Šikmý kostel
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533197/bmid_sikmy-kostel-65e02ad0ebdde.png
5
7494
7494
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh někdejší pastevecké vesnice, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů. 2x CD MP3... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
K úplné dokonalosti tomu cosi chybělo, nemůžu říct co, prostě něco... Ale jinak to považuji za velmi zdařenou knihu, obzvlášť co se tohoto typu knih zaobírajících se 20. stoletím a všemi konflikty a paradoxy týče. V tomto žánru se totiž snadno tíhne k tomu, že se do jedné rodiny naplácá bez ladu a skladu úplně vše, Čech, Němec, Žid, gestapák, odbojář, estébák... Samozřejmě Šikmý kostel se odehrává o něco dříve, ale tento guláš by šel vyrobit z jiných místních a časově zařazených ingrediencí. Sama autorka v doslovu uvádí, že chtěla komplexní mnohonárodnostní třenici omezit na konflikt česko-polský - a udělala dobře. Navíc její postavy jsou ti obyčejní lidé, kolem kterých dějiny jen procházejí, nejsou to agilní příznivci toho kterého tábora, spíše se všude nachomýtají mimoděk a proti své vůli, což také knize přidává. Těším se na druhý díl.
Tak to byla jízda. Čím dál víc mě tyto obohacující příběhy baví. Skvěle se to čte, z každé stránky na mě dýchá historie. Dlouho jsem se knize vyhýbala ze strachu, že to bude asi nuda, že mě hornické téma úplně míjelo a zda tomu budu všemu rozumět. Bylo to všechno jen ne nuda. Bylo to emotivní, skvěle popisné a tak zasazené do životních strastí i radostí několika rodin , že už se nemůžu dočkat dalších osudů.
Příběh jednoduše napsán, nicméně ty historické souvislosti jsou tak překvapující, že nejspíše historie měla být primárním sdělením. Což pro mě byla. Vůbec jsem nevěděla co se v tom kraji po vzniku Československa dělo. O tom se opravdu dříve nemluvilo. Takže cíl paní Karin Lednické se povedl, osvěta proběhla, jdu na další díl....:) děkuji
Ze života Barky a Ludwika sálá dřina, jednoduchý život, ale ... i pohoda, blízkost toho druhého, radost z malých věcí...mám dojem, že podstata života byla zachycena... :)
Ke knize jsem se dostala náhodou a příjemně mě překvapila. Zachycuje složité lidské osudy, jejich utrpení a radosti z maličkostí. Vše je zasazeno do období 18941921. Kniha je velmi dobře napsána, prolínání jednotlivých příběhů v čase bylo dobře zpracováno. Chystám se na další díl.
Barbora má téměř vše co vždy chtěla. Má hodného manžela, který jí nadevše miluje, společně mají tři dcery a jednoho syna. Snad jen peníze se místy nedostávají tak jak by chtěli a proto začíná chodit do uhelných dolů společně s otcem i 14letý syn. Šťastný život je ale nečekaně přerušen obrovským neštěstím. Tím je výbuch v uhelných štolách, během kterého zemřelo 235 lidí. Neštěstí postihne i Barboru, které v šachtě zemře manžel i syn. Barbora ovšem nemůže dlouho truchlit, protože se musí postarat o své dcery.
Karin Lednická před námi otevírá rodovou ságu, která začíná důlním neštěstím v roce 1894 a končí první světovou válkou a následným Československo - Polským konfliktem. Autorka bere reálné historické události a lidské osudy, které přepisuje do přístupného a čtivého románu. Zaměřuje se především na postavy a děj vypráví jejich perspektivou. Postav se střídá několik a každá odkrývá trochu jiný pohled na život a tehdejší společnost. Zmínil bych především postavu Julky, skrz kterou je znázorněna počínající ženská emancipace v konzervativní a nábožensky založené společnosti. Z mého pohledu ale kniha klouže spíše po povrchu a připadá mi, jako kdyby se v rámci přístupnosti bála jít v tématech více do hloubky. To platí například pro historické události, které nejsou hlouběji rozebrané. Velká část textu je věnovaná vnitřním myšlenkám postav, které jsou povětšinou zjednodušené a částo popisují pocity, které vyplývají z kontextu. I po emoční stránce na mě kniha působí, že se snaží dojmout, ale pouze do určité "bezpečné" míry.
To samé se týká i stylu celé knihy. Ten je primárně čtivý, nenáročný a celý text na mě působí jako taková promyšlená sázka na jistotu, bez většího zapojení kreativity.
Karin Lednická dle mého názoru napsala knihu, která se snaží být primárně přístupná co největšímu počtu čtenářů. Tento přístup je naprosto v pořádku a chápu vysoká hodnocení knihy. Pro mě ovšem nepřináší nic, co bych nečetl u jiných autorů (mimo skvěle zvolené historické zasazení). Šikmý kostel je pro mne dobrým, ale nijak vyčnívajícím čtenářským zážitkem.
Hodnocení 2,5/5
Na knihu jsem se chystala dlouho. Půjčila jsem jí, a ted se ke mně dostala jako audio. Parádně načtená.
Vrátila jsem se ke knize tentokrát jako audio hezky namluvené Annou Cónovou.Paní Lednická umí formou románu napsat historii Karviné a politiky.Není to veselé čtení,životní osudy obyčejných lidí,důlní neštěsti,ale také odvaha.
