Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156673/sirotcinec-slecny-peregrinove-pro-podivne-deti-156673.jpg
4
6149
6149
Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v nezapomenutelném románu, v němž se mísí fikce a fotografie ve vzrušující čtenářskou zkušenost. Náš příběh začíná děsivou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak - i když to zní jako něco nemožného - jsou možná stále naživu. Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech, zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2012
,
Jota
Originální název:
Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 2012
více info...
Přidat komentář
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je zvláštní, dobrodružný, chvílemi napínavý příběh. Od začátku knihy jsem se nemohla odtrhnou, ale ke konci už ztrácela to kouzlo. I přes to stojí za přečtení.
Kniha pro mládež, stavbou dramatické linky ne nepodobná potterovským románům. Reklama, slibující horor pro ostřílené čtenáře, docela mystifikovala. Je to lehké čtení, nicméně řemeslně výborné a žánrově nadprůměrné. I fotografické vložky fungují, jak mají. Dostal jsem něco zcela jiného, než jsem očekával, ale zklamán jsem rozhodně nebyl. 75%
Podle přebalu a anotace jsem očekávala horrorový příběh, ale při čtení se z toho vyklubala dobrodružná a lehce strašidelná kniha pro dětské čtenáře se zájmem o fantasy žánr. Nemohu říct, že bych byla zklamaná, kniha se mi líbila hlavně díky počátečnímu napětí, ale určitě nesplnila má očekávání na základě zdařilé reklamy. Otevřený konec slibující odvážnou výpravu si žádá pokračování, které bych si určitě přečetla.
Hodně lidí je z této knihy nadšeno, ale u mě se to nekonalo. Po přečtení anotace jsem si jí strašně moc chtěla přečíst a nakonec se mi jí podařilo vyhrát v soutěži. Bohužel jsem po nějaké době musela se čtením přestat a dočetla jsem vše až po třech měsících, prostě se nedostavila chuť jí číst. Čekala jsem něco jiného a námět příběhu mě překvapil, možná i zklamal a hlavní postava mi k srdci nepřirostla. Kdybych si knihu koupila, asi bych litovala vyhozených peněz. Ale nápad vzít nesourodé fotky a napsat podle nich příběh, je velmi dobrý...
Vlastně zajímavá kniha.....ale konec mě poněkud zklamal....čekala jsem od této knihy víc.....
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je opravdu zvláštní knížka. Nenapadlo mě žádné jiné výstižné slovo, protože tahle knížka mi nepřipomíná nic, co jsem zatím četla. Skutečně nejde zařadit do jakékoli škatulky a stojí na pomezí snad všech možných i nemožných žánrů (asi kromě červené knihovny, komiksu a upířích příběhů:-) Až bude hotový film, určitě bude vydáván za mysteriózní, k čemuž bych se také přiklonila, protože označení fantasy, jak je tomu na přebale knihy, mi nějak nesedí.
Co na knize nejvíce oceňuji, je skloubení příběhu s dobovými fotografiemi. Působí to opravdu úžasně živě a dodává to tak fantastickému (a opravdu velmi nepravděpodobnému) příběhu nádech reálnosti. V této souvislosti je potřeba ocenit postup, jak autor postupoval - tedy od fotografií k příběhu, a to není vůbec jednoduché.
Bohužel ruku v ruce se skvělým nápadem jdou i jisté nedokonalosti (nebo spíš nedotaženosti), které vedly k tomu, že v celkovém vyznění pro mě knížka byla trochu zklamáním. Samotný děj je takový "nijaký" a jaksi prázdný, jako by šlo jen o představení pole, kde se teprve něco bude odehrávat. Jakmile se začne něco dít a příběh konečně (po všem tom vysvětlování proč a jak a kdo a co) dostane spád, kniha najednou končí (!). Pokud ale autor zamýšlí druhý díl, pak je to samozřejmě naprosto ospravedlnitelné a zcela účelné, protože tím čtenáře na pokračování rozehraného příběhu skvěle navnadil.
