Dům zrcadel
Ben Cheetham
Sídlo Fenton série
< 2. díl
Před dvěma lety rodina Piperových utekla z Fenton House poté, co se jejich sen o novém životě změnil v nevýslovnou noční můru. Dům je od té doby prázdný a všichni kromě lovců duchů a okultních fanatiků se mu vyhýbají. Nyní se Piperovy cosi snaží nalákat zpět do Fenton House. Je však to „něco“ zlovolná nadpřirozená bytost? Nebo je tu nějaké pozemštější vysvětlení? Ať už je pravda jakákoliv, Adam a Ella Piperovi brzy zjistí, že budoucnost jejich rodiny je neoddělitelně spjata s místem, které bylo tím posledním, co kdy chtěli vidět. Piperovi nejsou jediní, jejichž osud je spjat s Fenton House. K odlehlému cornwallskému sídlu se sjíždějí také tři zloději, kteří hledají své bohatství, a záhadná rusovlasá žena. Během jediné bouřlivé noci bude každý z nich nucen čelit svému skutečnému já. Jak daleko jsou ochotni zajít v honbě za svými nejhlubšími, nejtemnějšími touhami? Kolik jsou ochotni obětovat, aby jednoduše přežili do svítání?... celý text
Přidat komentář
Druhý díl byl opravdu o hodně slabší než ten první. Pořád jsem čekala nějaké nadpřirozeno, a ne psychicky nemocné lidi a spoustu mrtol. No snad jedou bude i 3 díl který to napraví.
První díl byl lepší - dal se číst, měl i nějakou atmosféru, lépe vykreslené postavy.
Do druhého dílu jsem se nějak nemohla začíst, nakonec jsem jen klouzala po povrchu příběhu, protože to prostě jinak nešlo. Bylo to chaotické, místy úplně nedávalo smysl, postavy všechny na facku, poslední stránky jsem už jen prelétla.
Mrzí mě to, ale lepší hodnocení ze sebe nevymáčknu.
Tohle je jedna z mála knih, u které jsem se nemohla dočkat, až ji dočtu.
Nesympatické postavy s totálně pokřiveným charakterem, naprosto nehodící se oplzlé se*uální prvky už v první kapitole, nemluvě o absenci logiky na konci.
Knihu bych si představovala nejlíp tak, že by fotřík nemilované dítě odpráskl, aby se ho nikdo z rodiny nemusel bát a barák by nechal srovnat se zemí..
Jenže ne.
Postavíme to radši na nějaké zvrácené logice o lásce k bližnímu, kdy jenom tak z pr*ele obětujeme cizí lidi mrknutím oka výměnou za odraz v zrcadle.
Nikdo nedostal to, co si zasloužil a to mě upřímně mrzí. Třetí díl by radši už autor psát neměl.
No nevím, který ze dvou dílů byl tedy lepší, ale jsem ráda, že jsem to dočetla do konce. Nějak mě tato série nenadchla.
Když jsem začala tuto knihu číst, tak jsem úplně zapomněla, že je nějaký díl před tím. Zarazilo mě to až když jsem četla o smrti jednoho z dvojčat a přišlo mi to povědomé a začala jsem pátrat. Je pravda, že se mě první díl moc nezaujal a prostě jsem na něj zapomněla :D. Naštěstí je v knize vše popsáno a připomenuto co se dělo v prvním díle, takže se mi to postupně trochu oživilo. Každopádně si myslím, že tento díl byl možná o trochu lepší, ale také to nebylo bůh ví co. Sice jsem to přečetla celkem rychle, ale asi mi to v hlavě taky moc dlouho nezůstane.
Já si tuto knihu půjčila v knihovně a vůbec jsem nevěděla, že je ještě nějaký díl předtím. Myslela jsem, že se jedná o samostatný příběh, ne pokračování. A kdybych se nepodívala sem na databázi, tak bych se možná jen divila a nedošlo by mi to až do konce.
