Silikonový ostrov
Čchen Čchiou-fan
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474601/mid_silikonovy-ostrov-x54-474601.png
4
32
32
Křemíkové nebe není, existuje jen peklo Silikonového ostrova. Nekonečný déšť. Řvoucí příliv. Kyberimplantáty. Pláže pokryté kovem a medúzami. Virtuální drogy. To je Silikonový ostrov. Silikonový ostrov ovládají tři klany. Po generace je nezpochybnitelná jejich vláda nad tunami elektronického odpadu, který se sem valí z celého světa. Zde se přetváří, transformuje, recykluje a stává se tak zdrojem nesmírného bohatství a moci pánů ostrova. Tisíce sběračů sem nalákal příslib stálé práce a lepšího života. Nic není dál od pravdy. Nyní prohledávají dnem i nocí svět obří skládky a hory nebezpečné toxické suti. Hledají poklad, který jim otevře cestu ven ke svobodě, daleko od jejich chmurných existencí. Mimi žije na téhle skládce. Ví, co a jak, umí se otáčet. Ale pravidla hry se změní. Status quo naruší válka gangů. Nepokoje se šíří stále rychleji. Pro pěšáka jako je Mimi je tohle šance na změnu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Planeta9
Originální název:
荒潮 (The Waste Tide), 2013
více info...
Přidat komentář
Kupuji a čtu všechno z Planety9 a můžu říct, že tohle bylo zatím asi to nejslabší, co mi nabídli. Někde mezi dvěma a třemi hvězdami, ale zaokrouhluji nahoru už jen proto, že kniha je opravdu pěkná na pohled. Nejenom obálkou, ale i uvnitř. Jenž příběh mi tentokrát nesedl a to i přesto, že futuristický ostrov odpadků nabízel zajímavé prostředí.
Přišlo mi, že je to klasický kyberpunkový román, ozvláštněný o čínskou perspektivu a v českém vydání pokažený překladem.
Překládat sci-fi musí být velmi obtížné, neboť kromě umělecké stránky práce je zde často mnoho technických pojmů nebo autorových novotvarů. Naštěstí kniha dle tiráže měla čtyři osoby, které na to mohly dohlédnout. Přesto se v tomto vydání bohužel nepodařilo ohlídat ani celkem běžné pojmy. Např. plastikový není česky to samé jako plastový, ba o pár stránek později je z plastikového pytle správně plastový pytel. Ukazuje to na chybné překládání nejspíše z anglického jazyka s jejich plastic bag. Je to velká škoda neboť začátek knihy mě vtáhl a vskutku zaujal. Celá atmosféra se však rozplynula, když jsem se nahlas rozesmál u překladu "degrees of freedom" jako "stupně svobody" (správně se označuje jako "stupně volnosti", ostatně stačilo někomu ze čtyř zodpovědných lidí se zarazit a zahledat "degrees of freedom robotika pojem").
Navíc jsem byl zmatený z vyznačení přímé řeči, které bylo někdy kurzívou, ač ta se také používala pro vnitřní monolog. Podobně mě v knize rušily detaily, které někdy byly uvedeny pomocí poznámek pod čarou, ale vlastně nijak nepomáhaly ději a poslání knihy, či děj by byl stejný bez daných zmínek a odboček. Ostatně byl to i častý styl autora, odskočit si od děje k nějaké, původně nijak neuvedené, odbočce do minulosti, která měla jen sloužit k vysvětlení následujícího děje. Připomínalo mi to zapomnětlivého vypravěče, který si vzpomene v průběhu výpravy, že zapomněl podstatné skutečnosti uvést, a tedy posluchač by pointu nepochopil. Tedy to "zachrání" tím, že děj přeruší pro dlouhé vysvětlování.
Nakonec mi ani mnoho prvků románu nepřišlo nijak novátorskými a zvláštními. Možná je to tím, že jsem již kyberpunku trochu načetl a zároveň slyšel něco o tom, jak funguje světový trh s recyklací.
Pokud byste tedy nutně chtěli čínskou literaturu zkoumat z pohledu kyberpunku, potom dobrá, Ostrov si přečtěte. Pokud však netrváte na kyberpunku, potom raději sáhněte po Liu Cixinovi a jeho Třech tělesech.
Nalákala mne krásně udělaná obálka knihy a celkem vysoké hodnocení, ale byl jsem spíše zklamán. Ekozápletka, kdy je popisováno, jak odpad zničil krásný ostrov a výdělky ze zpracování odpoadu zničiy charaktery lidí, ještě jde. Ale způsob, jak dlouhodobě utlačovaný lid přemůže naokonec poměrně snadno zlé vykořisťovatele a v rámci příběhu se vypořádají i s Američanem zastupujícím velké korporace, které samozřejmě mají postranní zlé úmysly, mi nesedl. Začátek byl celkem čtivý, ale postupně se mi to četlo spíše hůře a ztratil jsem vztah ke všem postavám. Váhám mezi 2 a 3 * - nakonec jen 2.
Mix thrilleru a sci-fi trochu připomíná knihy Toma Clancyho akorát s tím rozdílem, že Silikonový ostrov přidává sociální kritiku v míře větší než malé. A to z něho činí trochu jiný čtenářský zážitek. Více v odkazu v recenzích.
(SPOILER)
Kniha se čte celkem rychle, ale očekávejte krutý a smutný děj.
*,, pro všechny párty zejtřka,,
Musím říct, že jsem se pro knihy Planety9 doslova nadchnul. Nicméně i zde musel přijít moment, kdy budu z knihy mírně zklamaný a to nastalo právě u Silikonového ostrova. Byť knihu když dáte do ruky, poznáte, že je ve všech ohledech velice pěkná a tradičně kvalitně zpracovaná.
Horší to bylo ale se samotným námětem. Mám rád, když se nějaký spisovatel nadchne a popisuje něco, co neexistuje. Nové planety, nové země, novou faunu, floru. Tady je všeho dostatek. Tak proč jsem byl nespokojen?
Měl jsem obrovský problém se začíst. Možná je problém v překladu. Možná v onom mnohdy dosti obsáhlém popisu prostředí. Možná je problém i ve mně. Nápad Silikonového ostrova je hodně dobrý. Jen to zpracování mě nedonutilo číst dál a být z knihy dostatečně nadšen. Naopak jsem se do ní musel dost nutit.