Sila rozumu v bláznivej dobe - Manuál kritického myslenia

01.11.2024

Tematicky velmi rozsáhlá kniha plná kompetentních doporučení a rad, jak se (ne/za)chovat v určitých situacích. Autor si bere na paškál média, politiky a sociální sítě a pomocí příkladů z praxe uvádí, jak se v tom všem marastu neztratit a hlavně z něj nezblbnout. Čemu lze věřit a co už je podezřelé. Velmi také oceňuji závěrečné shrnutí u každé kapitoly a poslední kapitolu, u níž autor uvádí, že je to suvenýr, který by si z této knihy měl odnést každý čtenář. Je to publikace nabitá informacemi, nečekejte však suchopárný výčet faktů. Na odbornou knihu je to velmi dobře napsané a čtivé. Praktická příručka, která by měla být v každé domácnosti. 95%

02.08.2024

Manuál kritického myšlení do každé rodiny!

Dělám si sice prču, ale kniha mi dost věcí vysvětlila, hodně věcí mi otevřelo oči a připravilo mysl na myšlení z jiného úhlu.

Z počátku jsem tápala, nebudu lhát, ale trvalo jen pár stran, než jsem se chytla.

Knihu mi koupil partner. Viděl jakousi reportáž v tv, kde se o knize mluvilo a zaujala ho (ano, s čím jsem si nevěděla rady, vysvětlil. Pár kapitol jsem mu i přečetla na oplátku), a tak mi jí naprosto spontánně koupil a potěšil mě tím.

Kdo by chtěl mít doma blbce, že jo? :)

A jo, knihu bych mohla klidně doporučit!

Brak. Kdyby kniha byla označena jako cvičebnie kritického myšlení a na konci knihy by byla část věnována chybám v knize, byla by kniha obstojná (i tak dost výhrad, především jak smíchal manuál s vlastními názory. Bohužel kniha je označena jako manuál a errata chybějí. Z toho důvodu je to brak, který je lepší nečíst.


Kniha je dost faktografická, určitě to bylo dost pracné dát dohromady tolik historek, bohužel i těm se nevyhýbají chyby.


Autor např. obhajuje svůj názor na dehumanizaci a to, že slova jsou prerekvizitou činu, na straně 49 si s tím víceméně protiřečí. Kritizuje politiky a diví se, že když zpochybní část novinářského článku, nemají potřebu řešit zbytek článku. Přitom na na straně 171 si citací odpovídá, proč se tak politici chovají. Na straně 108 kritizuje výroky, které se neřekly - krásná ukázka slam,ěného panáka, nicméně není to cvičebnice, chybí upozornění. Na straně 105 dělá ukázku temných postav, špatnou. Nejen, že si domýšlí, že jsou to cikáni, což je jeho ukázka, domýšlí si, že ty temné postavy stojí za krádeží. Na strraně 301 kritizuje dodržování zákonů u mezinárodních společností - nekritizuje to, že jsou různé zákony, kritizuje, že ty různé zákony společnost dodržuje (a vsadím se, že by byl první, kdo by nadával, když by ve svobodnější zemi byla verze např. z Číny).
Od části s číslisema se kniha vůbec nedala číst a už jsem ji jen prolétával. Plus pár poznámek, které se mi nechce rozepisovat: 35 - zmiňuje Milgramův experiment, do značné míry zdfalšovaný experiment, v knize manuálu kritického myšlení úsměvné. 83 kritika cenzury.

21.07.2023

Jedná se o dobrý návod na to, jak se orientovat v komplikovaném světě médií a informací. Autor má široký záběr a rozhled a umí dávat věci do souvislostí. Čím kniha rozhodně vyniká, jsou konkrétní příklady z českých a slovenských reálií, které podporuje citacemi z médií a sociálních sítí a množstvím obrázků. Takže čtení není žádná nuda. Autor nabízí i svůj pohled, co každý z nás může udělat pro to, aby Země byla lepším místem pro život. Tady by ale možná bylo vhodné víc odlišit autorovy subjektivní názory, hodnoty a postoj od faktů. Ovšem i přes tuto drobnou výhradu ji doporučuji k přečtení a dalšímu šíření. Přece jen autor vyzývá ke kritickému myšlení, takže se hodí ho aplikovat i na jeho knihu.

