlad básní je krásný, Villon je skvělý, doslov je průměrný... Rozhodně stojí za přečtení :-)
Byla jsem úplně vedle z toho, že jsem se ke knize dostala a po přečtení chtěla napsat ten nejúžasnější komentář, který bych kdy napsala. . Hm, předběhl mě komentář eddie, protože nic lepšího, než napsat o Villonovi , že je ...Rváč, hrubián, láskou zraněný člověka, alkoholik, skvělý poeta,... tím je řečeno všechno a nic lepšího nevymyslím. To bych jen plácala prázdnými slovy.
Neustále se vracím k některým pasážím. Villon umí bejt cynickej, ale zároveň strašně hlubokomyslej. Někdy píše o Margot v tom a o ženskejch a chlastu a jindy zase o smrti a rovnosti před ní nebo o svý mámě. V některých pasážích se objevují dokonce "sociální" mylšenky později vykradené komunisty ("Hlad žene vlky z lesů").
Doporučuji. První skutečný proklatý básník. Rváč, hrubián, láskou zraněný člověka, alkoholik, skvělý poeta.
Pro mě nejlepší verze Villonových básní. Překlady Loukotkové jsem měla vždycky raději než od Fishera, neboť jsou takové jadrnější. Dřív jsem je znala pouze z "Navzdory básník zpívá", takže tahle ucelená verze pro mě představuje pravý poklad. Vřele doporučuji.
Autorovy další knížky
| 1985 |  Velká závěť |
| 2009 | Básně |
| 2010 | Malý a Velký testament |
| 2009 | Já u pramene jsem a žízní hynu |
| 1964 | Já, François Villon |
Villon...student, rebel, člověk , který se tak často setkával s pojmem šibenice, až si na ni zvykl a nevadila mu. Jeho dílo je tak šílené, že přitahuje jako magnet ...a vlky z lesů žene hlad. Když je mi v životě smutno, sáhnu si sem, k Villonovi pro náplast...jeho smutek pobuřuje, jeho humor pobuřuje, jeho život pobuřuje, ale jeho dílo je prostě famozní......