Křehká krása
Petra Durst-Benning
Skleněná sága série
1. díl
V durynské vesnici Lauscha běžel život po staletí stále stejně. Zdejší skláři byli vyhlášení svým uměním, které předávali z otce na syna. Joost Steinmann vedl úspěšnou rodinnou dílnu, přestože měl jen tři dcery. Když ale nečekaně zemřel, zůstaly Johanna, Ruth a Marie bez peněz. Jak mají tři osamělé ženy přežít v mužském světě? Podle tradice bylo foukání skla vyhrazeno pouze mužům, ženy mohly jen pomáhat se zdobením. Nezbylo jim nic jiného než přijmout práci u konkurence. Ani celodenní dřina jim ale nezajistila dost prostředků k přežití. Nejstarší Johanna se proto vydala do města, kde se stala asistentkou jednoho ze zdejších obchodníků, který prodával sklo do celého světa. Ruth se rozhodla získat bohatého manžela a nejmladší Marii, stále zasněnou a tichou, natolik uchvátilo jiskřivé kouzlo skla, že porušila všechna pravidla a tajně usedla ke kahanu svého otce. Všechny tři ale budou muset ještě zdolat mnoho překážek a spojit síly, aby si splnily svůj sen o nezávislosti a svobodě.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , CosmopolisOriginální název:
Die Glasbläserin, 2000
více info...
Přidat komentář
Asi dopálím předešlé nadšené čtenářky......ale opravdu nemůžu tolik chválit. Jen jsem to natěšeně před spaním otevřela, přečetla pár kapitol - a zažila hořké zklamání. To je echt červená knihovna, akorát obalená do historického hávu. Těžkopádný, kýčovitý styl, líbivě upravená pohádka. To není věrný obraz doby, to je cukrlátková podívaná pro naivní a romantické duše. Já si byla včera v knihovně půjčovat svou várku knih, narazila na cosi novějšího v regále, přečetla anotaci na obálce a myslila, že si beru něco podobného Falknovské huti od Vondrušky. Kdepak....tak jsem dala aspoň ty dvě hvězdičky a i to jen kvůli tomu, že jsem to nedočetla. Obávám se, že pak by to bylo ještě horší ;)
3 sestroženy - 3 osudy - 3 bojovnice.
Příjemné čtení, které lehounce plyne svým poklidným tempem. ..
V půl knížky jsem byla maličko nervózní, tak kdy už proběhne ta anotace!!!!!!
Kdy to vypukne, ta dámská jízda, ten vpád do mužského světa?
Byl jednou jeden starý sklář a ten měl tři dcery. Jednoho dne sklář zemřel a dcery se musely o všechno starat samy. A tak se ta nejstarší vypravila na zkušenou do města, prostřední si vyhlédla bohatého ženicha a ta nejmladší - ta usedla tajně k otcovu kahanu a pustila se do práce.
Miluju romány z období 18.-19. století. Tenhle jsem si nechala na Vánoce a krásně se mi strefil atmosférou, příběhem i stylem psaní! A že je to první díl ságy, to jsem taky nevěděla, o to víc se teď těším na další díly!
Ke knize jsem se dostala díky Čtenářskému klubu na Facebooku a jsem za to moc ráda, bylo to pro mě kouzelné čtení! Moc doporučuji!
Moc pěkný historický román. Čtivá knížka o silných ženách, které se snaží prosadit v mužském světě. O krásných skleněných vánočních ozdobách, ty si pamatuji u své babičky.
Nádherný historický román, krásné pohlazení pro duši, i když k blahobytu a štěstí všech tří sester vedla trnitá cesta.
