Rozkazem
Dick Francis (p)
Sid Halley série
< 4. díl >
Sid Halley, s nímž jsme se naposledy setkali v příběhu V nemilosti se znovu vrací jako vyšetřovatel na dostihová závodiště. Tentokrát přijíždí na přání lorda Enstonea, jemuž se zdá podezřelé, že jeho koně začínají nápadně často prohrávat. Bývalý špičkový žokej Halley zná všechna rizika závodění a ví, že smrt na závodišti není, bohužel, ničím neobvyklým. Ovšem tři úmrtí během jednoho dne, to už je trochu moc. A právě třetí úmrtí během Cheltenhamského poháru dělá Halleyovi největší starosti. Je to smrt Huwa Walkera, který se teprve před několika hodinami stal šampionem v jednom z nejtěžších překážkových závodů. Halley postupně nachází souvislosti mezi Huwovou smrtí a prohrami Enstoneových koní a pokouší se odpovědět na několik neodbytných otázek: Jsou závody podplacené? Jak vysoké jsou vsazené částky? Hrají žokejové, trenéři a bookmakeři nebezpečnou hru? Pátrání po odpovědích zavede Halleyho do temných zákoutí, v nichž se spřádají jemné nitky zločinu. Ve hře na život a na smrt si sáhne v profesním i osobním životě až na dno.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2006 , OlympiaOriginální název:
Under Orders, 2006
více info...
Přidat komentář
Je to po surovějším V nemilosti návrat ke klasice, Sid Halley, jak ho čtu a znám - energický, komplikovaný, tentokrát zamilovaný (!) a sveřepě rozplétající tři případy (z toho dvě vraždy) navzdory veškerému nebezpečí. Finále je dechberoucí... Baví mě i to, že stařík Francis zachycoval pro něj nový svět, byť se zpožděním - svět internetových her a sázení (jen internetové noviny nebral na vědomí... i když možná je nepoužil kvůli logice a vyznění příběhu)... Problém je v tom, že paní Moserová zemřela v den, kdy byl tento příběh dokončen. Nedokážu odhadnout, zda za nelogické vazby a několik evidentních nesmyslů zejména v první části může překladatelka nebo redaktor - ale každopádně hvězda dolů.
Knížku jsem četla podruhé, protože jsem si za ty roky vůbec nepamatovala, o čem byla.
Jsem nadšená. Děj má švih, napětí i humor. Dobře se to četlo!
Dicku děkuju, že ses touhle knihou tehdy vrátil, má to švih a byl jsi to typický ty.
Zajímavý a napínavý detektivní příběh s naším známým soukromým vyšetřovatelem Sidem. I když mi prostředí dostihů a sázek není vůbec blízké, Dick Francis umí napsat příběh tak, že zaujme.
Čtvrtá kniha ze série Sid Halley o sázení a fixlování v dostihovém sportu. Sid se přesvědčí, že "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá". Tentokrát je v ohrožení života nejen on, ale i jeho snoubenka Marina. Přestože doslova "tečou potoky krve", vše dobře dopadne a zlo je potrestáno. I když jsem občas nerozuměla věcem kolem sázení, bylo to napínavé tak, že jsem nad knihou probděla celou noc.
Překladatelka nejenže nemá přehled o dostihové terminologii, ale ani cit pro češtinu. Jak jinak by mohla vypustit do světa, že "žokej na vítězovi ani nevypadal z výhry potěšený"? Být na místě nakladatele, nedostane za překlad ani korunu.
Poprvé se mi stalo, že jsem se do Francisovy detektivky nemohla začíst, možná to bylo způsobeno stavem mé mysli nebo mě zkrátka moc nezaujaly taje a popisy dostihového sázení. Ale tak od druhé poloviny to už zase byl ten starý DF a nemohla jsem se dočkat rozuzlení.
Knihu jsem přečetl za dva dny.Francis prostě uměl psát detektivky a uměl přitáhnout lidi ke čtení.Sid Halley je postava,která umí vydržet ledacos.Jsem rád,že po jeho smrti tuto postavu převzal i jeho syn Felix a pokračuje i v psaní detektivek z dostihového prostředí ve stylu otce.
