Šílenství davů
Douglas Murray
Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do hlavního proudu politiky, ovládla veřejný diskurz a stala se novou státní legitimitou. Je však zmatená a absurdní, a tak vede doslova k masovému šílenství. Jak píše Murray: „Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují stále častěji, lidé se chovají jako v horečce, reagují stádně, anebo jako by si potřebovali nepřetržitě a vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají.“ Na straně „progresivistů“ vystupují globální americké firmy, zejména Google, Amazon, Twitter a Facebook, jež získaly moc „určovat lidem, co mají znát, o čem přemýšlet a mluvit”. Autor popisuje paradoxy a protimluvy tohoto šílenství, které se snaží potlačit normální zdravý rozum (např. výrokem, že ženy a muži jsou stejní). Murray rozebírá matoucí ideologii a její novořeč: „komunita LBGTQ“, „bělošské privilegium“, „toxické mužství“ nebo „transfobie“ a nabízí možnost, jak se nenechat ovládnout takzvanou „politickou korektností”, jež je naprosto scestná. Autor ukazuje, že pro záchranu západní civilizace rozumu a svobody je životně důležité, abychom uměli rozlišit, co je na emancipaci žen, homosexuálů a rasových menšin správné – a kdy už jednoznačně jsme na cestě k šílenství.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy Sociologie, společnost
Vydáno: 2021 , LedaOriginální název:
The Madness of Crowds – Gender, Race and Identity, 2019
více info...
Přidat komentář
Ani nevím jestli bych přečtení někomu doporučil, protože autor sice představil a rozebral čtyři z pěti hlavních témat které dominují debatám uvědomělých lidí - chybí jen ekologie, ovšem jeho práce nemá valného smyslu. Proč se snažit pochopit argumentaci lidí, kteří běžně aplikují dvojí i trojí metr, bez špetky studu kážou vodu a pijí víno, a když se dostanou do úzkých, tak utečou k doublethinku? Takže rasa je sice nezměnitelná, ale pokud černoch volí Republikány, pak černochem být přestává. Obě pohlaví jsou naprosto rovnocené, ale to jedno je lepší než druhé. Pokud se žena rozhodne být mužem, je to projev statečnosti a zaslouží si obdiv. Pokud se ovšem stane bílým mužem, změní se ze ctnostného člena menšiny na odporného utlačovatele. Nenávist je nepřípustná, pokud ovšem není namířená proti někomu společensky nepřijatelnému, přičemž definice toho co je společensky nepřijatelné se dynamicky mění. Takhle by se dalo pokračovat snad donekonečna. Jediný racionální přístup k tomuhle šílenství je odmítnout ho jako celek, a ty křiklouny zalykající se vztekem a palčivým pocitem nespravedlnosti prostě ignorovat.
Jestli čekáte záživné čtení, po kterém se budete cítit plní naděje, že vše se v dobré obrátí, tak vás již první kapitola vyvede z omylu. Je to text plný pesimismu a nespočet příkladů, jak velké pokrytectví současných pokrokářů, kteří si sami mezi sebou v mnohém odporují, existuje v západní společnosti. Trochu mi to připomíná jako jeden velký novinářský článek rozdělený na 4 kapitoly.
Je to zároveň silným varováním, jak se ze západního liberalismu stala pouhá náhražka, která má sotva co dočinění s jeho původním poselstvím a sice s individuální svobodou, svobodou (kritického) myšlení, svobodou vlastního rozvoje. Tyto aspekty se pomalu vytrácejí. Do popředí se dostává lež, přetvářka, pokrytectví, vláda emocí a davového šílenství. Revoluce jak vyšitá, kterou odskáčou všichni, kteří se proti ní kriticky vyjádří, ale i ti, kteří se dlouho vozili na žebříčku popularity, aby pak sami udělali chybu, na kterou pokrokáři čekají.
V závěru je určitý recept, jak se v tom šílenství lépe zorientovat, i tak si mohl dát autor práci a protáhnout to na více stran, abych dal jakýsi impuls a apel, jak k takovýmto radikálním proměnám přistupovat. I tak jsem rád, že jsem si knihu mohl přečíst, byť jsem čekal trochu víc.
Dobře si rozmyslete, zda se do toho pustíte. Není to příjemné čtení. Naopak se dá říct, že je to vyloženě odpuzující. Je to napsané dobře, ale díky obsahu je to za hranou čitelnosti. Před čtením se podívejte na obsah.
