Silné ženy
Pirjo Hassinen
Román je hlubokou sondou do citového a sexuálního života současné mladé ženy-intelektuálky. Hrdinka Julie, vychovávaná matkou a tetou k nezávislosti na mužích a vnitřní svobodě, se náhle musí vyrovnat s problematickým milostným poutem ke své dávné lásce, mladému lékaři. Renomovaná finská autorka vytvořila pozoruhodně otevřené, naprosto nesentimentální dílo, které je navíc ozvláštněno přítomností a citacemi Shakespearových děl, zpracovávaných v Juliině doktorské disertaci. ... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1998 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Voimanaiset, 1996
více info...
Přidat komentář
Kniha se snaží být feministická v tom smyslu, že ukazuje, jak feminismus v žádném případě vypadat nemá. To však není hned ze začátku poznat. Myšlenka se utápí v nekonečně nudných erotických scénách a dialozích postrádajících smysl. Všechny postavy byly extrémně nesympatické a příběh sám nebyl dostatečně zajímavý, aby pobízel číst dál. Dočteno pouze silou vůle. Téma sebevraždy mi přišlo velice zlehčené, což opravdu nepůsobí dobře. Pointa na konci nebyla zřetelná. Prostě špatný, špatný, špatný...
Četla jsem v březnu 2008. Podle mých poznámek:
O postavení ženy k mužům. O jejich snaze být nezávislé - a pak jsou blbé.
Trochu nechutné, hlavně popis sexu.
V knížce je snaha něco uvést, řešit, poukázat na něco, ale nějak divné. Člověk neví, co si má o všem myslet, a také hlavně neví, co si myslí hlavní hrdinky. Jaké tedy jsou?
Přečetla jsem rychle, ale prázdné. Asi mám jiný přístup k životu.
Z knihy jsem poněkud rozpačitá. Rozhodně mi nesedl autorčin styl. Nelíbila se mi stylistika, spoustu motivů jsem nepochopila a postavy byly velmi nevěrohodné. Musela jsem se dost přemáhat, abych knihu dočetla.
(SPOILER) Irja mi lezla totálně na nervy svým chováním a Tuulin flegmatismus mi vadil víc než křenovka.. 150 stran, tak nějak o všem a ničem..