Skleněný zámek
Jeannette Walls
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/329657/bmid_skleneny-zamek-oHj-329657.jpg
4
279
279
Příběh čtyř dětí, které vyrůstají v nekonformní rodině v USA 60. let – otec, pokud je střízlivý, učí děti fyziku, geologii, ale hlavně umí skvěle vyprávět neuvěřitelné příběhy a podněcuje jejich fantazii. Někdy však vykradl samoobsluhu a pár dnů se doma neukázal. Matka, umělkyně, která namísto toho, aby 15 minut svého času obětovala na přípravu jídla, raději jde namalovat obraz. Proto se děti musí protloukat životem samy. Tento životopisný příběh ale vyniká tím, jak autorka líčí své rodiče s nesmírnou láskou a pochopením, přestože celé dětství prožila v chudobě a úzkostech, co s nimi bude. Ne náhodou se kniha po svém vydání držela tři roky na nejvyšších příčkách bestsellerových žebříčků New York Times. V roce 2017 byl natočen podle tohoto příběhu film s Woodym Harrelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , Mladá frontaOriginální název:
The Glass Castle, 2005
více info...
Přidat komentář
Milujem príbehy odkrývajúce skutočne životy bez prikrášľovania. Skvelá kniha vrelo odporúčam. Uvidíme, či film nesklame.
Kniha velmi dobrá, určitě nenudí.
Rodiče autorky jsou nicméně typem lidí, kterým bych děti odebírala, mohli být geniální jak chtěli (nebo to spíš předstírat), ale jejich nezodpovědnost a neschopnost vychovávat děti je očividná. Rodičovství je i trochu sebeobětování se, takový krok ale udělali snad jen jednou, dvakrát, jinak je hnala sobeckost a nejspíš i duševní poruchy.
Tohle je skutečná Amerika, pod blýskavým staniolem.
Autentický pohled na způsob života jedné americké rodiny, manželů se čtyřmi dětmi, pro nás nezvyklý způsob, od rodičů nezodpovědný, bohémský, dobrodružný, zacházející do extrémů, pro děti často nebezpečný a ponižující.
Víc než knihu jako literární dílo oceňuji obsah, čtenář má jedinečnou možnost nahlédnou do odlišné životní filozofie, pro většinu z nás nejspíš těžko pochopitelné. Být to fikce, řeknete si, že tohle už je moc přitažené za vlasy. Ale není, je to fakt.
Mám hlubokou úctu k autorce a hlavní hrdince v jedné osobě - s jakou lehkostí a bez zášti dokázala své dětství popsat, že dokázala své rodiče pochopit namísto odsouzení.
Nesouhlasím s kritickou odezvou, ale krásně to popsala kofee.. To, že my žijeme svůj život určitým způsobem, neznamená, že je tento dobrý či špatný a druzí, že by měli žít stejně. Nesouhlasím se způsobem, jakým rodiče své děti vychovávali, byl to drsný život, ale na druhou stranu, i díky tomuto životu se z dětí stali lidé takoví jací jsou a navíc přes to vše, dokázali držet při sobě. Zařadila bych to mezi povinnou četbu pro dnešní adolescenty, neb je to nejen pro ně zajímavá sonda do jiného než digitálního života.
Knížka mně přišla dost hrozná. Nedokážu pochopit jak vůbec lze takový život žít s malými dětmi. Vzpomínka jedné z dcer je sice bez zášti , ale děti asi dokáží vydržet hodně a považovat to za normální. Ale ty rodiče nedokážu pochopit. Je to tím , že se příběh odehrává v USA? Nebo ti rodiče měli velice nízké IQ? V USA se takové přežívání na úplné hraně v té době neřešilo? Nechápu, že jim děti nebyly odebrány. Popravdě mě knížka ani moc nebavila číst, že by byla nějak čtivá , tak to se podle mě říct nedá. Ale asi je to tím, že se jedná o autobiografii. Takovéto téma by se dalo asi lépe využít, kdyby bylo napsáno ve formě společenského románu. Za mě bohužel zklamání.
