Šílenství

17.12.2023

Celkem dobře se mi kniha četla, krom tedy odborných výrazů z laboratorního prostředí. Ale jinak je opravdu k zamyšlení. To jsme nakonec viděli v covidové době.

24.11.2020

Příběh, který je dost aktuální vzhledem k tomu co se ve světě v současné době děje. Genetické inženýrství je obor který neuznávám a myslím si, že dříve nebo později se nám snaha o změnu struktury DNA šeredně vymstí. Jak by to také jednou mohlo dopadnout, přibližuje tento příběh. Ten je místy zbytečně zdlouhavý. Respektive zdlouhavé jsou různé zápisky, testy a stále dokola to samé bádání, bez zjevného posunu v příběhu. Chtělo to víc akce, napětí, dobrodružství. Například takové jaké jsou až v samotném závěru. Jsou tam, ale bylo jich málo. Také bych mnohem víc uvítala otevřený konec. Protože závěr, nezněl moc věrohodně. Přes všechny mé výhrady, jsem ale ráda, že jsem se k této knize dostala. Audioknihu načetl velmi dobře pan Petr Křiváček.

14.07.2019

Tohle je vážně znepokojivý příběh, ovšem právě proto doporučuji.
Skupina lékařů se při experimentu nedopatřením a nenápadně nakazí virem. Ten způsobuje pokles pozornosti, zapomnětlivost, nervozitu a spoustu dalších věcí. Jenomže doktorům trvá nějakou dobu, než si všechno spoojí. Jejich původním záměrem bylo vytvořit lék na chorobu, jíž trpí malé děvče. Nešlo tedy na první pohled o něco vyloženě nebezpečného.

Nástup změny je pomalý a nenápadný, popsaný ale tak dobře, až vás to rozhodí.
Uvědomuje si člověk zhoršení svého duševního stavu? Pokles inteligence? Hlavní hrdina je lékař a se svou rodinou jsou sehraní, svoje děti podporuje v rozvoji a věnuje jim pozornost. I proto byla ta změna jako rána pěstí.
Děti začnou lajdačit, u dospělých nastoupí podrážděnost a nezájem o dříve sdílené zájmy. Dokonce i laboratorní opice začne blbnout :).

Připomnělo mi to příběh ze života:
V práci jsem měla paní s IQ 85. Měla invalidní důchod, a když jsme ji ještě neznali, ptali jsme se, co jí je, byť to na pohled bylo trochu jasné. Odpovídala, že "není moc chytrá." Povídalo se s ní o jednoduchých věcech dobře, i jsme se zasmály. Viděla věci jednoduše, skoro až v závidění hodném kontextu :).
Zajímalo mě, jestli jí to, že není moc chytrá, někdo řekl, jestli ji to naučili říkat, nebo jestli si nějak sama uvědomuje, že spoustě věcem nerozumí. Bohužel na tohle odpovědět neuměla, trvala na tom, že "to má v papírech." Byla po úrazu hlavy, nenarodila se tak a při poslechu téhle knihy jsem na ni myslela. Bohužel zemřela poměrně nedávno, nebylo jí ani padesát. Byla nemocná ještě i fyzicky, na což se přišlo pozdě. A protože neměla řádného poručníka, nebo nějaký dohled, nikdo to nepoznal. Paradoxně ani lékaři.
Je smutné, že ani lidem s IQ testem v ruce, (ten jí dělali při žádnosti o důchod) a prokázanými sníženými schopnostmi se o sebe starat, není státem nabídnuta pomoc (ona bydlela na ubytovně, měla problém s hygienou a finanční gramotností), jak se ukázalo.
Jednou jsem ji potkala ve městě rozrušenou a ubrečenou. Mysela jsem, že ji někdo ublížil, okradl, nebo tak něco. Ne, ji rozrušilo, že nedovede vyplnit složenku a musí zaplatit nájem. Řeknete si, že je to docela vtipné, ale z jejího pohledu šlo fakt o překážku, kterou nebyla schopna zdolat.

Nevím, jestli ta kníha měla tak působit, ale je mi fakt smutno.
A když si tématiku někde vyhledáte, zjistíe, že IQ se už nějakých třicet let v populaci pomalu snižuje. Jako v příběhu, nastupuje to nenápadně :), ovšem my si za to můžeme sami, protože to hodně souvisí s výchovou a způsobem získávání vědomostí a dovedností.
Zajímavé téma.