Šílená
Louisa Treger
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530320/bmid_silena-65a6919675178.jpg
4
96
96
Píše se rok 1887. Třiadvacetiletá Nellie Blyová se vydává do New Yorku, odhodlaná prosadit se tu za každou cenu jako seriózní novinářka. Život ve městě je však těžší, než si představovala, a v žádných novinách o ženu-reportérku nestojí. Nellie v zoufalství vymyslí pro přední plátek The World neodolatelnou nabídku: pravdivou reportáž z ženského blázince na Blackwellově ostrově, kam se chce dostat tak, že bude předstírat šílenství. Jenom tak může zjistit, nakolik jsou pravdivé řeči o tamních nelidských podmínkách. Majitele deníku Josepha Pulitzera to zaujme a slíbí Nellie, že se postará, aby se po krátké době dostala ven. Když se však za mladou novinářkou v utajení dveře blázince zavřou, ocitne se na místě plném hrůz, kde vládne krutost, jakou si vůbec nedokázala představit. Chladné, izolované a hladové dny strachu a úzkosti v ní znovu probudí traumatické události z dětství. Do blázince přišla dobrovolně – ale dokáže se z něj vůbec někdy dostat ven? Šílená, neobyčejný portrét ženy, která předběhla svou dobu, je příběhem o hledání pravdy, která změnila svět.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , MetaforaOriginální název:
Madwoman, 2022
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha od začátku do konce. Už dlouho jsem nebyla u čtení tak napnutá. Ani kousek jsem nepřeskočila jak to bylo výborně napsané. I přeložené. Příběh obdivuhodné ženy, která razila cestu všem těm, kterým nestačilo manželství a domácí práce. Od malička nadaná, vedená svým vzdělaným otcem, měla přesnou představu, čeho chce v životě dosáhnout. A šla za tím svým snem navzdory všem překážkám. Největší hrdinství ale projevila, když se nechala dobrovolně zavřít do blázince, který měl velmi špatnou pověst. Málem zaplatila vlastním zdravím, ale dosáhla velkého úspěchu. Díky jejím reportážím v tom zařízení konečně došlo k změnám k lepšímu. Jen ten konec, tomu moc nerozumím. To ji najednou novinařina přestala bavit?
Fascinující. Líbil se mi přístup hlavní hrdinky k životu a ke světu, líbilo se mi, jak se nevzdávala. Sice má být na základě reálných událostí, ale předpokládám, že je tam řada věcí přibarvených, protože pro mě byla kniha v některých ohledech těžko uvěřitelná. Za všechny ty nesrovnalosti asi ta největší - už za pět dní zhubnout tak, jak se v knize popisuje a za deset dní vypadat a cítit se tak, jak se cítila hrdinka? Přesto jsem si knihu ráda přečetla.
Jde o historický příběh novinářky Nellie, která se vydává v utajení zdokumentovat život v ústavu pro duševně choré. Není to opravdu příjemná zkušenost a bez pomoci by se odsud nedostala. Jak lehké bylo se tam dostat a jak těžké bylo vrátit se zpět bez následků. Její odvaha pomohla zlepšit podmínky pro práci žen novinářek a také podmínky v podobných ústavech.
Příběh začíná dětstvím hlavní hrdinky Nellie,které po smrti otce začne cesta utrpení a následky bude mít do konce života.Článek,který jí proslaví je plný hruz,ale podařilo se jí včas odejít.Je to smutný příběh plný utrpení,ale i pěkný,protože dokázala se vzchopit.
Téma blázinců dřívější doby mě hodně zajímá. Různé pofidérní techniky léčení, medikace,.. V této knize však jde převážně o postavu Nellie a hrozné podmínky v ženském blázinci.
I přes těžké dětství z Nellie vyrostla silná a cílevědomá žena, která chtěla pro ženy větší práva. Určitě to byla úžasná osobnost. Ale já od knihy čekala něco jiného. První zhruba polovina knihy mě moc nebavila. Šlo o Nelliino dětství. Druhá část, když se Nellie dostala do blázince, byla o něco zajímavější. Hrozila jsem se nad podmínkami ve kterých psychicky nemocné i zdravé "odklizené" ženy žily.. Čekala jsem popisy léčby, ale dostala jsem popis brutálních sester a zkaženého jídla..