Knížka Křehká krása nám popisuje příběh o třech sestrách,které žili s otcem,ale na neštěstí jim zemře,a oni si musí poradit,aby nezemřeli hladem a chladem.Sestry pujdou pracovat ke sousedovi,který je sklář(jako jejich otec a skoro každý ve vesnici),ale starší sestra Johanna odejde do nejbližšího města pracovat jako asistentka pprodejce,ale tam bohužel jí její zaměstnávatel poníží a musí pryč z města,zpět do rodné vesnice.mezitím ale i prostřední ze sester se vdá ale i ona natrefí na nespolehlivého muže,ale tam nejmladší Marie tak ona se vzchopí a když vidí,že její sestry to nemají lehké,tak zkusí své štěstí a začne vyrábět vánoční koule,které odplouvají až do Ameriky.Jsem zvědavá a to moc na druhý díl,doufám,že vyjde brzy.Kdo má ráda německé autorky a rodinné ságy,tak si přijde na své.
Příběh tří mladých žen v době, která ještě úplně moc ženám nepřála, mě dostal. Tak krásně se to četlo, tak dobře mi s nimi bylo, byť některé životní situace, které osud dívkám nachystal, nebyly vůbec lehké, právě naopak, i přesto v sobě příběh stále skrýval určitou naději v lepší zítřky. Všechny tři sestry, byť každá byla úplně jiná měly jedno společné - byly to bojovnice. A já doufám, že se dočkáme u nás dalšího pokračování, protože potřebuji vědět, jaké byly další osudy dívek.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Německo, konec 19. století, vesnička Lauscha proslulá sklářskou výrobou. Tři sestry - Johanna, Ruth a Marie - se musí vypořádat se situací po smrti svého otce a postarat se o sebe. Původně jsem myslela, že to bude především historický román, ale je to spíš historická romance, i když ne úplně předvídatelná, což mě bavilo. Občas mě zarazilo něco v překladu (opravdu se už v této době používalo na vsi slovo design?), občas mi něco nesedlo stylisticky (sestry, které si zakládají na tom, že jsou trochu jiné než zbytek vsi, náhle používají expresivní nadávky a vulgarismy), ale celkově jsem docela spokojená a čtení jsem si užila...
Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐
První díl Skleněné ságy, který autorka napsala již v roce 2000 splnil veškerá má očekávání. Od začátku byl děj čtivý, atmosféra a sklářské prostředí bylo, troufám si říct velmi autentické, všechny tři hlavní postavy měly v knize své místo a žádná nebyla upřednostněna. Při čtení tedy sledujete v podstatě tři poměrně dramatické osudy emancipovaných žen z konce 19. století, hledajících si místo ve světě ovládaném muži.
Pocitů mám z knihy hodně, ale i přesto, že jsem ji dočetla již před několika týdny, stále je neumím převést do slov. Při čtení si připadáte, že sestry znáte, chápete, co prožívají a i když jsou některá jejich rozhodnutí neuvážená nebo naivní, neprotáčíte oči, ale cítíte k nim jakési ochranitelské pouto a držíte jim palce.
I když byl tento první díl v podstatě ukončený tak netrpělivě očekávám ten druhý a jen doufám, že ho Cosmopolis má v plánu vydat.
IG: @hanybooks
Když jsem si knihu půjčovala z knihovny, netušila jsem, že se bude jednat o ságu. Každopádně brala jsem čtení, jako odpočinek na Nový rok. Kniha překonala mě očekávání, se sestrami jsem smutnila, smála se, doufala jsem a nakonec doufám, že se brzy dočkáme pokračování. Každá sestra byla jiná, každá měla své dobré i špatné chvilky, líbila se mi postava Petera i vdovy.
Těším se na další díl.
Konec 19.století, malá sklářská vesnice a tři sestry, které nečekaně přijdou o otce, živitele rodiny. Zůstanou naprosto bez prostředků a v podstatě bez budoucnosti. Všechny tři musí těžce bojovat, aby se prosadily v ryze mužském, sklářském světě.
Moc pěkné čtení, já doporučuji a těším se na pokračování.