Pravda je, že se to dlouho dá číst jako samostatný příběh, ale pak člověku začnou některé informace dost chybět.
Strašidelné domy jsou vděčné a věčné téma, do půlky knihy se mi příběh docela líbil, pak už to spíš bylo jen o umírání a krvi. A ten závěr... no nevím, už to pak začalo být spíš takové úchylné.
Každopádně si první díl přečtu, díky tomu, že znám tento druhý díl, to bude jistě o mnoho zajímavější čtení.
Mám ráda lehce strašidelné příběhy, strašidelné prokleté domy a tak, ale tady, kam se příběh začal ubírat, se mi už nelíbilo. A mám spoustu otázek, které mi nebyly zodpovězeny. Škoda.
Druhý díl byl opravdu hodně slabý. Nelíbil se mi děj ani vývoj jednotlivých postav a dalo mi dost úsilí knížku dočíst do konce.
Tak tohle byl velký omyl. První díl mě bavil a tenhle už vůbec ne. Ze začátku mě to moc nebavilo ale dala jsem tomu šanci ale pak se ukázalo že to bylo špatně. Nelíbilo se mi chování od ostatních. A bylo to přes čáru jak tam říkali že zastřelili mámu s dítětem a všude stříkala krev ? Jako haló ? No už takové knížky nebudu číst. Jedině mě fakt bavilo ten první díl to bylo fakt něco ale tohle už ne.
Za recenzní výtisk děkuji @knihydobrovsky :)
Když jsem četla první díl, tak jsem byla zklamaná z málo duchařských záležitostí, které vlastně přišly až ke konci knihy. Co se týká druhého dílu, tak je to ještě horší.. Kam ti duchové sakra zmizeli? Vyvolávání ďábla byla jediná duchařská momentka. Za mě to byl spíš krvák, který byl povětšinou překombinovaný a občas nedokázal udržet logickou nit. :/
Do příběhu vplouváme tím, jak dům přitahuje nejen syna Adama a Elly Henryho, ale také tři zloděje (proč mi to ale přišlo tak komické jak vloupání zlodějů ze Sám doma netuším :D ). Charakteristika postav byla fádní (výjimkou byl Henry, jehož psychologie byla v dobrém slova smyslu opravdu zvláštní a vyjímal se mezi těmi obyčejnějšími).
Určité pasáže knihy mi přišly fajn, jiné zase hodně zmatené a některé mě fakt nebavilo číst. Jako celek to na mě působilo jako když chce autor předat jednu myšlenku, ale najednou skočí na úplně jiný námět a pak se to snaží dát dokupy, aby to dávalo trochu smysl.
Co za mě bylo super je to, že se dozvídáme dost o předchozích majitelích domu a tedy o historii domu. Ale pořád jsem nějak nedostala objasnění těch různých nadpřirozených jevů. Strašidelné to nějak zvlášť nebylo, byl to spíš takový nechutný vyvražďovák. :D
No a nakonec nechápu, ale četlo se to bohužel hůř než první díl. Přistihla jsem se při tom, že některé pasáže jsem měla tendenci přeskakovat, abych se tím příběhem už prokousala. Škoda, za mě kdyby se víc držel not prvního dílu a jen se víc ponořil do duchařiny, tak by to bylo výborné. Fenton House měl co nabídnout.
2/5 hvězdiček, bohužel
Asi čítanie pre pubertálny vek, no s hororom to nemá nič spoločné. Miestami až nechutné scény a záver podobne ako v prvom diele otvorený. Autor asi bude pokračovať, no už nemám záujem...
Jak už jsem psala, tak první díl se mi líbil moc, ale druhý mě spíše zklamal. Tento díl byl více krvák než horor a měl plno hluchých míst. Kniha mě začala bavit spíše až od poloviny, co se začalo "něco" dít.
Poslední kapitoly byly divně zakončené a vůbec mi to do příběhu nezapadlo. Kniha nebyla vůbec strašidelná, až snad na jednu nebo dvě scény. Duchové a strašidelné bytosti úplně chybí. S nějakým tím duchem by to možná bylo lepší.