Autor řeší současné progresivní paradigma ve 4 oblastech. Homosexualita, ženy, rasa a trans. Čtyři největší kapitoly a mezi nimi pár krátkých zamyšlení. Je to jen popis a shrnutí současného stavu.
Jako analýza je to slabší. Je to spíš novinářská práce než naučná. Pro čtenáře se zdravým rozumem je to zbytečné čtení. Všechny argumenty odkýve, ale stejně uvedené problematice neporozumí víc do hloubky.
Díky zvoleným tématům se měla víc probrat biologie, genetika a možná i endokrinologie. Měl tam být lepší teoretický základ. Autor se měl zaměřit na příčiny. Proč se lidi tahle zbláznili? Odkud se to vzalo?
Výklad se opírá o logické argumenty a ukazuje se, jak jsou progresivní myšlenky nekonzistentní. Zbytečně. Progresivní lidi, kteří popírají biologii a jsou schopni zastávat protichůdné názory, to nemůže nijak přesvědčit.
Nejhorší na tom je, že se jedná o uměle vytvořené problémy. O to hůř se to čte. Co původně začalo rozumně, se v dnešní době zvrhlo v šílenství. Další kniha, kde zdravý rozum dostane pořádně zabrat.
Připravte se, že budete číst 50 stran o homosexualitě a pak už je to jen horší. K samotnému obsahu nemám co říct. Jsem jen zvědavý, jak se bude dál vyvíjet hodnocení a jaké komentáře zde budou přibývat.
Rozhodně si dřív přečtěte Podivnou smrt Evropy. Ta je mnohem víc užitečná. Kdo je cílový čtenář nevím. Dá se říct, že to je úžasná kniha pro konzervativce, kteří se chtějí pohoršovat nad současným úpadkem Západu.
A to není dobrá vizitka. Jenže morální panika se stává oprávněnou. A závěr? Nevolit politiky a strany, které se ohání duhovým hadrem. Nevolit progresivní strany. Ale to my rozumní lidé přece neděláme. Že? Nebo… 85% 4,5*
Chcete aspoň trochu pochopit šílenství dnešní doby a její nebezpečí pro budoucnost lidstva? Jestli ano, přečtěte si tuto knihu.
Po pár stránkách odkládám. Nevyhovuje mi autorův styl. A témata? Tohle prostě nepotřebuju číst.
Jak filozofické úvahy ani odborné knihy nečtu, tak tady jsem měl knihu za týden přečtenou. Jako příslušník jedné z minorit mě kniha zaujala. Obvzláště u gay a trans people mě těšilo, že autor neodsuzuje, ale ani nenadržuje. Používá příklady kde reflektuje, že ne vždy je "volba" genderu výsadou/nadřazeností či pozitivem pro samotné menšiny. Ačkoliv jsem v jisté menšině, na mou komunitu mám svůj názor. Nejméně mě zaujala část o feminismu, především v úseku zaměstnání. Na knize kvituji nezaujatý/nezprofanovaný postoj.
Kniha píše o něčem, co nás ještě čeká.
Hloupé je, že alternativou je jen područí Ruska, kde na takové kraviny, jako je hormonální terapie pro osmileté chlapečky, aby se předělali na holčičky, díky všeobecné bídě a útlaku nemají čas. Ale podívejte na Maďary - holandský premiér by div nevyloučil Maďarsko z EU on the spot kvůli tomu, že si Maďaři svoje holčičky a chlapečky chtějí nechat vyrůst a nechat je, aby si to trochu promysleli. No, a pak je ženou těmito nechutnostmi k Putinovi.
Autora před lynčem asi zachránilo to, že je homosexuál, jinak se podobné názory neodpouštějí.
Knihu velmi doporučuji, ovšem pan překladatel by zasloužil za tu prasárnu strávit aspoň 12 hodin na nějaké hodně woke americké univerzitě.
nápadité pojednání o stavu západní společnosti s jasně a otevřeně argumentovanými názory, hlavní idea je vystavěna na přesvědčení, že menšiny, které si vybojovaly svá práva a dosáhly zrovnoprávnění s většinou, v současnosti nejen tuto většinu, ale i jiné menšiny diskriminují ve snaze domoci se výhod, a to se zejména v angloamerickém světě děje způsobem děsivě absurdním; fenomén identity se přetavuje v nástroj (politické) moci
velmi čtivé, srozumitelné i pro laiky a náctileté, doporučuju
Napsáno provokativně, depresivně a bohužel pravdivě.