Příběh smutný, něžný, drsný, plný lásky, nenávisti, závisti ... román by se dal označit mnoha přívlastky. Líbil se mi autorčin styl vyprávění, nesnažila se nic idealizovat, vztah mezi sousedy na vsi i mezi sestrami byl uvěřitelný - jejich vzájemné porozumnění i nesnášenlivosti, soupeření, popichování ale i sounáležitost. Romantické duše budou asi lehce zklamané, ale slziček při čtení ukápne hodně. Slibný začátek, snad bude i pokračování stejně napínavé.
Příjemné čtení, zvláště v současném pochmurném listopadu. Příjemná romantika. Nahlédnutí do historie drobných skláren bylo velmi zajímavé.
Tato kniha přináší krásný příběh o trojici silných žen, které se nebojí postavit (každá po svém) dobovým konvencím a jít si za svým snem. Všechny jsou velmi sympatické a nelze jinak, než je v jejich snech podporovat, držet jim palce a místy také soucítit. To vše ve německém sklářském prostředí, které pro mě bylo něcím novým a originálním. Popisy skla, skleněných výrobků a namáhavé těžké práce kolem nich, mě zaujaly. Nechybí popisy mezilidských vztahů a trocha romantiky.
Za mě ideální začátek rodinné ságy.
(4,5)
Johanna, Ruth a Marie viedli pokojný život. Nie úplne v blahobyte, ale mali dosť na to, aby si mohli pravidelne dopriať dúšok skutočnej kávy. Ich otec ich štítil proti nepriazni sveta tam vonku. Chránil ich pred nechcenou pozornosťou chlapcov a neskôr mužov a vždy sa o ne postaral. Ich jedinou starosťou bolo dohliadať na domácnosť – no a najstaršia Johanna s jeho sklenenými výrobkami vždy išla do mesta, kde ich predala.
(Čo mne osobne trochu odporuje jeho snahe chrániť svoje dcéry, od ktorých odháňal všetkých nápadníkov, ale zároveň posielal najstaršiu z trojice na nebezpečnú a dlhú cestu do mesta, kde striehli horšie nástrahy.) V istom zmysle by sa teda dalo tvrdiť, že svoje dcéry rozmaznal a absolútne sa ich nesnažil pripraviť na skutočný život. Čo sa ukázalo byť pravdivé v deň, keď ho našli mŕtveho v jeho vlastnej posteli.
Dovtedy pokojný život museli vymeniť za ťažkú prácu, nedostatočne platenú a neperspektívnu. Ich svet je pomerne malý a zviazaný zaužívanými pravidlami. Tie hovoria, že ženino miesto je v sklenárskej dielni len v prípade, ak chce nakresliť kvetinové vzory na dokončené mužské výrobky. No nemala by túžiť po ničom väčšom. Iba ak o výhodnom manželstve a výchove ďalšej generácie sklenárov.
Autorka strávila skutočne veľa času opisovaním týchto spoločenských pravidiel – či už písaných, alebo tých nepísaných. Vďaka tomu bola hlavne prvá polovica textu o čosi pomalšia a rozvláčnejšia a tieto opisy boli často na úkor dynamiky. Navyše tiež čoskoro vyšlo najavo, že historické pozadie, akokoľvek zaujímavé a nevšedné, slúži len na dotvorenie atmosféry. Pretože táto kniha je románom o tom, ako tri sestry dospievajú vplyvom nie vždy prívetivých okolností.
V tomto smere je kniha vskutku výživná. Bohatá na silné a emotívne momenty. Dej plynie vcelku dobre (po prekonaní úvodného vysvetľovania), text je ľahko čitateľný a celková ľahkosť prispieva k tomu, že kniha je skôr oddychová. Iste, tematicky ponúka pomerne širokú škálu, od dospievania, cez hľadanie vlastného miesta vo svete, až po plnenie si snov a nachádzanie odvahy. Všetky témy sú však podriadené aj pomerne romantickému tónu. Čo z knihy robí príjemné románové dobrodružstvo vhodné na voľné nedeľné popoludnia.