Zkoušela jsem číst, ale nedokázala jsem to, protože už na začátku je nedbalostí rodičů popáleno dítě... prostě to nešlo.
Příběh rodiny, která tristním způsobem zanedbávala tolik věcí, včetně uspokojování základních biologických potřeb dítěte, je opravdu hodně zvláštní. Laxní přístup rodičů k úrazům, k hladu dětí, k náznakům sexuálního zneužívání, tajné pojídání zásob matkou ve chvíli, kdy měly děti hlad, a krádeže peněz z dětských pokladniček ze strany otce-alkoholika, člověk jen stěží pochopí. Vůbec nechápu, kde děti vzaly sílu k tomu, vymanit se ze spárů života, kterým jim byl od malička podsouván jako zcela normální... Smutný příběh smutné rodiny, která si nalhávala, že jim takový způsob života vyhovuje.
Příběh o lotosech. Čerpají z kalné vody a nakonec rozkvetou v krásné ušlechtilé květy. O borovicích. Uchycených pevnými kořeny ve skále a i z toho malá ční k nebi a žádná vichřice je nezlomí. O tom, že rodina formuje, ale i tak je možné žít vlastní život. O tom, že změnit můžeme jen sami sebe, to je v naší moci.
Mohl by to být společensko-kritický román pojednávající o rodičích neschopných postarat se o své čtyři děti, ale není, chtělo by se říci naštěstí! Ačkoli je příběh vyprávěn jednou z dcer, není v něm zášť, zapšklost ani nenávist, ačkoli vám jako čtenáři se možná často bude otvírat kudla v kapse a budete si říkat "je tohle vůbec možné"? Rozhodně stojí za to číst!
tuhle knihu nelze dočíst, odložit a sáhnout po další....ještě celé dny ji člověk nosí v hlavě a přemýšlí...doporučuju, za mě jednoznačně *****
Co k tomuto příběhu napsat? Rodiče těžcí salámisti, flegmatický přístup nejenom ke svým dětem, ale i celkově k celému světu. Asi to taky neměli v dětství oba lehké a odrazilo se to na jejich životních postojích. Některé zážitky s rodiči byli tak tragikomické, že jsem se musela smát i plakat zároveň. Rodiče asi v jádru nebyli hloupí, v podstatě i celkem inteligentní, ale jejich styl života bez řádu, plný s prominutím mámvpi..stických názorů, jim ani jejich dětem bohužel nedovolil žít minimálně na základní úrovni. Nicméně je skvělé, že aspoň děti se později dokázaly postavit na vlastní nohy.
Souhlasím s většinou příspěvků zde, že kniha je výjimečná. Moc se mi líbila a měl by si jí přečíst každý.
vyprávnění mě někdy dost irititovala, stejně jako činy postav, ale i přesto se jedná o poměrně příjemné čtení
Dávám nízké hodnocení. Neměla jsem se v příběhu čeho chytit, komu fandit. Rodiče prožívaly svůj tragický příběh a děti se svým pudem sebezáchovy se musely postarat sami o sebe. Nebyla to kniha pro mě, ale statečně jsem dočetla. V hodnocení ostatních čtenářů čtu, že se líbila...Podle mě to bylo ploché, ale pokud si někdo početl, proč ne.
Je to velmi silný příběh a až kolikrát zaráží, že se udál vlastně vcelku nedávno, ve vyspělé zemi. Jak je možné, že inteligentní lidé, jako byli Jeannettini rodiče, dokázali vést svůj život takto bídně? Že ani to, že měli čtyři děti, je nepřimělo k tomu se nějak vzchopit. Ani to, že ty děti se samy snažily něco změnit. Hrál v tom roli alkohol, jasně, hrály v tom roli jejich ideály, jejich nechuť se přizpůsobovat. Ale zároveň si myslím, že největší část byla jejich sobeckost, jejich lenost dělat cokoli navíc. Kolikrát jsem měla až chuť zařvat nad jejich nespravedlivostí, kterou ty děti musely trpět. Zvlášť netečnost jejich matky, která na všechno měla nějakou svoji "sluníčkovou" odpověď. Mnohokrát jsem taky nedokázala pochopit, jak mohla Jeannette stále svému tátovi tak důvěřovat, ale ke komu jinému se dítě má upínat než k rodiči? Akorát tady tatínek místo skleněného zámku neustále stavěl pouze a jen zámky vzdušné, do kterých stačilo fouknout a byly fuč.
