Siroty z vlaku
Christina Baker Kline
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292449/bmid_siroty-z-vlaku-nBP-292449.jpg
5
340
340
Príbeh dvoch žien, pri ktorom veľmi rýchlo zistíme, za čo všetko môžeme byť vďační. Bestseller, z ktorého sa v takmer štyridsiatich krajinách predalo vyše milióna výtlačkov a zmenil veľa ľudských sŕdc. Deti bez rodičov nemali v Amerike na prelome 19. a 20. storočia veľa šancí. Tých pár, ktoré dostali, ich čakalo na železničných staniciach. V období medzi rokmi 1854 a 1929 vyrážali z miest na východnom pobreží vlaky plné sirôt. Deti na dohodnutých staniciach vystúpili a čakali, či si ich vyberú noví rodičia. Ich ďalší osud bol v rukách náhody. Tisíce sirôt dostali slušnú výchovu, tisíce ďalších čakala len otrocká práca. Toto je príbeh jednej siroty z vlaku. Vivian Dalyová mala deväť rokov, keď ju z New Yorku poslali vlakom v ústrety neistej budúcnosti. Írske dievčatko prišlo o všetko – o rodičov a súrodencov, o meno, o minulosť. Do nového života ju sprevádzajú len spomienky a krížik od starkej. Neskôr sa Vivian vráti na východné pobrežie a žije pokojne na pobreží štátu Maine. V jej podkroví sa však skrýva hotový poklad – pamiatky na búrlivú minulosť. Sedemnásťročná Molly Ayerová má problém. Vie, že ak pomôže deväťdesiatjedenročnej vdove vypratať podkrovie, zarátajú jej to ako verejnoprospešné práce a vyhne sa polepšovni. Ale keď Molly pomáha Vivian triediť to pestré všeličo zo starých kufrov a truhlíc, zistí, že má so starou dámou spoločné viac, ako si myslela. Molly, ťažko skúšané dievča indiánskeho pôvodu, strávilo takmer celé detstvo v pestúnskych rodinách. Aj ona je outsiderka, aj ju vychovali cudzí, aj ona má množstvo nezodpovedaných otázok o minulosti. Román plynulo prechádza z minulosti do prítomnosti a strhne vás do víru rozprávania o ľudskom nešťastí a húževnatosti, o tom, že život stále ponúka nové šance, neraz aj v podobe prekvapujúcich priateľstiev.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2016 , Zelený KocúrOriginální název:
Orphan Train, 2013
více info...
Přidat komentář
Téma 4. - kniha, kterou přeložila žena.
Třeba tuhle s přesahem do minulosti.
Že krást se nemá, víme všichni, ale spousta lidí zřejmě ne. Třeba neznámí podvodníci okradající staré lidi nebo v ještě celkem nedávné době Molly. Ta sice neokradla starou pani, protože u jedné takové si odpykává trest. Ale za již zmíněný prohřešek spáchaný v knihovně má uložené veřejné prospěšné práce u paní Dalyové. Na půdě je plno starých krámů a zbytečností, kterých se paní Vivian buď nedokáže zbavit anebo jí s nimi něco spojuje. Něco velkého, co si obě nedokáží představit.
Čtivý román napsaný podle skutečných událostí z r.1929. Tajemné, dnes už neexistující Vlaky naděje, zachránily stovky sirotků, které by na ulicích podlehly nemocem. Mezi nimi je i malá Niamh. Po požáru je doslova ze dne na den nejen sirotkem, ale tím, kdo vypadá jako jedináček. V nemocnici zemřeli bratři James, Dominick a malinká Maisie.
Když Vivian začne vyprávět, příběh se v Molly přímo odehrává. V ní,
která během necelých osmnácti let vystřídala několik pěstounských rodin, šla jak nechtěný balík od domu k domu, nakonec u těch posledních se rozhodla dělat dobrotu. Ještě neví, co jí to přinese.
Silné téma zpracované v lehkém románu, téměř červené knihovně. Trochu mě zaskočil ten uspěchaný konec, ale 4* dám.