Kniha Křehká krása nie je podrobnou historickou kronikou o sklenárskom svete na konci 19. storočia. Ide skôr o rodinnú kroniku a príbeh dospievania troch sestier, ktoré si náhle uvedomujú, že svet je oveľa krutejšie miesto, než predpokladali. Ich osudy sú občas ako jazda na kolotoči a spolu so silným apelom na emócie zabezpečujú, že čítanie je zážitkom. Vo výsledku teda ide o vcelku zaujímavý románový počin, ktorý poteší nejedno romantické srdiečko.
Hodnocení 5⭐/5⭐
Jako první mě na této knize upoutala ta přirozená krása, miluji historické romány a šaty na ženách, korzety. Tudíž už první pohled na tento přebal mě velice zaujal, takový nenásilný, něžný, a hlavně velice lákavý. Barvy spolu hezky ladí a celé to na mě působí tak nějak oku lahodícím dojmem.
Další věc, která na mě zapůsobila byla kombinace vesnice sklářů, kteří mají svou historii a tradici se sestrami, které osiřeli a musí se vyrovnat nerovnoprávnosti 19.století.
Kniha měla z počátku pomalejší tempo, což jsem vítala, bavili mě každodenní starosti, radosti a úkony všech sester. Navíc byla kniha velmi čtivá, i z důvodu častých dialogů, které měli šmrnc a každá z žen měla své charakteristické rysy. Jednotlivé sestry se od sebe maximálně odlišovali …
Odvážná a sebevědomá Johanna, nejstarší ze sester – poznává, jak je ve světě nezkušená a svojí jizlivostí a povýšeným chováním se snaží zakrýt svůj vlastní strach a nevědomost, slabost. Naopak Ruth je nekonečný snílek, který si vybájil svou pohádku a lásku v ní. Je pokorná a uvědomělá, ale také se dokáže vzepřít svým démonům. A poslední ze sester je Marie, je nejmladší a nejvíce umělecky nadaná. Její zápal jí pohání kupředu, jako snad nějaká posedlost. Dokážou se sestry bez peněz na obživu odrazit ode dna a rozjet svůj sen – být nezávislé?
Moc se mi líbila oblast Durynského lesa, kde nastávají kruté zimy a prostředí vesnice Lauscha a hlavně psychologie jejího obyvatelstva. Také krásně popsané detaily práce se sklem a jejich následné upravování a balení. Nápad s vánočními ozdobami mi přišel dokonalý, hřejivý. Do postav jsem se dokázala rychle vžít a romantická linka, která odhaluje, že ne každá láska je ta pravá a naopak, že někdy přehlížíme to, co máme celý život pod nosem.
Už nyní se těším na další díl z této rodinné skleněné ságy!
Snoubila se romantika, prostředí kolem skla a vznikl čtivý historický román Příběh tří sester je zajimavou sondou do sklářského umění i postavení žen obecně v 19. století. Navíc se mi líbila ta záležitost kolem vánočních koulí.
Nesrovnávala bych tenhle příběh třeba s Panským sídlem. Tenhle děj krásně plyne a růžovou sladkost nenabízí. Spíše nabádá k návštěvě nějaké sklárny a zadívat se na práci mistrů sklářského cechu .
Zajímavý počin, romantika i boj žen o místo ve světě mužů. Moc se mi líbilo zakomponování výroby vánočních ozdob.
Skutečná láska je mnohem silnější než my lidé. Zbavuje nás strachu ze zítřka.
To bylo ale krásné počteníčko, panečku. Ideální na dlouhé podzimní večery. Myslím, že knihu ocení nejen milovníci historických románů, ale také ti, kteří tento žánr příliš nevyhledávají. Román vás trošičku zasvětí do tajů sklářského řemesla, dýchne na vás atmosféra jedné malebné německé vesničky konce 19. století a příběh sester Steinmannových vás zahřeje u srdce. Od nynějška se už na každou vánoční kouli zářící ze stromečku budu dívat jinýma očima.