Sittafordská záhada
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92409/bmid_sittafordska-zahada-7tX-92409.jpeg
4
404
404
Zapadlou anglickou vesničku Sittaford odřízne od okolního světa sněhová bouře. V Sittafordském sídle, které obývají nájemnice paní Willetová a její dcera Violet, se sejdou místní obyvatelé na večeři – a po ní podniknou spiritistickou seanci. Ta jim vyjeví děsivou zprávu: kapitán Trevelyan, vlastník sídla, toho času bydlící v nedalekém městečku Exhampton, je mrtev. Trevelyanův starý přítel major Burnaby nelení a vyrazí pěšky do Exhamptonu, aby se přesvědčil, že všechno byl jen hloupý vtip. Ale nebyl…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
The Sittaford Mystery, 1931
více info...
Přidat komentář
Tma jako v hrobě, mráz v okna duje... a mrtvola leží v pokoji dřív, než krajinu pokryjí husté závěje sněhu a v teple u krbu partička podezřelých vyvolá prvního ducha. Zápletka je pěkně komplikovaná, do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah a nechala se autorkou vodit za nos, jako na běžkách vyjetou stopou. Skvělá zimní atmosféra, dobrá pointa.
A jedno malé upozornění - v televizním zpracování se vyšetřování ujímá slečna Marplová. V knize se ale nevyskytuje, zřejmě zůstala pěkně v teple v St. Mary Mead :-)
Mou nejoblíbenější není. Ale má skvělou atmosféru. A zápletka? Chtěla jsem napsat: trochu přitažená za vlasy. A to je, ale jen částečně (s ohledem na "ostatní" osoby). Pachatel? Netušila jsem. My lidi umíme být vážně děsní prevíti. A tupá přízemnost si najde skulinku i tam, kde jsme si absolutně "jistí v kramflecích". Ale ono to tam bylo, jen vnímat trochu pozorněji.
Poslech radostný, jako obvykle. :)
80%
Tak jsem si naordinovala další Agathu Christie a zase nelituji. Pěkná detektivka, u které jsem se i zasmála. Vraha jsem, jak je u mě obvyklé, neuhodla, i když tip jsem měla.
Doporučuji
Jako vždy skvělé - včetně té lehce parodické připomínky Psa baskervillského, několika přetajemných postav, Emily, ze které bude časem Jane Marplová (jen se obávám, že s manželem) a pachatelem, kterého má čtenář celou dobu na očích.
Trochu som mala chaos, priveľa postáv, osobu, ktorá spáchala vraždu, som síce uhádla :D, ale to bol čisto tip po jednej vete od tej osoby... na motív som nemala, hoci je to skoro vždy o peniazoch a jedno percento pre túžbu upriamiť na seba pozornosť, ako to bolo v jednom príbehu (to som už uhádla na začiatku meno vrahyne). Agátovský rok sa pomaly končí, takže top v tomto roku je určite Po pohrebe, a Smrť vo vzduchu. Tieto príbehy odporúčam milovníkom detektívok vrátane ďalších dvoch, ktoré som čítala ešte na strednej, to je jednoznačne Vražda Rogera Ackroyda a Desať malých černoškov... tie ostatné sú ťažko prekombinované, sofistikované, nezanechajú vo vás čistý dojem a úžas z jednoduchosti zápletky, boli písané ako na bežiacom páse, Agáta jednoducho ťažila iba zo schopnosti vyrábať knižné gordické uzly, inak si myslím, že je fest preceňovaná, ale to všetko, čo pochádza z Británie je skvostne preceňované a spopularizované na celom svete. Vôbec si nespomínam na mnohé tie prípady, možno pět malých prasátek, alebo vražda podľa abecedy boli ešte fajn, ale tiež si nespomeniem na zápletky... Na Agáte sa mi nepáči, že nemá svoj jazykový štýl, tie knihy sú v podstate oddychovky, s príležitostným suchým humorom (čo je ale fajn) a dvoma sympatickými postavami (P. a M.). Sila knihy spočíva v dojme a ten si odnášam len z tých 4 detektívok od nej.
Mimo toho, Meno ruže je absolútny a bezkonkurenčný klenot svetovej literatúry, najlepšia a najkvalitnejšia detektívka všetkých čias, syntéza histórie, náboženstva, psychológie, filozofie... Ecov štýl, jeho výnimočná inteligencia, nádherné a silné postavy, autentická atmosféra, napätie a chlad kamenných stien mníšskeho kláštora... Pri čítaní Meno ruže budete počuť aj smiech.
Agatha Christie je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek a číst tak jakoukoliv její knihu, je pro mě potěšením.
Musím se ale přiznat že, knihy kde nevystupují prověřené postavy jako je Poirot či slečna Marplová, mě vždy nadchnou překvapivě mnohem více.
Tudíž toto počteníčko pro mě bylo mnohem příjemnější než jiné :) DÍK!
