Sítě, kanály a stoky
Petr Heteša , Karel Veverka
Hlavní hrdina tohoto napínavého příběhu je počítačový expert, vysvobozený z vězení pracovníky neznámé organizace. Je odvezen do vysoce komputerizovaného města Monopollis a zatažen do machinací, jejichž účel mu zůstává utajen. S pomocí svých vědomostí krok po kroku odkrývá pravdu a zjišťuje, kdo je opravdovým pánem informačních sítí v Monopollisu.... celý text
Přidat komentář
Je skvělý jak kniha z roku 1989 a některé dnešní jeho knihy, jedou furt tu stejnou porci napětí a zábavy. Co se týče konce, něco takového jsem čekal :D Monopollis jako předloha pro budoucí hřiště v Baltimore.
Tak to byla parádní jednohubka. Co se týče konce, spekuloval jsem a čekal kdeco ale tohle WTF mě fakt dostalo. Pecka.
Teda začátek sem nějak nedával a říkal jsem si: "To že psal Heteša? WTF?" Ale pak jak se hlavní hrdina dostane z vězení už to stojí za to. Začetl jsem se a najednou je konec a já si opět říkám co to jako má znamenat ten konec? No beru v potaz, že kniha byla napsána před třiceti léty, a dávám čtyři upocené hvězdičky.
Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale nakonec jsem jednu přihodila. Vzhledem k tomu, v jaké době toto dílko vzniklo v našich vodách, jedná se o nadčasovku. A pro Hetešu mám holt slabost.
Těžko říct, jak moc tohle dílo ovlivnil Karel Veverka, ale za mě je to čistá "hetešovka." Ukecané dialogy, šílené nápady - skutečně svým způsobem předchůdce světového kultu Matrix. Je s podivem, že na to v jakém roce bylo dílo napsáno, tak se na něm až tak moc zub času nepodepsal, většina technických parametrů by obstála i v dnešní době. Ovšem našlo by se i pár nedomyšleností a závěr (nechci spoilerovat) mě vyloženě zklamal, to jsem čekal větší bombu. Ale určitě stojí kniha za přečtení a doplnění sbírky Hetešových (Veverkových) děl.
Na svou dobu to je hodně dobrá scifárna se zajímavými nápady ve stylu Matrixe. Myslím, že tito dva chlápci předběhli svou dobu.
„Jestli kecáš,
tak ti rozbiju držku.“
„Platí…,
a jestli nekecám,
tak ji rozbiju já tobě“.
Březen je podle mínění některých měsícem Internetu a podle jiných ještě stále měsícem knihy. My jsme se fikaně rozhodli zavděčit se všem a současně trochu zpestřit obsah ISDN Serveru o nějaké to zábavnější čtení. (Petr Heteša & Karel Veverka)
Citát: Ať vstanu kdy vstanu, stejně se probudím až v deset.
Vzhledem k tomu, že mám mistra Hetešu načteného, neměl jsem velký problém se zorientovat. Spousta známě-neznámých slov, které jsem již četl v několika spisovatelovo knihách, mi nedělalo problém. Pro ty, kteří se dají do čtení této knihy a bude to zároveň první příběh od Petra Heteši, to bude určitě nejdříve chaos a zmatek, ale časem do toho vpadnete.
Malá ochutnávka:
Sedl jsem si do křesla k terminálu a okamžitě zaklel. Zapomněl jsem si vzít z ledničky pivo. Kdysi jsme měli s Ronym jednoho burše naprogramovaného jako sluhu. Prostě ráno neodjel na stavbu s ostatními, ale tajně jsme si ho nechali tady, aby obstarával všechny tyto pochůzky. Fungovalo to perfektně do té doby, než nám na to náš Slizoun přišel. Zůstali jsme kvartál bez prémií. Zapnul jsem terminál. Veškeré soustředění bylo v tahu. Vidina piva v ledničce mě tak rušila, že jsem stejně nakonec vstal a došel si pro něj. Všechno bylo jako naschvál a k vzteku.
Je tu snad vše, na co jsem už zvyklej. Hlavní postava, super programátor a mistr přes počítače, který však dokáže dělat chyby, cigára, pivo a chlast všeobecně, sex, spousty technologií a hlavně velké průmyslové město s několika podlažími, ve kterém se prostě musí žít natvrdo. Perličkou na vrcholu je pak člověk-robot. Prostě vás napíchnou na elektrody, spojí se s vaším mozkem a už děláte jen to, co vám „naprogramují“. Říkají tomu BURŠ
Citát: Vítejte v Pekle. Doufám, že se vám bude u nás líbit.
I když je příběh skoro bez humoru, četl se velmi rychle. Navíc jsem si užíval ty veškeré vymoženosti, co tvůrci do příběhu vložily. A když jsem se dostal až na samotný konec, do samotné propasti a hlubiny města Monopollis, vybuchnul jsem smíchy. Ano, vlastně jsem nějakou podobnou pointu čekal, ale strašně mě to rozesmálo. Příběh tak na 90% tedy devět půlek Hetešovo motýlků.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Vždycky jsem si myslel, že hůř už snad nemůže být a oni mi dokázali, že může.