Skalpel, prosím

Skalpel, prosím
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11922/mid_skalpel-prosim.jpg 4 315 315

Román z lékařského prostředí vypráví o životě a práci úspěšného neurochirurga a o osudech jeho pacientů. Hlavní postavou příběhu je stárnoucí zkušený lékař, stojící před riskantní operací malého pacienta "Uzlíka", jehož mozkový nádor označil celý tým neurochirurgů za příliš pokročilý na to, aby byl úspěšně operován. Během pár hodin, které do operace zbývají, nahlédneme do profesorových vzpomínek, seznámíme se s jeho soukromím a prací na klinice ...... celý text

Přidat komentář

milan.krimsky
06.05.2019 5 z 5

O stárnoucím lékaři - neurochirurgického oddělení, vyprávějícího, co všechno se děje za zdmi nemocnice

Blanchidlo
19.02.2018 4 z 5

Ve Skalpelu, prosím, se Stýblová dotkla dvou témat, která mě coby zaměstnance zdravotnictví pálí a tíží taky a často si kladu stejnou otázku. Četlo se velmi dobře a lehce :)


Katka2382
06.02.2018 5 z 5

Krásná a čtivá kniha z lékařského prostředí.Film co je podle ní natočen je taky moc povedený a jako jeden z mála filmů obsahuje snad vše co kniha.

Chesterton
05.12.2017 3 z 5

Souhlasím ondreji.b, byť jsem jen "socialistická sestra", před revolucí z porodnice.
Nesmíte Hanko tolik moralizovat. Možná se s knihou míjíte věkem či se tolik změnila doba? Nebo jste jen neměla tu správnou náladu...
Vnímání knihy vždy vychází z osobnosti čtenáře a jeho životního příběhu.
Četla jsem v době studia a moc si autorky vážím.
P.S. z r. 2021: Realita však je asi na straně Hanky - lze si to poslechnout či přečíst v knize Vladimíra Beneše jr. Mé cesty do hlubin mozku :o)

ondrej.b
19.10.2017 5 z 5

Tento příběh asi nejvíce ocení odborná veřejnost a pracovníci tzv. "z oboru". Mezi ty se řadím i já, se svou zatím 20 let trvající praxí na neurochirurgickém oddělení. Se zájmem jsem si knihu přečetl a je tu velmi pěkně popsáno a vůbec vykresleno jak prostředí nemocniční, tak prostředí rodiny profesora. Zákonitě lze knihu srovnávat s výborným filmem J. Svobody. Kniha má samozřejmě košatější příběh a naopak film nás oproti knize "napíná" až do konce, jak to s malým Uzlíkem dopadne. Vůbec mi nevadilo vidět v duchu ty scény z filmu s panem Macháčkem a dalšími herci. A malá poznámka na závěr. V pamětech profesora Vladimíra Beneše st. jsem se dočetl, že postava profesora má předobraz ve skutečné postavě, zakladateli čs. neurochirurgie, profesoru Zdeňku Kuncovi, který dlouhá léta působil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Hanka_Bohmova
29.09.2017 3 z 5

Přečetla jsem asi půlku, připadalo mi to jako didaktický pořad. Jen párkrát ve mně kniha vzbudila nějaké emoce - v momentech, kdy lékař automaticky lže umírajícímu, dokonce bezprostředně umírajícímu člověku, bez ohledu na jeho přání. A nevidí v tom sebemenší problém. To mi málem praskla cévka, abych se vyjádřila tématicky.
Horší 3 hvězdy.

AndreaP.
08.08.2017 5 z 5

Lékařské prostředí, osudy pacientů často bojujících o život. Krásná kniha i film.

hana1984
08.06.2016 5 z 5

Zajímavá volba četby,stejně jako zfilmované zpracování.Má to něco do sebe,doporučuji všem.

ovpana
30.07.2015

Hezké čtení , stejné jako film

Ivaksa
18.06.2015 4 z 5

Patetické vzpomínání na mnoho a přemnoho neurochirurgických zákroků.
Pan " DOKONALÝ" se vrací zpět časem a seznamuje nás se svým lékařským i osobním životem. Nenápadně nám podsouvá svou skromnost, pokoru, talent, vše decentně jako anděl bez křídel. Rovněž jeho obdiv ke své ženě a celoživotní zbožn'ování jejího bezchybného charakteru, se táhne celou knihou.(Vzorné děti ani nekomentuji.) Vedle hlavních postav se řada běžný lidí jeví poněkud povrchně, hloupě a snobsky.
Kniha je výborně napsaná, jak je u Stýblové standardem, avšak krajně nevkusná svou morální kýčovitostí a černobílým vykreslováním postav.

rava
16.04.2015 5 z 5

Tuto knihu, jsem měla v seznamu povinné četby do školy a než jsem ji začala číst, myslela jsem si, že to bude zase taková ta klasika, která nezaujme, ale ani neuškodí. Opak byl, ale pravdou. Jakmile jsem se do knížky začetla, tak jsem ji nechtěla přestat číst. Strašně moc mě bavilo téma knihy (zdravotnické prostředí), ale i styl psaní a prostě všechno. Tohle jsem od této knihy opravdu nečekala a mile mě překvapila. Rozhodně doporučuji.

R.E.M.
03.04.2014 4 z 5

Mám ráda knihy, které nejsou černobílé a to "Skalpel, prosím" určitě není. Současnost se prolíná se vzpomínkami hlavního hrdiny, útržky vzpomínek skládají charakteristiku postavy neurochirurga. Určitě zajímavá kniha, nejen pro jedno přečtení.

jprst
22.12.2011 4 z 5

Podle této knihy byl v roce 1985 natočen stejnojmenný film (režisér Jiří Svoboda).