"Myslet kriticky neznamená dívat se na celý svět s podezřením. Kriticky myslící člověk svou nedůvěru nekrmí. Naopak. Hledá, komu a čemu může věřit. Vidí kolem sebe nejen lidi, kterým se nedá věřit, ale i lidi, kteří si jeho důvěru zaslouží."

05.06.2023

Učebnice kritického myšlení, hledání kontextu a pravdy. Ján Markoš napsal kniihu, která otevírá oči, těm kteří mají otevřenou mysl. Měla by být povinně k četbě na všech středních školách.
Jediná výhrada je k vloženým grafů a obrázkům. Nejdou totiž v mnoha případech vůbec přečíst.

28.05.2023

(SPOILER) O mnoha knihách se často tvrdí, že by měly být zařazeny do povinné literatury. Podobné výroky tak mohou často být brány na lehkou váhu. U této knihy to ale opravdu platí. Jako mnoho jiných lidí mám občas problém fungovat v dnešním digitálním světě, vyrovnat se se závislostí na digitálních pozlátcích, rozklíčovat pravdu, být otevřený vlastním chybným úsudkům o světě kolem nás. Tato kniha pojednává velmi detailně a přesto srozumitelně o informacích, médiích, kritickém myšlení, manipulacích, omezeních našeho vnímání a o mnohém dalším. Jako příklady jsou uvedeny většině českých i slovenských čtenářů známé kauzy a postavy z veřejného (především politického) života. To činí knihu velmi čtivou, zajímavou a aktuální. Složité problémy jsou vysvětleny pochopitelně a autor knihy se (většinou) opravdu nesnaží hrát si na toho jediného správného člověka s jedinou pravdou a správným nazíráním na svět kolem nás. Knihu si určitě přečtěte, kupte, darujte lidem, kteří by si podle vás měli rozšířit své znalosti o kritickém myšlení a kterým by tak mohla pomoci ke spokojenějšímu životu.
Jsem upřímně rád za některé cenné rady co se týče závislosti na používání internetu / sociálních sítí, které jsem ihned začal praktikovat. Dle mého se o této problematice sice hodně mluví, ale méně se už poskytují praktické rady a zkušenosti, které by se daly aplikovat do běžného života.
Níže shrnu závěrečné kapitoly knihy, které by mohly stačit těm z vás, kteří knihu přece jen číst ani kupovat nebudete. Dle mého je to velmi užitečné shrnutí.