Jak už psal uživatel thorir - kniha je členěna do kapitol - o homosexuálech, ženách, trans lidi a rasu. V nich autor, v této době téměř až drze ukazuje realitu (mnohdy směšnou a absurdní), co se všechno může dít - na základě zmiňování nejrůznějších případů z praxe.
Zkrátka všeho moc škodí a my jsme v době, kdy stačí skutečně málo a jste označeni za rasistu nebo transfoba.
Jak také zmiňuje, když je někdo obzvlášť vzteklý (tudíž i hlasitý), snadněji si ho někdo všimne a bere ho vážně. Což nejrůznější propagátoři "antirasismu" a dalších směrů umí dokonale.
Média, strach z označení rasisty nebo transfoba, co požadují od svých zaměstnanců giganti jako Google nebo Twitter a proč je rizikové sdělit svůj odlišný názor... a mnoho dalších.
Překlad je samozřejmě mizerný, některé věty moc nedávají smysl. Přes to všechno dávám 5 hvězd, nechci kazit hodnocení takhle důležitý knížky.
„Marxistické myšlení se na rozdíl od normálně myslícího člověka, který hledá pravdu, před nějakým neslučitelným rozporem či logickým zádrhelem nezastaví. Kontradikce považují tito myslitelé za samozřejmé a poučeni hegeliánskou dialektikou vědí, že se s jejich pomocí svět i vědomí rozvíjejí, a proto nelogičnosti – lépe řečeno absurdity – dokonce vítají jako užitečné. Kdo by si myslel, že logika porazí intersekcionální teorii, zřejmě nemá zkušenosti s nesčetnými rozpory, jaké dokáže marxista udržet v hlavě.“
Západ se zbláznil, to je dnes již zřejmé. Vidíme to na každém kroku, progresivismus se utrhl ze řetězu, postmodernismus a s ním spojené kritické teorie (neplést s kritickým myšlením) a jejich představitelé se v posledních několika letech vylili z vysokých škol, kde léta a desetiletí bujely jako rakovinné nádory, podivná „studia“, jakési nové náboženství, kult, s vlastními proroky a mučedníky, plné nenávistné ortodoxie a neodpouštějícího dogmatismu, s cílem zničit a rozložit vše známé a pevné, demoralizovat základy společnosti, zničit společný étos, rozložit a rozbít společenskou smlouvu, polarizovat společnost, vyvolat svár. Tito lidé obsadili média, instituce, korporace, a co je nejhorší, školy, kde tuto zvrácenost přenášejí na další generace. Kdo sleduje dění, zejména v Americe, je mu jasné, že tam již dehumanizace tradicionalistů / konzervativců / individualistů dosahuje alarmujících rozměrů. Kulturní válka je v plném proudu a na Západě, zdá se, vítězí kolektivismus.
Je paradoxní, že podobnou knihu musí napsat příslušník utiskované menšiny, konkrétně homosexuální spisovatel, aby byl alespoň trochu chráněn (ne, že by mu to tedy nějak pomohlo) svou „utlačovanou“ identitou proti rozhořčené zuřivosti internetové lůzy – považte, dovoluje si označovat věci pravými jmény, klást nepříjemné a kacířské otázky, odporovat dogmatu a protivit se ortodoxii současné doby, znevažovat úspěchy x-té vlny feminismu, kritizovat antirasismus, dokonce kritizovat vlastní skupinu, totiž homosexuály, a v neposlední řadě, ale zdaleka nejhorší, dovolit si poukázat na extrémní rozpory v trans problematice. To je jen několik vybraných témat, zásadních postmoderních civilizačních problémů, nevyřešených hlavolamů, bez kterých nelze plánovat cestu k lepším zítřkům.
Autor si vybral čtyři výbušné oblasti, doslova minová pole současnosti: homosexuály, ženy, rasu a trans problematiku. Mezi těmito hlavními kapitolami jsou pak krátké vsuvky věnující se původu vší té hrůzy v marxismu, vlivu korporací a plošné cenzury, a možnostem rehabilitace a odpuštění. Je to esejistická kniha, vlastně jeden dlouhý esej, rozdělený do kapitol. Nenabízí řešení, ukazuje však svět postmodernistů a progresivistů v plné nahotě, se všemi nekonzistencemi, nelogičnostmi a inherentními vadami v dogmatech víry v krásný nový svět. Používá k tomu nejkřiklavější příklady z posledních let, události, o kterých český čtenář neví, pokud se zrovna nezajímá o dění v anglosaském světě, neboť je do jisté míry chráněn jazykovou bariérou. Vyzdvihl bych několik míst, zejména geniální část výzkumu IQ, kapitoly popisující zcela bizarní události na školách Evergreen a Yale, doslova Orwellovský „doublethink“ elit, pokrytectví médií, a mnohé další. Ke knize jsem si vypsal několik stran poznámek, dojmů je příliš mnoho.