Co já osobně ještě hodnotím negativně, je práce s pravidly, které si autor stanovuje. Kupříkladu složitě vysvětlí vlastní pojetí časových smyček a zásad těchto mikrosvětů, které ale nedodržuje, a tím popírá všecko, na čem svůj příběh buduje, nehledě na to, že třeba já jsem v tom všem pak měla trochu zmatek, jakmile jsem se to snažila pochopit. Dalším podobným případem je charakteristika "těch zlých", tedy netvorů a stvůr, jíž věnuje poměrně značný prostor, protože se jedná o zásadní věc pro podstatu samotného příběhu. V konečném důsledku však nastavené rozdíly nerespektuje a my pak vlastně nevíme, kdo je kdo.
Na druhou stranu mě velice zaujala autorova práce s "realitou" a evidentní snaha o to, aby příběh vyzněl jako skutečnost. Pravděpodobně proto do textu vkládá odkazy na reálné postavy a skutečné události. Velice mě pobavilo propojení případu kanibala z Milwaukee s příběhem. Tak jsem si říkala, co všechno ještě nevíme?...:-)))
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je zajímavá kniha a rozhodně stojí za přečtení už kvůli geniálnímu spojení děje se starými fotografiemi. Náročný čtenář se však s největší pravděpodobností bude ke knize stavět spíše vlažně. Můj šálek kávy to také tak úplně nebyl, kniha nakonec byla vlastně o něčem úplně jiném, než slibovala, chyběl mi svižný děj a alespoň špetka toho slibovaného tajemna a podivna, i když kniha se čte velmi příjemně...
Dobrý nápad a ještě lepší reklama. První část se četla v celku dobře, ale ten závěr....Možná mohl autor ještě chvíli přemýšlet než to dal na papír.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Když jsem jí poprvé viděla v internetovém knihkupectví, moje první reakce byla taková, že jí rozhodně musím mít. Lákal mě zajímavý obal a zaujal mě i náhled stránek.
Asi do půlky mě kniha celkem bavila, jenže pak se změnila na takovou skoro pohádku a knihu jsem četla z donucení, abych se dozvěděla, jak to celé skončilo. Škoda no, snad bude film lepší.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Co mne ale zklamalo byl konec. Podle mne ho autor mohl trochu více rozpracovat. Ale i přesto tato kniha stojí rozhodně za přečtení. :)
Autor původně zamýšlel vydat samostnanou fotopublikaci s netradičními snímky lidí, ovšem u vydavatele příliš neuspěl. Osobně se vůbec nedivím - pokud jsou fotografie v této knize jakýmsi reprezentativním (rozuměj: tím nejzajímavějším) vzorkem Riggsovy sbírky, pak nejde o žádné terno, které by se mermomocí muselo či vůbec mělo publikovat. Na chytrý (?) návrh vydavatele měl jako kompromis k těmto snímkům přidat dějovou linii, která by otevřela pomyslné dveře do literárního světa.
Au. Ano, už tady můžete tušit a vycítit základní kámen úrazu. Osobně jsem měl během čtení pocit jakéhosi umělého naroubování příběhu na nepříliš zajímavé fotografie, které autor nashromáždil a vypůjčil. A že tato "symbióza" v některých případech opravdu skřípe - z počátku mají fotografie docela smysl, neboť jsou jakýmisi ilustracemi, které doplňují vyprávění, ovšem některé (resp. ty, které se objevují především v druhé části) vůbec neevokují spojení s příběhem a působí až nepatřičně.
Naskýtá se také otázka, pro jakou věkovou skupinu je román určen. Soudě podle literárního stylu a děje, dal by se Sirotčinec slečny Peregrinové označit škatulkou "pro děti" či "pro dospívající", ovšem na základě výskytu výrazů typu z*******n, h***o, a dalších pěkných vulgarit by měl naopak spadat do skupiny osmnáct plus. Navíc v textu se sem tam objeví rádoby chytré cizí slovo, které působí jako pěst na oko. Nevím, zdali je chyba na straně překladatelky, ale víc bych se klonil k vině samotného Riggse, který se nejspíš snažil zavděčit každé věkové kategorii.
