Síla focusingu

09.07.2024

Stejně jako osudy některých lidí, jsou velmi zvláštní i osudy některých knih. Aspoň mi to tak připadá, že existují knihy, které byly velké, které byly na svou dobu převratné, a přitom si jich „skoro nikdo“ nevšiml. Jedna z českých knih jsou „Potíže s hlubinou psychologií“ od Rudolfa Starého. Pro několik z nás to byla zásadní životní kniha. Vím to jak z informací Rudolfa Starého (pseudonym), tak i mých osobních rozhovorů. A to samé mi přijde s touto knihou. Vyjadřuje se tak jednoduše, že to až nikoho nezaujalo, že je v tom poklad. Ann Weiser Cornell navazuje na geniální nápad Eugene T. Gendlina „Focusing“. Obě tato díla už nejsou prakticky k sehnání v češtině. Za to jiná, která přidala něco alá woodoo např. „Cesta“ jsou mnohými skvěle oceňovaná nebo aspoň ještě před pár lety byla. O co ale v knize jde? Je to jednoduché, pokud se opravdu chcete změnit, je to velmi jednoduchá cesta. Pokud máte jakýkoli přetrvávající pocit, druh stavu, nebo nálady v sobě po jistou dobu, je možné přijít na to, co je zatím. A sranda je, že to může zvládnout každý, komu to odpudivé síly dovolí. A poznáte velmi rychle prakticky během pár minut, kdo to se změnou sebe myslí vážně a kdo ne. Jen si dovolíte s tím pocitem, nebo emocionálním stavem, být a necháte tělo odpovědět, čím to je? A velmi přesně cítíte, kdy je to "Samá voda", "Samá voda" a kdy „Přihořívá“. To opravdu pozná každý. Až se během pár chvil nebo dnů dostanete ke stavu „Hoří!!“. Ale to je obvykle jen první stupeň, první opravdová zastávka na cestě za poznáním sebe sama, protože po čase zjistíte, že je možné jít hlouběji, a pak můžete třeba třikrát podobně pokračovat, a tím se můžete dostat až esenci, nebo aspoň já měl to štěstí. Je to zlomový okamžik, kdy vidíte že vše, co jste dosud žili, je jinak. Je možné dostat odpovědi, co se v mém životě vlastně stalo, co mě tak zásadně ovlivnilo, doslova „pohltilo“. A že je možné být od teď v síle a v radosti, a že opravdu existuje něco, „co je důležité a očím neviditelné“, jak píše Antoine de Saint-Exupéry v „Malém princi“. Od té doby víte, že nemusíte mít strach, že existuje "něco" co je naprosto úžasné a vše překračuje. Samozřejmě je možné o toto vědomí zase po čase přijít, a je to dost pravděpodobné, že se tak stane, ale vždy si to budu pamatovat. Vždy si budu pamatovat ten mimořádně silný prožitek a pochopení na tělesné úrovni. Má ale někdo odvahu, opravdu s tím začít?