Média
(1) Vnímejte sledování zpráv jako svou občanskou povinnost. Nemáme sledovat a číst pouze ty zprávy, které uspokojují naše potřeby smíchu či drbů, máme se zajímat i o ty nudné a nezáživné věci týkající se zákonů a ekonomiky, jelikož je to prostě potřeba.
(2) Sdílejte jen ty zprávy, kterým opravdu důvěřujete. Nestačí sdílet to, co souhlasí s mými vlastními názory či co působí senzačně. Musíme si být jistí, že je zdroj důvěryhodný. Sdílením nepodložených senzací jen přispíváme k matení našich přátel a známých.
(3) Plaťte za internetový obsah. Pomůžete tak kvalitní a nezávislé žurnalistice, která nebude závislá na miliardářích a reklamách.
(4) Znejte novináře jménem. V českém mediálním prostoru není zase tak velké množství kvalitních a důvěryhodných lidí, jelikož kvalitní novinář se nezrodí jen tak přes noc.
(5) Sledujte zahraniční média. Krom českým zpráv tak budete moct číst také o velkých globálních problémech, na které česká média jednoduše nemají čas, prostor a peníze.
(6) Čtěte knihy, dívejte se na dokumentární filmy. Ty o množství témat dokáží poskytnout daleko detailnější informace, než jaké může nabídnout rozsah novinového článku či televizní reportáže.
Internet a sociální sítě
(7) Nestaňte se digitálními narkomany. Množství informací o současné závislosti na internetu a sociálních sítích spolu s radami, jak se závislostí bojovat.
(8) Nenechávejte si na internetu ukrást soukromí. Rady týkající se dobrého antiviru, hlídání si svého soukromí na sociálních sítích, nesdílení polohy se všemi aplikacemi. Každá informace nás v budoucnu bude moci kompromitovat a zastavit nás například před vstupem do politiky.
(9) Bojujte o tichou většinu. Rady jak přistupovat k diskusi na sociálních sítích, jak vyjadřovat své názory a ovlivnit tak mlčící většinu, která by jinak měla dojem, že existuje jen jeden názor. Autor zmiňuje skupinu #jsmetu, která se snaží diskutovat tam, kde by jinak byly zastoupeny pouze názory jedné strany.
Odpovědné občanství
(10) Věnujte svou pozornost tématům, která dokážete ovlivnit. Přesuňte svou pozornost z detailního sledování mezinárodního dění spíše na komunální úroveň, kterou reálně můžete ovlivnit a dopadá na vaše životy každodenně.
(11) Budujte občanskou společnost. Výzva k zapojení se do občanské společnosti, do komunální politiky, neziskových organizací či k občanskému aktivismu. Tato drobná síť vztahů mezi lidmi je funkční obranou demokracie a ničí se daleko hůře, než izolovaní jednotlivci žijící na jednom místě.
(12) Přečtěte si ústavu.
(13) Věnujte se jednomu tématu do hloubky. Spíše než zabývání se množstvím témat, ve kterých nebudeme odborníky a nebudeme moct svými znalostmi někomu pomoct, zaměřením se na jedno téma a zacílení naší energie jedním směrem možná přineseme pozitivní změnu sobě i svému okolí.
(14) Neodsuzujte dobré v honbě za dokonalým. Měli být více shovívaví k politikům, novinářům a dalším lidem ve veřejné sféře, po kterých často chceme dokonalost. Jsou to lidé jako my. Proto bychom jim měli tolerovat chyby a nedokonalosti. Pokud politik poruší zákon, vnímejme rozdíl mezi přejitím na červenou, nezaplacením pokuty a braním úplatků od mafiánů.
Vnitřní poctivost
(15) Když neznáte odpověď, přiznejte to.
(16) Buďte připraveni uznat, že jste se mýlili.
(17) Nestrpte dehumanizaci a veřejný lynč. Nenávistné urážky na internetu a sociálních sítích odrazují od vstupu do politiky velké množství lidí. Zastávejte se lidí, nahlašujte nenávistné příspěvky a výhružky, nebuďte k nikomu hrubí a zlí. Tím jen přispíváte k prohlubování příkopů ve společnosti.
(18) Snažte se porozumět svým názorovým protivníkům. Čtěte i média, která normálně nečtete. Bavte se s lidmi, ideálně v reálném světe, kteří pocházejí z jiné skupiny než vy. Stavějte mosty.
(19) Nezapomínejte. To se týká jak politiků, kteří sázejí na krátkou paměť voličů, tak také na naše vlastní dějiny. Přítomnost války, strádání, přítomnost nedávného komunistického režimu s tajnými agenty a lidmi v lágrech měli bychom mít stále na paměti, co k takovým událostem vedlo.
(20) Zachovejte si chladnou hlavu. Příspěvky na sociálních sítích jsou často psány tak, aby v nás vzbuzovaly emoce. Zachovejte chladnou hlavu a nenechejte za sebe mluvit emoce.
(21) Nezavírejte oči před utrpením. Mnozí lidé u nás žijí v chudobě, jsou bez domova, strádají kvůli domácímu násilí či bojují se závislostmi. Nesmíme nechat negativní zprávy a nenávist, aby převážila a udusila v nás naši lidskost.

04.05.2023

Škoda, že takovéhle knížky nečtou lidé co věří dezinformacím .... Část věcí jsem věděla, ale byly tam i pro mě nové informace

23.03.2023

Ján Markoš čitateľa prevedie úskaliami a nástrahami moderného sveta a po prečítaní knihy si čitateľ uvedomí, že musí kriticky myslieť a tým pádom sa aj zamyslieť nad obsahom toho čo prečítal. Takže odhalí, že ani autor nie je tak celkom nestranný a hoci ten uvádza desiatky príkladov, tak sa nevyhne podprahovému podsúvaniu niektorých informácií. Možno to znie ako logicky chybný argument, no je tomu tak a skúste ma presvedčiť o opaku. :-) Ako základný manuál je kniha super, avšak v mnohých jedincoch by vyvolala neskutočný odpor a možno aj nenávisť voči autorovi a ostatným ľuďom, ktorí by ju pochopili. Tí, čo ju nevedia pochopiť, lebo na to nemajú mentálnu kapacitu, to je ešte pomerne dobrá skupina. Horšie je to so skupinou ľudí, ktorí ju bez problémov pochopia, no informácie v nej zneužijú, tak ako to dlhé roky robia Fico, Blaha a spol.