Kniha se četla moc dobře. Těžké, velmi těžké téma podané překvapivě svižnou, čtivou a odlehčenou formou. čtení na deku jako vyšité.
Nikdy bych neřekla, že bych o knize mohla říct, že je "milá". Takhle knížka je napsaná tak jemně, mile a hezky, že se i těžký příběh četl snadno. Alespoň tedy mě. Konec takový trochu víc uspěchaný, ale stále věřitelný.
Nádherný román čerpající ze skutečných událostí, kdy v letech 1854 až 1929 přepravily Vlaky naděje asi 200 000 dětí, které ztratily jakýmkoli způsobem své rodiny, ať už to byli sirotci nebo děti, o které se jejich rodiny nedokázaly postarat a uživit je. Propojily se zde životy Molly, která ještě není plnoletá, ale už zažila několik pěstounských rodin, a Vivian, které je 91 let a byla právě jedním z dětí z Vlaku naděje. Pomohly jedna druhé k tomu, aby našly v případě Molly jakousi jistotu v životě a jeho směr, v případě Vivian jakési oživení a pomoc při nalezení dcery a její rodiny. Ke konci jsem měla slzy v očích...
(SPOILER)
Kniha rozpráva o málo známej histórii Spojených štátov a naozaj ma dostalo, keď som si overila, že tieto udalosti boli skutočné. V podstate medzi rokmi 1854 a 1929 jazdili vlaky, ktoré viezli tisíce osirelých, opustených detí bez domova po všetkých mestách Spojených štátov, aby ich rodiny adoptovali. Samotný nápad bol skvelý, kým sa nezistilo, aký krutý osud často tieto deti postihoval. Tisíce detí skončili v rodinách, ktoré potrebovali bezplatnú prácu, zle s nimi zaobchádzali, využívali ich ako chceli.... A deti ? Nemohli nič robiť, boli bezmocné...
Presne tieto skutočnosti autorka zachytáva v historickej dejovej línii príbehu. Christina Baker Kline odviedla výnimočnú prácu, keď predstavila príbeh Niamh Power, fiktívnej postavy, ktorá predstavuje mnohé aspekty života dieťaťa v tomto systéme. Jej výskum a práca na pozadí sú obdivuhodné práve v podaní historicky presných zobrazení daného časového obdobia.
To, čo robí túto knihu výnimočnou, je to, že autorka použila paralelný príbeh o súčasných podmienkach popri rozprávaní o živote Niamh. Nie je to jeden príbeh, ktorý zatieňuje druhý. Vďaka jej zručnému používaniu charakteristík, dokáže čitateľov upútať minulosť aj súčasnosť. Nielenže je pani autorka talentovaná na prezentovanie vnútorného nepokoja a emócií postáv, ale vykresľuje podmienky, prostredie, konanie postáv citlivo a do pre čitateľa uspokojivých detailov, ktoré si treba vychutnať.
Knihu mi vrazila do ruky paní knihovnice, že se mi určitě bude líbit a měla pravdu. Po pracovní době, když byl muž na houbách, jsem začala číst a v půlnoci jsem se musela donutit, abych šla spát, když v 5:30 vstávám. Celý druhý den jsem v práci byla nervózní kvůli cca 60 nedočteným stránkám.
Velice napínavý, asi na skutečných událostech postavený příběh a opět: jak se máme dobře, i když nám zdražují energie a jídlo. Zatím ještě ale nějaké máme.
Mezi lety 1854 až 1929 rozvezl "vlak naděje" dvěstě tisíc dětí. Sirotků, nabízených rodinám, které o ně stály, zavázaly se že se o ně postarají, budou je posílat do školy. Mnohdy ale tyto závazky zřejmě splněny nebyly. Miluji knihy, které mi předají něco navíc a o vlacích naděje jsem dosud nevěděla. Dívka Molly se v r. 2011 setkává s 91letou Vivian, které má pomoct s tříděním a odklízením lety nastřádaných věcí, uskladněných v jejím velkém domě. Nakonec se ukáže že až tak o úklid nejde, obě se sblíží a dozvídají se o sobě víc. Smutný, dojemný, poučný příběh, který určitě doporučuji. Konec bych si sice představovala trochu jiný, ale to je jen můj pocit.