Poslední samostatnou knihou Dicka Francise, kterou napsal ještě bez přispění svého syna Felixe, je čtvrtý příběh Sida Halleyho. Příběh jako takový není špatný, ale možná by mu prospěl větší spád a větší akce, namísto některých nudnějších pasáží; např. popisu zákonodárství v demokracii, zbytečně podrobně rozepsané získávání profilu DNA nebo podle mě poměrně zdlouhavých scén z nemocnice.
Co mi ale celý zážitek z knihy dokonale pokazilo je neuvěřitelně mizerný a neodborný překlad celého díla. Dick Francis knihu věnoval památce své dvorní překladatelky Jaroslavy Moserové, která se už bohužel jeho poslední knihy nedočkala. Jak velká to je ztráta je patrné od prvních stran knihy.
Celou knihu mě silně rozčilovalo zaměňování pojmu dostihy za "závody", termínem "skokové závody" byly dokonce označeny slavné překážkové dostihy v Cheltenhamu; na "závodech" se dokonce objevil jakýsi podivný prostor označený coby "cvičiště" - snad to měl být paddock? Paní překladatelka patrně příznivkyní dostihů není - to by snad ani nemusela být, stačilo by jen vidět alespoň část televizního přenosu ze "závodů" v Chuchli či Pardubicích.
Nezbývá mi než se zeptat, proč byl překlad knihy svěřen do tak nepovolaných rukou, jistě by se našel zapálenější odborník, který by dílo tak světově profláknutého autora, jakým Dick Francis bezesporu je, nedegradoval na tak mizernou úroveň.
Po Poslední šanci, V nemilosti a Biči čtvrtá kniha se Sidem Halleym, nejznámější postavou ze všech detektivek Dicka Francise. Vzpomínám si, že se na Sida Halleyho jednou dokonce ptali v A-Z kvízu!
Knihy Dicka Francise jsou oddychové, myšleno jen v dobrém slova smyslu. Takový Nesbo má mnohem složitější děj a hlavně mnohem více kombinuje. Ale porovnávat Francise s Nesbom je jako srovnávat Jágra s Haškem. Fakt je ten, že oba dva patří mezi mé nejoblíbenější autory (spolu s Forsythem a McBainem).
Vždycky jsem obdivoval, jak Francis dokáže přijít s napínavým příběhem, ve kterém se pokaždé objeví nějaké (ne)milé překvapení, zvrat.
Návrat Sida Halleyho mě moc potěšil, Rozkaz jsem nemohl položit z rukou a musel jsem číst dál a dál, dokud nepřišlo zklamání po zjištění, že jsem na samém konci. Detektivky Francise jsou takové pohádky pro dospělé, protože dobro vždy zvítězí nad zlem, ale právě tenhle aspekt dává knihám Dicka Francise něco navíc. A jak patrno z úplného závěru, tentokrát zvítězila i lidskost nad nenávistí.
Bohužel nemůžu porovnat Rozkaz s předchozími knihami se Sidem Halleym, protože jsem je četl už před několika lety a nepamatuju si je. Jednu věc vím jistě - moc se mi líbily (to ostatně všechny francisovky). Teď mi nezbývá nic jiného, než se ponořit do Odmítnutí poslušnosti, abych mohl porovnat, jak moc dobře či špatně navázal Felix na svého geniálního otce.
Opět výborně napsané, ale chybí tomu ona pověstná jiskra. Možná už je Sid Halley poněkud profláklý.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Smrt favorita |
| 2003 | Chladná zrada |
| 2008 | Oheň a bič |
| 1998 | Až za hrob |
| 2008 | Drahý čas |
Nejslabší ze série, dala bych možná dokonce jen tři hvězdy, ale ne, je to pořád Dick Francis a je to skvělé.
Trochu mi tam neseděla Marina, mám asi radši Sida jako nešťastného samotáře, promiň Side.
Doba už trochu pokročila a do děje se dostaly počítače, DNA a mobily, což ale na mě působí jako mnohem větší retro než to "opravdové" retro třeba z 60. let. Ale vyhýbat se tomu nelze, to je jasné.
Charles už začínal trochu slábnout, došlo i k happyendu usmíření s Jenny, konec dobrý, všechno dobré.
Než se pustím do dalšího dílu, který už napsal syn Felix, dám si ale trochu pauzu, měla jsem teď trochu přesidováno a i proto se mi možná tento díl nelíbil tolik jako ty předchozí.