Sidonie Nádherná a konec střední Evropy
Alena Wagnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47015/sidonie-nadherna-a-konec-stredni-evropy-47015.jpg
4
137
137
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a "nevěsta před Bohem" Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě. Alena Wagnerová ji ve své knize představuje jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život hluboce poznamenaly všechny proměny a pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu - od rozpadu Rakousko-Uherska přes nacistictickou okupaci, kdy se Vrchotovy Janovice staly součástí cvičiště jednotek SS, až po odchod do exilu po komunistickém převratu v roce 1948 do Anglie, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá.... celý text
Přidat komentář
Po roce od audioverze jsem přečetla papírovou, tak doplňuji hodnocení. Jsem ráda, že i díky této výborné biografii se na paní baronku nezapomene. Nejpůsobivější kapitoly byly ty válečné a poválečné. To, jak devastovali její dílo, jí muselo rvát srdce. Teď už jen navštívit zámek a park a zkusit najít ozvěnu krásy a umění.
Další vydařená biografie z pera Aleny Wagnerové.Život Sidonie Nádherné je jedinečným dokladem nelehkých osudů lidí narozených koncem 19.století-prožili první světovou válku, krátkou euforii první republiky vystřídala hospodářská krize a druhá válka,za tři roky po osvobození nastoupili k moci komunisté...Být v té době šlechtičnou německé národnosti navíc znamenalo zažívat opovržení i od dřívějších přátel nebo spolupracovníků... Múza Rainera M. Rilkeho,Maxe Švabinského a Karla Krause to však zvládala s grácií sobě vlastní a v každé době v sobě dokázala nalézt sílu jít dál, obdivuhodná žena...
Příběh o zajímavé ženě a rodinné historii. Místy trochu nudnější, ale jinak dojemný.
Hodnocení tentokrát vynechám. Vyzkoušela jsem poprvé knihu poslouchat a není to nic pro mne. Tempo je dané, když potřebuji kvůli nějakému detailu zalistovat zpět, nejde to (nebo velmi komplikovaně), celkově se soustředím na porozumění a vlastní obsah si neužívám. I přes tyto potíže mne zaujala jak osobnost paní baronky tak způsob vyprávění paní Wagnerové. Knížku si znovu přečtu (snad si ke mně najde cestu) a v knihovně se poohlédnu po dalších titulech této autorky.
Osud Sidonie je zcadlem dějin20.století. Pokořená a přesto nezlomená, milující i milovaná. Obdivuhodná žena. Projděte se zámkem a parkem a vrátíte se na chvíli do její doby. Krásné melancholické místo, chápu, že ho tolik milovala.
Kniha, která stojí za to přečíst i vícekrát. A pak se zajet podívat do Vrchotových Janovic a projít se parkem, kudy chodila Sidonie...
Zprvu jsem byla překvapená, že kniha není román. Ale i přesto stylu vyprávění nelze nic vytknout, do děje jste vtaženi úplně stejně. A možná fakt, že je to pravda, celou atmosféru z knihy umocňuje. Těžko mi je po dočtení poslední stránky knihy. Jak cizí si byli lidé od války a stále se to zhoršuje... Není čas na změnu!?
Strhující příběh ženy, které se v životě stalo všechno. Rozhodla se jít životem svobodně a přijmout výhody i nevýhody, které takové rozhodnutí musí přinést. K tomu se ještě narodila v době, kdy bylo třeba zažít dvě války a únorový převrat. Kniha přímo vybízí zajít do parku ve Vrchotových Janovicích a na muzikál Touha jménem Einodis a sdílet s baronkou část jejího příběhu alespoň takto.
Sidonie mě už léta přitahovala a tahle knížka o ní mě rozhodně nezklamala. Je to pohled nejen na ni, ale jejím prostřednictvím i na události, které změnily celý svět.
Četla jsem se vzrůstajícím zájmem a obdivem k Sidonii a souhlasím s komentáři ostatních čtenářek. Kdo se chce dovědět podrobnosti o vysídlování Benešovska, najde je v knize také, mě to velice zaujalo. Tyhle partie se mi četly těžce, zvlášť proto, že to není fikce, ale skutečnost, stejně jako líčení odchodu Sidonie do emigrace. Nerezignovala ani pak, všechno nechala za sebou a plánovala jiný život v Argentině. Prostě aristokratka!
Vrchotovy Janovice jsem navštívila před pár lety a tehdy jsem poprvé slyšela jméno Sidonie Nádherná - po přečtení této knihy mám sto chutí zase do Janovic zajet a podívat se znovu na zámek a park - díky Aleně Wagnerové už jinýma očima. Budu hledat stopy tužeb a lásek paní hraběnky..."Nashromáždilo se toho ve mně tolik, rok od roku víc - to přece musí mít nějaký smysl musí se nějak, někde, někdy projevit, možná až po generacích. Co víme o tom, jak všechno, co zakoušíme, co prožíváme s radostí i co vytrpíme, působí na budoucí svět, třeba na to, co právě kvete, na každý zelenající se list?"
Aleně Wagnerové se podařilo napsat působivý portrét Sidonie Nádherné nejen prostřednictvím Sidoniných deníkových záznamů a korespondence, ale také díky detailním znalostem doby a jejího klimatu. Kniha díky tomu překračuje pouhou biografii a seznamuje nás s fenoménem konce střední Evropy, s koncem jedné významné historické epochy, s koncem zlatého věku, jak jej označil Stefan Zweig ve svém Světě včerejška. A Sidonie Nádherná představuje více než příznačné zosobnění tohoto dějinného skonu. Její duch jako genius loci však ve Vrchotových Janovicích přetrval dodnes.