Kniha se mi velice líbila, skoro jsem se nemohla od čtení odtrhnout, avšak konec mě trošku zklamal. I tak ale doporučuji, příběh je chvílemi velmi dojemný.
vůbec jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Dost mnou otřáslo, v jakých hrozných podmínkách mohly žít děti ve 30. letech minulého století. Obě hlavní postavy vyrůstaly u adoptivních rodičů a jak obrovský rozdíl to byl. Vřele doporučuji
Úžasná kniha, od které se nelze odtrhnout. Příběh je moc hezky napsaný a moc se mi líbilo, že ukázal i ne až tak známé střípky americké historie.
Dvě ženy svedla náhoda dohromady a přestože je dělí více než 70 let, mají něco společného. Kniha je velmi čtivá, prolíná se zde minulost a současnost. Skutečný sirotčí vlak rozvážel po Spojených státech osiřelé a opuštěné děti s cílem umístit je do rodin za dost otřesných podmínek - pro mě nová informace. Kniha stojí určitě za přečtení.
Podobné osudy, prožívané v dobách od sebe vzdálených téměř jedno století. Ukázka bezmezné bídy, tvrdě ovlivňující myšlení, způsob života a morálku . Ukázka hrdosti a důstojnosti, která překoná i vynucenou přetvářku v zájmu přežití. Ukázka vývoje - zatímco se překotně rozvíjí technika a zlepšují se životní podmínky, bezcitnost, předsudky a malost v lidech zůstává.
Je to kniha s poselstvím, že všechno zlé je v životě k něčemu dobré. Jen je třeba se poučit a najít správný další směr.
Příběh Vivien mě totálně pohltil, jako osoba mi byla velmi sympatická a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Ze začátku mi příběh Molly trošku lezl na nervy protože jsem si myslela, že to bude taková klasická prudérní postava, ale nakonec jsem si oblíbila i ji.
Setkání dvou žen se stejným startem do života. Jedna prožívá své osamělé dětství v době hospodářské krize, druhá v současnosti. Prožitky a zkušenosti jsou si hodně podobné. Už jen to, že se se svými traumaty dokáží vyrovnat je vlastně zázrak. Připomněla jsem si sílu okamžiku a setkání se s tím správným člověkem. Obě měly předpoklad u soudu vyprávět o nešťastné dětství. Ale to už by byla jiná kniha.
Já tak nějak nevím... Vzhledem k silnému obsahu cítím, že by se mi kniha měla líbit, měla bych z ní být nadšená, ale bohužel, nadšení necítím zdaleka. Kniha není špatná, je vážně skvěle napsaná, neměla jsem vůbec problém se začíst. Největší problém je podle mě plochost příběhu. I přes to, že postavy byly sympatické, nedokázala jsem se přimět, aby se mě jejich příběh dotkl nějak víc. Čtení ale nelituji.
Spisovatelka oplývá skvělým vypravěčským nadáním i citlivým stylem psaní. Vytvořila krásný emotivní román, který vřele doporučuji dalším milovníkům společensko-historických příběhů.
Děj se odehrává ve dvou časových obdobích.
Sedmnáctileté Molly domluví její kamarád Jack úklid půdy ve velkém domě vdovy Vivian Dalyové. Jejich seznámením a následnou spoluúčastí na školním projektu se vyvine upřímné přátelství.
Emigrací rodičů se v roce 1929 vylodí irská dívka Niemh Powerová se sourozenci v Americe. Po tragické události v New Yorku je odeslána spolu s ostatními sirotky vlakem naděje do rodiny kamsi v Minnesotě. Její lepší zítřky se naplní až po setkání s majitelkou penzionu, která ji představí manželům Nielsenovými.
Obě osudem zkoušené ženy si nesou na svých životních cestách roky odsuzování a kritiky, množství ztrát i nahodilých setkání.