Proč se tedy kniha tak hojně čte? Může za to předně propagace, grafické zpracování a anotace, která vytváří dojem zcela jiného příběhu a hlavně jiných kvalit. Nejspíš každého po přečtení anotace napadne strašidelný a ponurý příběh, osazený bizarními postavami a s mrazivou atmosférou, ze které se vám budou zvedat chloupky. Omyl, budete oklamáni čirým příkladem úspěšného marketingu: Připravte se na ne příliš originální a křečovitou jednohubku, při které se bát určitě nebudete, s nezajímavými postavami, oplývajícími plýtkou psychologií a navrh nesympatickou hlavní postavou. Výhodou tohoto produktu je délka, která vás neumoří a pro někoho možná hezký doplněk knihovny.
Všem doporučuju přečíst. Napínavá kniha v depresivním prostředí, která mě bavila od začátku až do konce. Zezačátku jsem byla trochu zaskočena kvůli ději, ale to naopak hodnotím kladně, autor aspoň nezdržoval knihu žádnými dlouhými nudnými popisy postav a tak dál blabla..Fotografie se také velmi hodily k této knížce, a dávaly jí ten správný nádech. Proto mě knížka velmi bavila, po dočtení jsem si říkala, že by to ještě mohlo pokračovat, a tak uvidíme, jestli autor napíše pokračování, 2. díl...Já bych byla moc ráda, protože tato knížka je jednou z nejlepších co jsem četla ;))
Knížka se mi líbila. Tedy přesněji řeečeno její první polovina. Začátek se četl velmi dobře, ale čím to bylo neuvěřitelnější tím to (alespoň u mě) ztrácelo na kráse.
Knížka je doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, které přidávají knize na autentičnosti. Knihu jsem zhltla za dva dny a vůbec nejsem zklamaná.
Proč si občas nepřečíst Fantasy pohádky? :)
Na tuhle knížku jsem se hodně těšila. Začátek mě strašně bavil, nemohla jsem se od toho odtrhnout, říkala jsem si, že ten začátek nemůže nic zkazit (četla jsem si tady komentáře ke knize a v spoustě komentářů je, že je kniha od půlky nebavila). Bohužel, když jsem došla do půlky(asi v části, kdy se Jacob setkal s Emmou), jsem zjistila, že s ostatními komentáři budu muset souhlasit. Najednou se to změnilo na dětskou fantasy knížku. Bylo to pro mě velké zklamáni, protože první polovina knihy byla skvělá. Dál jsem četla jenom ze zvědavosti a konec byl strašně nudný. Tři hvězdičky dávám za první polovinu.
Budu se nejspíše opakovat, ale první polovina knihy byla opravdu velmi napínavá a četla jsem jí jedním dechem. Druhá polovina knihy už byla o dost slabší a měla jsem problémy knihu dočíst. Spíše jsem ji dočetla, neboť odejít od rozečtené knihy je neslušné... Ale jinak myslím, že když se knihy chytne šikovný režisér, bude z toho pěkný celovečerní film, na který se ráda podívám.
Štítky knihy
přátelství prvotina tajemno zfilmováno cestování časem obrazové publikace fotografie příšery, monstra sirotciAutorovy další knížky
| 2012 |  Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti |
| 2014 |  Podivné město |
| 2016 | Knihovna duší |
| 2017 | Povídky podivných |
| 2019 | Mapa dní |
Já jen přidám tradiční komentář: do poloviny čtivé, napínavé, zajímavé...pak už to připomíná rychle dopsaný závěr. Konce škoda, ale rozhodně nelituji, že jsem tuhle knížku objevila.