Je to čtivá autobiografie, i když je smutná a ne zrovna povzbuzující, stojí za to si ji přečíst. Chyběl mi možná malinko nějaký přesah, jednotlivé příběhy jsou vyprávěny kolikrát až jako kdyby bez emocí, mechanicky, jen fakta. Takové silné vyprávění sice obstojí i bez větších literárních kudrlinek, ale na druhé straně by tomu neuškodily. (Mrzely chyby a překlepy.)
Velmi silný příběh jedné rodiny z pohledu dětství až po dospělost autorky. Někdy až zarážející neschopnost fungování rodičů. Nicméně z pohledu autorky je zde stále cítit víra v rodinu. Doporučuji.
Zajímavý příběh o dívce, která vyrůstala v těch nejchudších poměrech. Daleko víc než věčně opilý táta mě štvala ta přechytralá matka mající na všechno stupidní odpovědi. Ale ono se to asi mluví, když jsme tohle nezažívali...
Jedna zajímavost - nemohu si pomoci, ale přišlo mi, jako by se korektor na posledních padesát stran prostě vykašlal. Tolik chyb, překlepů a dalších nesrovnalostí jsem v žádné knize ještě nezažil.
Za svůj život jsem přečetla stovky knih, ale malokterá ve mně nezanechala tak silný a rozporuplný dojem tato právě tato! SPOILER! Dočetla jsem jí před pár hodinami a stále ve mě střídají pocity zuřivosti, soucitu, obdivu a pohrdání. Soucit a zároveň obdiv k dětem, čím si musely projít a co sami dokázaly a vztek a pohrdání k jejich rodičům, užvaněným líným netáhlům, otci věčně ožralému povaleči nestydícímu se okrást děti o peníze, které si samy vydělaly a matce... líné, lhostejné, samolibé pozérce, namyšlené rádobyumělkyni, která trousí moudra a potají se cpe jídlem, zatímco její děti hladoví a je dokonce schopná bagatelizovat sexuální obtěžování své dcery. Nesympatická ženská, která lituje jen sama sebe, ale pro zlepšení svých životních podmínek není ochotná hnout prstem a spolu s manželem nechají syna spát pod igelitovou plachtou, protože jim do chatrče prší a než by postavili blbou kadibudku, tak... Když mě pak prvotní vztek přešel, říkala jsem si, jak by asi matka jednala a chovala se, kdyby neměla vedle sebe toho línýho alkoholika, který jí akorát bral prachy. Těžko říci. Na druhou stranu je jasné, že právě tyto děsivé životní podmínky děti pro život dokonale připravily a to, že děti dokázaly z té beznaděje a zmaru utéci a vystudovat je úžasné. Kniha je nesmírně čtivá, poutavá, autorka nic nehodnotí, neodsuzuje, nezavrhuje, naopak své rodiče miluje a chce jim pomoci, ale naráží na neochotu, lhostejnost, nezájem, žvanění...až na konci knihy dochází k smíření a uklidnění. Velmi silná kniha!!!
Štítky knihy
rodiče zfilmováno rodina Amerika sourozenci dobrodružství zanedbávané děti dětský hrdina bezdomovectví podle skutečných událostí
Jedna z těch knih, kdy si úplně netroufám na hodnocení hned po přečtení. Hodně souzním s hodnocením kofee a Gabba99.
Místy, zejména ve střední části, trochu zdlouhavé a nudné. Konec hodně překvapivý.
Každopádně ve mně bude určitě dlouho ležet.