Simulace ukončena
Robin Nasadil
Cyberpunková sci-fi z doby, kdy jsou lidé propojeni kybermozky se systémem, se mění v postapokalyptickou vizi světa, v němž není jisté, co je realita. V roce 2135 jsou neoddělitelnou součástí každodenního života kybermozky, vynálezy milénia, které učinily organické mozky zastaralými, když se podařilo lidskou mysl přenést do umělého orgánu a připojit každého jednotlivého uživatele ke globální informační síti. Zdálo by se, že se svět blíží dokonalému stavu. Ale nejen v malém Farlandu, kde žije mladá policistka Elizabeth, stále existuje zločinnost. A během vyšetřování zdánlivé sebevraždy dívka dokonce zjišťuje, že celý systém vůbec není tak ideální, jak hlásají reklamy, a ani ona sama není víc, než pouhé kolečko v mašinérii chytře maskovaného policejního státu. Její srážka se systémem je nevyhnutelná. Ale to, co vypadalo jako probuzení ze špatného snu, je jen uvržením do noční můry, ve kterou se proměnila izolovaná autoritativní země, když veškerý řád přes noc padnul. Bez skutečných vzpomínek se vydává do Pustiny, vetchého stínu kdysi hrdého království, aby zjistila, co je vlastně reálné.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha mě podle popisu nadchla víc než měla. Když jsem viděla jak je kniha tenká, myslela jsem si že to bude taková rychlá jednohubka. Bohužel jsem byla zklamaná. Musela jsem se donutit knihu dočíst a až na pár zajímavých chvil mě vůbec nebavila.
Na začátku mě kniha velmi zaujala a četla se mi skvěle. Do čtvrté kapitoly jsem byl ohromen nejen slovní zásobou autora, ale také jeho nápady a fantazií. Když jsem četl, živě jsem si dokázal představit svět, ve kterém hlavní hrdinka žije, jaké má povolání a zápletka, která se na začátku rozjela mi napověděla, že se bude jednat o velmi zajímavou kombinaci scifi a dost promyšlené detektivky. Přiznám se, že jsem si zprvu myslel, že pan spisovatel čerpal z povídky od Isaaca Asimova, já Robot, ale tyto domněnky, mi autor dokázal velmi rychle vyvrátit. Musím ovšem napsat, že kniha se v páté kapitole vrhla do postapokalyptického světa, kde jsem se již necítil tak dobře, jako v předešlém světě. Přepad vulgarismů, které hlavní postava používala, byť to bylo zřejmě k postapo světu k světu, mi už přišel zbytečný a mnohdy rušivý. Zápletka, která se na začátku rozjela, se nakonec moc nevysvětlila, a tak z tíženého vysvětlení zbyly jen otázky, které mnohé mohou nutit k přečtení autorova pokračování, a jiné bohužel odradit. Mé celkové hodnocení je ovšem kladné a knihu k přečtení vřele doporučuji.