České vydání alespoň částečně zaplňuje trestuhodné informační vakuum stran toho, jaká to zrůdnost se rozbujela nejprve na anglosaských univerzitách, aby se vše v posledních pár letech vylilo do celé anglosaské společnosti. Kniha je informativní, dokumentující největší a nejvíc do očí bijící excesy „Woke“ kultu. V žádném případě nejde k teoretickým základům nového náboženství, zmíněn je v podstatě pouze arcidémon a pedofilní násilník Michel Foucault a souvislost s marxismem, to vše navíc „z rychlíku“. Bohužel je to něco co v češtině zcela nepochopitelně chybí, co by mohlo posloužit jako obrana proti tomuto zhoubnému a rozdělujícímu kultu, nebo minimálně zpomalit jeho nástup.
Překlad je ovšem otřesný, skoro se nechce věřit, že překládal p. Tomský. V originále jsou některé věty jednoduše skvělé, téměř vtipné, ostří břitké, dle nejlepších tradic, jak pergamen suchého, britského humoru. Bohužel větší část překladu tuto břitkost nezachovává. Na rozdíl od Podivné smrti Evropy působí překlad poněkud unáhleně, někdy věty vůbec nedávají smysl. Je to složitostí tématu nebo odfláknutou redakcí? Netuším. Pravdou je, že překladatel to měl tentokrát mimořádně obtížné, ustálená česká terminologie „woke“ pojmů neexistuje, vše teprve vzniká jako reakce na kulturní tlak Západu.
Je to depresivní kniha, ukazující neradostnou budoucnost. Tohle není něco, co mávnutím proutku zmizí v propadlišti dějin. Lidé, kteří byli indoktrinováni kritickými teoriemi jen tak snadno svůj pohled nezmění, je to zničená generace nebo dvě.
Neodpustím si dvě poznámky. První: je zvláštní sledovat, jak se Amerika, kdysi maják svobody a individualismu, propadá stále hlouběji a hlouběji do kolektivistického pekla a na druhé straně komunistická a stejně kolektivistická Čína zaujímá místo přední světové velmoci. Nápadná souvislost.
Druhá: Lví podíl na současnem stavu světa, polarizaci a rozhádanosti, mají naneštěstí právě Západní novináři. Kdysi hrdí hlídací psi demokracie jsou dnes pouhým stínem svých předchůdců, investigativních hrdinů kauz jako Watergate a dalších. Dnes jsou to vesměs korporativizovaní, do sebe zahleděni a sebestřední hlupáci, a spíš než hlídací psy, připomínají hrobaře demokracie, jimiž ve skutečnosti opravdu jsou. Pro par kliků, přijmu z reklam, prodejů, neváhají roztáčet spirály pseudokauz, nesmyslných a absurdních kontroverzí, čistých lží a ve své ideologické zaslepenosti nevidí důsledky svých činů. Budoucnost k nim nebude shovívavá.
Přes hrůzný překlad knihu doporučuji.
Kniha není tak nabitá a brilantní, jak slibují reklamní materiály, a v kapitolce hodnotící marxismus je dokonce vyloženě povrchní. Příklady, které uvádí na potvrzení svých obav z vývoje západního woke diskurzu, jsou ale přesvědčivé. A směrem ke konci začínají dávat smysl i otázky, které Murray klade, a jeho kritika nekonzistence jednotlivých pokrokářských hnutí. Rozhodně je to knížka, která stojí za čtení, ať už stojíte na kterékoliv straně politického spektra. Škoda mimořádně zmršeného překladu, který má na svědomí A. Tomský. Kdo můžete, přečtěte si to radši anglicky.
Štítky knihy
černoši rasismus feminismus politická korektnost západní civilizace menšiny lidské rasy intersexualita (hermafroditismus) transgender LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2018 | Podivná smrt Evropy |
2021 | Šílenství davů |
2022 | Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době |
Vždy som si myslel akým nešťastím bolo, že boľševizmus sme si užívali iba my na Východe. Je preto iba spravodlivé aby si ten jediný správny názor, kajanie pravoverných za imaginárne prečiny a trestanie všetkých nehodných a ich predkov aj potomkov užili aj Američania (a celý Západ s nimi). Len nech nás do toho preboha znova neťahajú. Bojím sa iba, aby im to ten Trump nepokazil.