Moc zajímavá knížka o zajímavé ženě, která měla všechny předpoklady být v životě šťastná, ale osud jí moc nepřál, její život nebyl žádná selanka, přestože pocházela z bohaté rodiny a měla šťastné dětství. Plně chápu její vztah k zámku ve Vrchotových Janovicích i k parku, hledala v něm útěchu a klid v duši. Při zahradničení člověk zapomíná na svoje problémy....Celé ty pasáže o zabírání území vojsky SS na Sedlčansku i jinde a devastaci parku a zámku během a koncem války mě dost deprimovaly, ale bohužel to tak bylo. V žádném případě to není optimistická kniha, je ale poučná a nutí vás vážit si toho, co máte a určitě doporučuju všem, kdo to v okolí Vrchotových Janovic a na Sedlčansku zná. Kniha se mi moc líbila.
Paní baronka měla krásné jméno, byla velice chytrá a obdivuhodná, takový smutný konec si nezasloužila.
Děkuji autorce za seznámení s úchvatnou, jedinečnou, velmi vzdělanou ženou, která zde není popisována pouze jako přívěšek známých mužů, nýbrž jako výjimečná osobnost. Je spojována se zámkem ve Vrchotových Janovicích a přilehlým parkem, jejím domovem, její poslední láskou, která ji držela nad vodou. Bohužel i o ni přišla ....a to ji srazilo na kolena a naplnilo smutkem...
Těší mě, že je jí dopřán věčný klid ve svém milovaném parku....nechť azalky v parku na její počest nezlomně rozvíjejí svou barevnou krásu
"Podívala jsem se z okna a spatřila jak právě jdou ze zámku přes most, jeden nesl přes rameno zvonky z kaple a za ním šel muž s provazem a kněz a já jsem měla pocit, že vidím zblízka katy. Vzali i zvony z kostela, kdo bude nyní svolávat zbožné lidi ke mši, když se ze zvonů staly vražedné nástroje? Zvuk z téhož materiálu, který jinak léčil duše , má nyní trhat srdce?
A Bůh přihlíží a mlčí.A nikdo na celé zemi není s to udělat tomu konec. "
Sidonii Nádhernou zdobí zajímavé jméno,ale především životní příběh. Její život poznamenaly ztráty,ale také výrazná setkání. Naprostá renesanční osobnost,,,
Žena,které nebylo za těžko se sehnout k práci ve svém milovaném parku,ale naopak záda neohnout před okupační mocí... Bohužel zámek musela opustit,po válce se vrátila a snažila se dát vše do pořádku. Opět byla vyhnána a 'vrátila' se až snít svůj věčný sen pod korunami stromů,,,
Krásně napsaná kniha. Životopis hraběnky Sidonie Nádherné není procházka růžovou zahradou. Toužila po svobodě, volném vztahu a dětech, ale nakonec se jí nesplnilo ani jedno z jejích přání. Osamělost a jistá beznaděj se táhne jejím životem jako červená nit. Velmi záhy umírají rodiče, oba bratři, životní partner, přátelé a Sidonie nachází útěchu a smysl života v údržbě zámku a parku ve Vrchových Janovicích, které představuje pouto s dětstvím v době před první světovou válkou, kdy svět měl ještě svůj řád a jistoty. Za druhé světové války se snažila zámek uchránit před zabavením nacisty, což se jí nepodařilo a musela Janovice opustit, po válce jí byl zámek znárodněn, majetek rozkraden a Sidonie byla nucena emigrovat. Osamělá, zbavená majetku a ve své vlasti perzekuovaná, hledá nový smysl života v Anglii, ovšem za pár měsíců umírá na rakovinu. Je jí 65 let.
Alena Wagnerová s citem a velmi čtivě popsala životní peripetie Sidonie, její rodiny a celkovou atmosféru doby konce 19. a začátku 20.století, kdy zámek Vrchotovy Janovice byl centrem kulturního dění, kde se scházela společenská elita té doby. Doporučuji k přečtení i knihu o bratrovi Sidonie, Johanu Nádherném- Bol lásky prodejné.
Kdysi mě zaujalo její jméno, konečně jsem si o této zajímavé ženě něco přečetla. Kouřila 70 cigaret denně, jako jedna z prvních žen u nás se naučila řídit auto. Toužila po volné lásce, nakonec si vzala psychicky nemocného muže. Postupně jí umírala celá rodina, přátelé. Majetek jí nejprve zabavili nacisti, po válce rozkradli Češi, po roce 1948 jí vše zabavili komunisti. Nic už ji doma nedrželo, za pomoci přátel utekla přes hranice. Za rok na to umírá na rakovinu plic. Smutný život paní baronky....
Štítky knihy
životopisy, biografie aristokracie, šlechta rozhlasové zpracování osudy žen střední Evropa Sidonie Nádherná z Borutína, 1885-1950 česká šlechtaAutorovy další knížky
| 2010 |  Sidonie Nádherná a konec střední Evropy |
| 1998 | Dopisy Mileny Jesenské |
| 1968 | Neohlížej se, zkameníš |
| 2015 | Milena Jesenská |
| 2003 | České ženy |
Na knihu jsem byla velmi zvědavá, jen některé pasáže se mi hůře četli. Informace jak probíhal život ve válečných letech, poválečné chování a odsuny, život v uměleckých kruzích, jsou pro mne velmi zajímavé tím, že je to o konkrétních lidech a ne smyšlený román. Těším se na výlet do Vrchotových Janovic, procházku parkem a okolím, abych lépe pochopila její životní příběh.