Agathu Christie mám ráda a všechny její knihy ráda čtu. A tato rozhodně mezi ně taky patří. Sice mi tu chybí Poirot či slčena Marplová, ale i tento druh detektivky nebyl špatný a dost se mi líbil. :) Tady mě Agatha přechytračila tak napůl. Tentokrát jsem vraha uhodla správně, jen motiv a způsob provedení byla pro mě záhadou. A když jsem se to dozvěděla (přečetla), tak se mohu bouchat do čela, že mě to netrklo. :D Rozhodně povedené dílo. :)
Velice příjemná detektivka na zimní večery, skvělá atmosféra a opět geniální zápletka. Rozuzlení vraždy mě jako vždycky překvapilo a samozřejmě můj tip na vraha nebyl správný.
Agatha Christie nikdy nezklame a mně se líbila i tato její kniha. Je to taková klasická detektivka, která se odehrává na poklidném anglickém venkově, jak už to u této spisovatelky bývá obvyklé.
Sháníte tip na nějakou prázdninovou knížečku někam k vodě nebo na chatu? Tak tahle uzoučká detektivka je něco pro vás. Do vedra ideální, protože příběh začíná v zasněžené vesničce Sittafordu, a protože Agatha umí mistrně popsat mrazivou atmosféru, tak vás příběh opravdu ochladí.
Major Burnaby v něm jede hledat přítele kapitána Trevelyana, který má být podle zpráv z jedné spiritistické seance mrtvý. Nebyla by to Agatha Christie, aby v ní nebyla spousta podezřelých postav, kde každá z nich může být vrah.
Tohle dílko je výjimečné i tím, že do rozluštění celé hádanky nefušuje Poirot ani slečna Marplová, nýbrž úplně jiný originální hrdina - inspektor Narracott.
Je to velmi jednoduchá a příjemná detektivka na venkově. Hlavní hrdinka pátrající po vrahovi mne bohužel nijak moc nenadchla. V jednu chvíli je to dravá lvice a ve druhé chvíli se zhroutí u cizích lidí a vypláče se jim na rameni... Nějak mi to nesedlo.
Ale je to skvělé čtení třeba na dovolenou nebo do metra. Rychle to odcejpá, má to spád. A zajímavé banální vyústění, které mne překvapilo :-)
(možný spoiler)
Přestože v této knize nevystupují slečna Marplová a ani Hercule Poirot, je opět neuvěřitelně dobře napsaná a čtivá - tak, jak jsou na to autorčini čtenáři zvyklí ;-). Případ víceméně začíná duchařskou seancí, při které je odhaleno, že kapitán Trevelyan již nežije. Toto setkání se koná dokonce přímo v jeho sídle, které však v oné inkriminované době pronajal jedné dámě. Samozřejmě tomu nikdo ze zúčastněných nechce věřit, ale záhy se ukáže, že se jedná o skutečnost. A nejde jen tak o nějaké obyčejné úmrtí, ale přímo o vraždu! V průběhu vyšetřování se ukáže, že tento zabitý nebyl vůbec příjemný člověk - spíše naopak. Spousta lidí měla tedy důvod, proč se ho zbavit. Dlouho je ovšem nejasné, kdo za tím vězí, a také, jak s tím vším souvisí ona duchařská seance. A nakonec se ukáže, že právě tento bod je pro odhalení pachatele velmi důležitý... Víc už prozrazovat nebudu, knihu si raději přečtěte sami. A musím ocenit i příjemnou zimní atmosféru příběhu ;-). Já tedy knihu určitě doporučuji a své oblíbené autorce dávám suverénních pět hvězdiček :-).
To je takové blaho...
Žádné telefony, žádné počítače, žádné laboratoře... A přesto se najdou důvtipní lidé, kteří vyřeší tajemný zločin. Takhle mě to prostě baví.
Nejsem důvtipná, pouze nedůvěřivá, takže můj tip byl správný. I když jsem absolutně netušila proč :-)
Knížka začíná báječně - smělým oznámením o úmrtí jedné z postav během duchařské seance. Jako obvykle čeká čtenář do poslední chvíle než se jasně vyjeví, kdo je vrahem. Kniha má spád a ještě velmi sympatickou hlavní hrdinku, která pomáhá zločin objasnit. Přestože nejde o dlouhý příběh, postavy jsou perfektně vykresleny i co do jejich povah a jsou zde i jisté další zvláštní okolnosti právě s ohledem na různé aktéry. Knížka se čte sama :-)
Super knížka. I když jsem ji už kdysi četla, vůbec mi to nevadilo, ráda jsem se k ní vrátila. Vlastně mám ráda skoro všechny knížky od Agathy. Klasické detektivky s propracovaným dějem, bez brutálního násilí a potoky krve.
Záhada Sittafordská je moje oblíbená detektivka. Skvěle vymyšlená zápletka, rafinované klamání autorky před čtenářem a pěkné závěrečné objasnění. Duchy nemám v detektivkách rád, ale sem patří a je to naopak - je to geniální start k příběhu!
Štítky knihy
anglický venkov spiritismus zima pátrající amatér sněhová bouře Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Spiritistický dýchánek a vražda. Pěkný úvod. Pátral nejenom inspektor, ale i milá podezřelého a všetečný novinář. Tolik lidí a hádejte, kdo to celé rozluštil? Agatha Christie nezklame, i když tato detektivka mě tolik nechytila.