Popravdě jsem zmatená. Kniha se mi líbila a zároveň i ne. Jestli se to takhle dá říct. Byly stránky kdy jsem příběh hltala a pak stránky kdy jsem se prostě začíst nedokázala. Musím přiznat, že z knihy pro mě bylo i těžké číst. Ale z eknihy už to bylo lepší. Dokonce kniha nebyla ani (aspoň pro mě) tak smutná, jak jsem čekala a jsem teda ráda, že ke konci se docela (dá se říct) dařilo. I když je kniha pro mě jen lehce nadprůměrná, jsem zvědavá, jak příběh bude pokračovat dále a určitě se co nejdříve (abych nezapomněla, jak jsou tam vztahy propletené) pustím do druhého dílu.
Audiokniha.Tady už není co nového napsat.Líbilo se mi to,ale na zadek jsem úplně nespadla.
Musím uznat, že tento počin se velmi dobře a rychle čte. Velmi se mi líbilo provázanost jednotlivých postav a jejich životních osudů, ikdyž jsem se v nich občas ztrácela. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že s touto knihou budu mít podobný problém, jako s díly paní Mornštajnové a to takový, že za 14 dní nebudu vědět o čem pořádně byla. Je možné, že v budoucnu se ke knize vrátím a osvěžím si paměť.
Velice mě potěšilo, vidět v příběhu zmínku o našem městě a na Šikmý kostel se s mojím milovaným zlobidlem (čti psem) zajedu podívat. Hned se pouštím do druhého dílu a rozhodně si nenechám ujít třetí pokračování a také autorčinu další knihu Životice.
poutavý příběh a zajímavý pohled do historie slezského kraje na konci 19 a na začátku 20 století a těším se na pokračování
Napřed mě přepadala tíseň z toho, jak náročný musel být v této době v hornickém kraji život no a pak jsem to jedním dechem dočetla. Skvěle zpracovaný meziválečný českopolský pohraniční konflikt. Těším se na další díl!
Poutavý příběh lidí s jejich těžkými osudy odehrávající se na Těšínsku na přelomu 19. a 20. století. Prví třetina knihy byla pro mě dost depresivní a v podstatě všechny hlavní postavy příběhů stíhala rána za ranou a těžký úděl. Později jak děj knihy ubíhal jsem si buď přivykl stylu vyprávění, nebo viděl naději i v drobných radostech a dílčích úspěších hlavních protagonistů. Autorka napsala knihu velmi čtivě a autenticky, takže i když jsem zprvu pro ponurost dosedající na čtenáře nechtěl dát plný počet hvězd, nakonec po dočtení a zhodnocení celého příběhu tak musím udělat.
Ačkoliv pocházím z Ústeckého kraje, rozhodl jsem se, že chci studovat univerzitu v Ostravě. Ve městě, kde jsem před podáním přihlášky ještě nikdy nebyl. Teď mám za sebou první ročník a musím říci, že jsem se do tohoto kraje zamiloval. O víkendu, když je čas, si jen tak projíždím vlakem Těšínsko, kochám se těmi krásami, co nabízí a snažím se o regionu, kde studiem budu trávit dalších pár let, zjistit co nejvíce.
No a kniha Karin Lednické mě naprosto dostala. Nepopsatelný čtenářský zážitek, který v hlavě nejspíše dlouhou dobu nesmažu. Mou lásku k této lokalitě prohloubila o to více. Nemohu se dočkat, až si přečtu pokračování. Děkuji Vám, paní Lednická.
Krásná kniha o neveselém životě jedné chudé rodiny z hornického města. Poslechnuto jako audiokniha v podání Anny Cónové .
Mé první setkání s paní Lednickou. Knihu mám od ní i podepsanou, ale k jejímu čtení jsem se dostala až nedávno. Pocity se mi těžko popisují. Místy to na mě působilo možná až moc temně a pesimisticky, ale temná a pesimistická byla celá ta doba. Výborné dílo, ještě dlouho nad ním budu přemýšlet.
Za mě asi to nejlepší z české tvorby, co jsem zatím četla. Dlouho jsem se téhle knížce vyhýbala, protože jsem se bála, že to bude na mě moc depresivní a těžké a historické. Nevím, jak je možné, že kniha s takovými smutnými osudy je vlastně pozitivní, motivační, povzbuzující, nadějeplná a hladící po duši. Jo, a ještě je fakt dobře čtivá! Moc mě bavila, byla krásná a ještě jsem se něco naučila z naší historie. Tak neváhej a pojď do toho ;)
PS: Nesrovnávám 1./2. díl, beru je jako jedno krásné veledílo.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské SlezskoAutorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Kniha se mi líbila a doporučuji ji k přečtení. Jsem z Moravskoslezského kraje a mám velkou radost, že autorka dokázala dostat kus jeho historie do povědomí široké čtenářské veřejnosti napříč celou republikou. Kniha je psaná řemeslně velmi poctivě. Nechybí dějové zvraty, ale náhody podle mě nepůsobí přehnaně a nevěrohodně, i když se to někdy dostává na hranu (myslím tím komplikace se svatbou Barky). Autorka velmi dobře vybalancovala poměr mezi čtivostí a nářečními prvky. Líbí se mi taky, že podle mého názoru nepřehnala ani množství katastrof - některé (myslím potenciální hrozby v souvislosti s válkou) se hlavním postavám vyhnuly, i když nemusely. :)
Zároveň ale zcela souzním s názorem morienhithwen a jejím komentářem, především s konstatováním "stejně jsem se tomu neodevzdala takzvaně celým srdcem". Když už jsem knihu otevřela, četla se mi dobře, ale v mezičase jsem potřebovala více energie k dalšímu otevření, než u jiných knih.
Kniha je dostupná komukoliv, kdo rád čte, a dokáže přečíst objemný svazek, a nejspíš nebude zklamán. Osobně ale týden po dočtení na postavy už nemyslím, nevryly se do mě.
Od Šikmého kostela dostanete to, co čekáte. Náročnějšímu čtenáři ale bude chybět ještě špetka nějakého toho koření.