Zajímavé, ale více než tato kniha mě zaujala sama osobnost Nellie Bly.
Škoda jen,že žádná její kniha nebyla přeložena do češtiny.A ani článků o jejím životě v češtině člověk moc nenajde.
Kniha popisuje život velmi zajímavé ženy Nellie Blyové. V příběhu se řeší dvě palčivé otázky druhé poloviny devatenáctého století v USA a to podřadné postavení žen a ještě mnohem horší zacházení s psychicky nemocnými. Nellie byla navzdory době velmi odvážná a schopná žena, která se hned tak něčeho nezalekla a myslím, že na to, co se jí díky práce reportérky povedlo, mohla být hrdá. Přestože byla kniha drsná, čtení to bylo zajímavé a hodnotím pěti hvězdičkami. Jen bych nedoporučovala číst slabším povahám, některé sestry z ústavu, by totiž o padesát let později mohly dělat dozorkyně v koncentračních táborech.
Pro mě byla kniha moc zajímavá, nevadilo mi ani "mamka a taťka". Zajímavé události z psychiatrické léčebny v USA, Blackwellův ostrov, o postavení žen ve společnosti v 19. století.
Kniha má velmi atraktivní námět, sympatickou hlavní hrdinku. Ale je napsaná takovým jednoduchým "učednickým" způsobem, i když v druhé polovině jsou už části, které vás při čtení strhnou a jsou napsány svižně. Osobně mám trochu pocit, že byla autorka tlačena časem, aby bylo hotovo, a nemohla knihu doladit včetně některých historických faktů. To je, z mého pohledu, velká škoda, protože určitě téma i příběh v sobě skrývá velký potenciál.
Moc mě potěšil i dovětek knihy, kde jsem se dozvěděla o průběhu dalšího Nelliina života. Hodnocení nedávám nejvyšší, ale kniha určitě stojí za přečtení.
Vzdělávej se. Uč se z knih a novin všechno, co se dá. Díky čtení se dostaneš kamkoli na světě.
Šílená, to je příběh o statečné ženě, která předběhla svou dobu a nebála se obětovat všechno, co měla, aby zlepšila životní podmínky chudých a nemocných žen. Z některých scén popisovaných v knize mě úplně mrazí. Buďme rádi za dobu, ve které žijeme.
Taky se připojuji ke komentářům pode mnou. Těžko posoudit, jestli byla tak slabá předloha nebo naopak ji tak pokazil překlad, v každém případě z "mamky a taťky" se mi od druhé stránky ježily vlasy na hlavě. Tato kniha je výbornou ukázkou toho, jak může spisovatel zajímavou osobnost a její život románovým zpracováním úplně zabít. Kdybych nevěděla, že Nellie Blyová skutečně existovala a oprvadu se nechal zavřít do ústavu, tak tomu neuvěřím. Kromě limonádového psaní na důvěryhodnosti ubíraly detaily typu - v New Yorku roku 1887 pacientky převážely sanitky a jezdily autobusy, v ústavu, ktery šetřil na pacientkách, kde mohl, tak používali toaletní papír atd. Škoda, mohla to být zajímavá kniha.
naprosto souhlasím s komentářem iceVS
možná, že z originálu by se mělo překládat "mamka a taťka", ale v téhle knížce mi to přišlo nevhodný. Tahalo mě to za uši.
ani druhá část mě neoslovila jako ostatní čtenáře.
kdyby v blázinci zůstala Růža půl roku, mělo by to váhu. Ale 10 dní? Nezpochybňuju ani náznakem, že to muselo být strašné místo a nikdo by tam těch 10 dní nechtěl strávit, ale ji to tak vyčerpalo, až k neuvěření.
to není zase tak dlouhá dob. Co ostatní? Ty by byly po 3 měsících mrtvé
Reálie příběhu znám už dlouho, potěšilo mě vydání beletristického zpracování. Ale jsem poněkud rozpolcena. První část knihy - dětství - no přišlo mi to jako chaloupka strýčka Toma... nejvíc asi kvůli výrazům mamka, taťka, Růža...