12.03.2023

Souhlasím se všemi komentujícími. Povinná četba pro každého, kdo se aktivně zajímá o fungování dnešní informační společnosti a nechce být předmětem manipulací, ať už v jakékoli oblasti.

12.02.2023

Lehkou rukou, zábavně a přístupně psaný manuál, jak číst dnešní dobu, aby vás, pokud možno, někdo jen tak neopil rohlíkem, neskočili jste někomu na špek nebo vás někdo neočůral (zjevně máme jako Češi s těmito situacemi bohatou zkušenost).
Markoš se rozhodl otevřít vrátka ohrady s informacemi a postupně nás provést všemi druhy, na které bychom mohli narazit - a pokud nežijeme na samotě u lesa, také narazíme - a jak s nimi ideálně nakládat, abychom se nestali oběťmi dezinformací, špatně čtených informacích nebo záměrně zkresleně předkládaných informací.
Netuším, do jaké míry je text redakčně přizpůsobený českému prostředí, ale tohle je zvládnuté naprosto skvěle.
Konečně kniha, která má skutečně co říct k našemu prostředí. Povinně by se měla číst a rozebírat na středních školách. Opravdu skvělý počin.

Jedinou slabinou jsou grafy, které jsou tak malinké, že se nedají přečíst. A to je škoda přeškoda.

30.01.2023

Pro mě knižní událost minulého roku. Skvělý manuál k vyhledávání, získávání a zpracovávání informací do každé rodiny, do každé školy... a tím spíše pro každého novináře či politika! Výborně strukturovaná kniha, psaná velice čistě, přesně, srozumitelně a lidsky. Užívám si autorových argumentů, výstižných příkladů a celkového apelu, ale i nenápadně nápadité grafické úpravy. Kniha příjemná do ruky, vlídná pro oko, podnětná pro mysl. Na dnešní dobu padne jak zadek na hrnec. Někomu by možná mohlo vadit, že se tu hojně pracuje i s příklady ze slovenské mediální a politické scény, ale pro mě je to velké plus, protože situace na Slovensku je ještě víc vyhraněná a extrémnější než v Česku, takže to rozšiřuje paletu případů a příkladů, kterým pořád ještě rozumíme. V českém vydání jsou některé z nich zaměněny za domácí příklady, což ukazuje, jak jsou základní problémy v obou zemích obdobné. A jsou to příklady mnohdy kuriózní, ale ten úsměv velmi často zamrzne na rtech. Knihu jsem začal číst v průběhu české prezidentské kampaně a v polovině jsem se zasekl, protože jsem se už už bál, že ani takováto kniha k nápravě našeho rozumu nepomůže. Ale dopadlo to dobře, nic není ztraceno, takže o to víc jsem teď za ni rád a čtu ji s větším optimismem. Někdo ji tu hodnotil známkou "odpad!" (samozřejmě bez komentáře), což svědčí o tom, že autor někomu, patrně v kapitole o dezinformacích, pořádně šlápl na kuří oko. To je dobře! Dospívám k názoru, že tradiční demokracie, která vznikla skoro před dvěma a půl tisíci lety, je vůči dezinformacím a lžím, jež se velmi rychle šíří po on-line sítích, bezbranná až zranitelná, protože na to není stavěná. Musí si vytvořit nějaké obranné pojistky. Nazývat věci správnými slovy, přesně vymezovat dnes až nadužívané pojmy (výborný slovníček v závěru) a nebát se jmenovitě poukazovat na konkrétní případy je základem této informační sebeobrany. V kapitole "Cizí a známé" bych zdůraznil, že ne vždy si můžeme informace o tom, co nevíme, doplnit pečlivým čtením původních odborných zdrojů. V řadě témat je totiž i odborná veřejnost nejednotná a stále probíhá diskuze, nehledě na to, že něco ani plnohodnotně pochopit nemůžeme, pokud k nám k tomu chybí patřičné vzdělání. Pak nezbývá než prostě důvěřovat, že vědci vědí, o čem mluví, nebo se časem doberou konsenzu. Takže ve skutečnosti je toto doplňování kognitivní mozaiky o dost složitější. Jinak ale velmi děkuji za tuto veledůležitou knihu a hodnotím na 120%.