V příběhu se objevuje několik smrtí a dost krve. Rodinná problematika začíná už v prvním díle a v tomto druhém se jen prohlubuje.
Nějaké části knihy byly lepší a nějaké horší. Nakonec se kniha dobře četla, ale čekala jsem něco více. Kniha je spíše pro čtenáře, co nemusí hodně strašidelné příběhy.
Tato kniha mě bohužel tolik nezaujala, jak jsem si myslela podle názvu... Bavily ne jen časti knihy, ale ne jako celek ...
Tato kniha mě z počátku vůbec nebavila. Ale postupně, asi od té doby, kdy Hary utekl od rodičů, mě začala velmi bavit a přitáhla si mě jako ten dům Haryho. Hodně dobrá pro mě byla postava té Grace s rudými vlasy. Nakonec jsem měl z příběhu docela dobrý pocit a myslím, že tato kniha je lepší než Neohlížej se.
Nejprve jsem si vyčítala, že jsem z hlavy vytěsnila autorovu knihu Neohlížej se, se kterou jsem měla to potěšení a vážně mě nebavila a Dům zrcadel je jejím pokračováním. Takže jsem se pustila do čtení a hned první kapitola mi přišla špatná, tím jak byla napsaná (možná uškodil překlad), ale byla o ničem jako upoutávka na nadcházející tajemno, přišla mi spíš dost trapná.. Chtěla jsem odložit, ale nemívám to ve zvyku, takže jsem jí dala šanci. A druhá kapitola mě docela zaujala, složitý vztah v rodině a očekávání co z toho vyleze a tak to pokračovalo dál a v chlapci Henrym jsem našla potenciál hororového hrdiny (nevíte, jestli ho máte litovat nebo se ho děsit a scény s ním mi přišly nejlepší). A musím říct, že velkou část knihy jsem se bavila. Pokud čtete horory pravidelně, tak už většinou nemáte takové mrazení atd., ale byla jsem napjatá, jak bude příběh pokračovat. No ale ty poslední kapitoly jsou takové zvláštní, něco mezi psychologickým dramatem a vyvražďovačkou a i ty motivace, které byly do té doby jasné a zajímavé, se začaly nějak chaoticky měnit, aby to rychle dospělo k závěru. I nějaké nelogičnosti se ke konci objevily, ale beru to tak, že čtu horor, tak mhouřím oči :-) A bohužel kvůli těm posledním kapitolám srážím hodnocení. Nečekejte horor o strašidelném domě, duších atd. vlastně ani ti démoni tam nejsou, pokud nepočítáte to, že promlouvají skrz hlavní postavy. Nicméně, pokud se vám líbila první část, budete nadšeni, pokud ne - tak spíše jako já příjemně překvapení, že je 2 lepší a z toho konce mám pocit, že možná i 3 bude.....
(SPOILER) První díl bylo celkem dost atmosferické, hutné drama o ztrátě, rozebírající i nepopulární pocity co se týče vztahu k vlastnímu dítěti nebo odpuštění. Kniha byla díky tomu lehce kontroverzní, i citelně eroticky štiplavá a svými tématy tedy dloubala do mnoha otevřených ran. Každopádně se tato kniha tedy odlišovala od klasických hororů......druhý díl sice navazuje tam kde skončila první kniha, ale celkově to působí, jako kdyby si s tím nevěděl autor rady, a nebo mě to tak aspon přijde. Děj je rozlítaný, tak nějak neuchopitelný a velmi, velmi zvláštní. Máme tu nové postavy, které přijdou jakoby odnikud a celé to působí jako kdyby chyběl nějaký spojovací článek. Postavy se tu chovají věčně nelogicky a divně a ten konec je učiněná fantasmagorie, ale v tom špatném slova smyslu.
Celou dobu jsem si říkala co to sakra čtu, nějak jsem to nechápala a četlo se to hodně ztuha.