Ta druhá část - ústav - jako kdyby to psal někdo jiný. Zajímavé, strhující... sice tedy mi vadila představa, jak chovanky jedí chleba s máslem a švestkami příborem, ale budiž...
Celkově mi moc nesedl překlad, volba výrazů, slovních spojení. A k příběhu samotnému, asi bych si osobně raději přečetla civilnější pojetí větší části Nelliina života. Uchvácení se nekoná.
V 19. století měly ženy úplně jinou roli, než je tomu dnes. Společnost je vedla k péči o domácnost, děti a muže. Našly se ale i takové ženy, které se s touto předurčenou rolí nechtěly spokojit. Chtěly si budovat kariéru, chtěly po sobě zanechat něco víc než jen potomky, spokojeného manžela a teplou plotnu.
Jednou z takových žen byla Nellie Blyová. Od malička cítila, že pro ni předurčená role ženy není dostačující. Díky svému nadání k vyprávění příběhů měla jasno: stane se novinářkou. Jenže jak se žena v tehdejší době mohla uplatnit mezi veskrze mužskými redaktory? No třeba tak, že bude předstírat šílenství a nechá se na několik dní zavřít do děsivého blázince na Blackwellově ostrově u Manhattanu :)
Teď to samozřejmě zlehčuji, ale jedná se o historický román založený na skutečných událostech a já smekám klobouk před Nellie, která něco takového dokázala.
Kniha popisuje Nelliino dětství, postupný zrod touhy stát se novinářkou až po moment, kdy se ocitá zavřená v blázinci a není si jistá, zda skutečně nepřichází o rozum. Z ambiciózní a inteligentní ženy se postupně stává sestrami šikanovanou troskou, která stěží rozezná, co je sen a co realita.
Tohle bylo skvělý, knihu moc doporučuji a rozhodně stojí za přečtení. Vhled do tehdejší doby a postavení žen, nelidské podmínky v zařízeních pro duševně choré, návrat do reality a boj s démony přivezenými z ostrova - o tom všem je Šílená. Navíc ve formě historického románu, při jehož čtení máte pocit, že musí jít o fikci, avšak ono se to opravdu stalo...
Malinko mi chyběly reálné ukázky textu, které Nellie o blázinci napsala, možná to bylo zbeletrizované zbytečně až moc, každopádně kniha je i tak skvělá.
A pokud vás tematika zaujala, doporučuji ještě knihu Bál šílených žen od Victorie Mas s podobnou tematikou.
Beletrizované historické události či životopisy čtu ráda. Pokaždé mi rozšíří pohled na danou událost či osobnost a já vždy při čtení dohledávám konkrétní události ještě na internetu.
A tomu tak bylo i v případě Šílené, za kterou se dobrovolně označila Nellie Bly. Moc povedený životní příběh, který dokazuje, že pokud si člověk jde tvrdě za svým snem, splní si ho.
Ani nevíte, jakou mám vždy radost, když se mi do rukou dostane kniha o nějaké statečné ženě, která předběhla svou dobu. A přesně to byla ŠÍLENÁ.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Poutavým a strhujícím způsobem napsaný životní příběh Nellie Blyové, ženy, která se kvůli reportáži nechala zavřít do blázince. Opravdu se paní autorce tento román povedl, je čtivý a chytlavý hned od prvních stran a já jej slupla jako malinu. Na odvahu a odhodlání novinářky Nellie jen tak nezapomenu, může být i v dnešní době skvělým příkladem !
Šílená je zase jeden z dalších skvělých titulů z mého oblíbeného vydavatelství !
Šílená
Slabší a dle mého pohledu značně naivní jsou pasáže, kdy autorka líčí život a motivaci hlavní hrdinky (historické postavy) - chybí schopnost hlubšího a hlavně originálního vcítění. Část přímo z ústavu je uvěřitelná a rozhodně stojí za přečtení. Závěr, zavánějící červenou knihovnou, zbytečný.