20.09.2022

Veľmi dobrá, dôležitá a veľmi aktuálna kniha, z ktorej keď si odnesiete aspoň niečo a dokážete to využiť, môže zlepšiť kvalitu vášho života. A nie, nieje to žiadna motivačná príručka, zázračný návod, ale skôr analýza verejného a predovšetkým mediálneho prostredia v ktorom žijeme, podložená zdrojmi a príkladmi so súčasného a nedávneho diania.

27.03.2022

(SPOILER) Knihu potrebné prečítať. Čítam po dávkach a následne analyzujem.
Dovolím si citovať z knihy z kapitoly šikmá plocha / slipoery slope "niektorí ľudia na Slovensku sa obávajú, že ak sa Európa rozhodne nepostaví putinovym mocenským ambíciam na ukrajine, onedlho obsadi celú túto krajinu..." Ups, to autorovi nevyšlo. Zjavne geopolitika nie je jeho silná stránka.
Podprahove i priame pidsuvanie sponzora knihy Denníka N ako výnimočného zdroja informácií je tiež prešľap.
Dovolím si citovať: "ak človeku vezmeme jeho ľudský jazyk vytvorený storočnou tradíciou národnej kultúry, znemožnime mu tým aby človekom skutočne bol a priamo ho uvrhneme do sparov odcudzenia" zároveň vyzýva na zakaz stovky rokov pouzivaneho hanlivého slova cigáni.
Autor hovorí o objektívnej žurnalistike bez hodnotení ale kritizuje co sa mu nepáči, napr. prirovnanie EU k RVHP prezidentom Klausom, v podprahovej reklame podsúva ako správny príklad dennik N ktorý knihu vydal. Schvaluje cenzuru
Treba si zachovať kriticke myslenie a nie cenzurovat názory a informácie

11.08.2021

Toto je kniha, ktorú by si mal prečítať každý. Kniha je vynikajúco spracovaná. Každá kapitola ma zaujala. Určite si od tohto autora prečítam jeho ďalšie knihy.

05.01.2021

Čítajúc túto knihu uprosted toho, čo sa deje na Slovensku nie len počas týchto posledných dní, ale celkovo asi od začiatku pandémie, a z času na čas, čítajúc diskusie na fórach či fb, tak by som túto knihu asi doručila do každej domácnosti ako povinné čítanie. Perfekne spracovaná, tématicky zahŕňa všetko potrebné, určite môžem len odporúčať!

06.05.2020

Kniha pre každého stredoškoláka, vysokoškoláka, ale aj dospelého jedinca. Autor pekne demonštruje príklady v rámci novodobých (hlavne) politických dejín Slovenska. Snaží sa o objektivitu a pomerne rozdeliť prípadové štúdie medzi všetky politické strany vyskytujúce sa na SR (ale všeobecne mi tam najviac svietil SMER, ĽSNS- bola by som práve zvedavá na príklady zo strany SNS, Most-Híd a pod.).

Autor má veľmi široký rozhľad a úplne ma prekvapil začiatok jednej kapitoly, ktorá začala Kiplingovou poviedkou. Tomu sa hovorí podľa mňa široký záber a ako sa aj z poviedky dokážete dostať ku kritickému mysleniu.

Chválim príklady, vysvetľovanie jednotlivých princípov, spomenutie väčšiny problémových partií človeka, ktorý nevyberá medzi množstvom informácií. Čo ma trošku mrzelo, bolo to, že mi tam chýbalo prepojenie s umením/kultúrou- myslím, že nie je potreba chrániť len nezávislé noviny, ale práve aj kultúru, ktorá dokáže tvoriť dušu národa. A o umelcoch sa v knihe nehovorí vôbec...

Inak, aby zostali informácie neustále aktuálne, bolo by fajn, vždy po zhruba 2 rokoch urobiť re-edíciu s aktuálnymi kauzami a témami, na ktoré by mohol autor poukázať v rámci jednotlivých príkladov.

11.11.2019

Výborná kniha, vrelo odporúčam.