Skoč, hochu, skoč
Stanley Bonnett
Stanley Bonnet se narodil v Londýně v roce 1925. V sedmnácti letech se přihlásil dobrovolně k námořnictvu, kde sloužil jako radista. Je veteránem pěti konvojů do Murmanska, byl členem posádky tórpédoborce HMS VIRAGO, který potopil neblaze proslulý bitevní křižník SCHARNHORST, a posléze se účastnil i rozhodující námořní bitvy proti Japonsku. Válka skončila a Stanley Bonnet se rozhodl, že bude o svých zážitcích vypovídat. Začal psát o moři a o válce. Hrdiny jeho částečně autobiografického románu se stali torpédoborec Ludgate, spuštěný na vodu v Rhosythských docích, a sedmnáctiletý Nick, sirotek vržený do světa zpod trosek rozbombardovaného domova na předměstí Londýna. Kniha vyšla V Anglii poprvé v roce 1979 a o čtyři roky později u nás a četná reedice ve Velké Británii i překlady do různých jazyků svědčí o tom, že se směle zařadil mezi slavná díla. Prolínání tvrdého života na palubě válečného plavidla brázdícího Severní moře i ledový oceán, a Nickova sílící láska k mladičké Pavlíně, jediné osobě, která mu na světě zbyla, jen umocňuje dramatické napětí i působivost Bonnettova literárního návratu k událostem, jež čtenáře dosud nenechávají v klidu.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1983 , Naše vojskoOriginální název:
Jump, Boy, Jump, 1979
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem asi po třiceti stránkách odložila. Pavlína, přítelkyně hlavního hrdiny Nicka, mě totiž strašně štvala. Vím, bylo jí 16 let, ale stejně. Vrátila jsem se k ní o nějaký ten měsíc později, nespěchala a nechala si čas. Teď, po dočtení, bych se nebála tento román postavit vedle takových, jako je Remarqův Na západní frontě klid. Autentičnost - protože autobiografie, každodenní život námořníků během druhé světové války, pomíjivost okamžiku, protože z vteřiny na vteřinu mohlo být všechno jinak a strach byl všudypřítomný. Doporučila bych minimálně v rámci přípravy na maturitní zkoušku a všem, kteří tuto tematiku vyhledávají.
Vojnovú literatúru neobľubujem, ale premohol som sa a oplatilo sa. Vojna, ukázaná z pohľadu civilov a pešiakov. Smutné čítanie, ale aspoň si človek uvedomí, ako sa máme dobre.
Negatíva: veľká časť sa zbytočne venuje polárnej samohane. Ešte horšia je však naivná zle skývaná fascinácia Sovietskym zväzom, čo by sa dalo pochopiť, iba ak by kniha vyšla tesne po vojne.
Zajímavě zpracované válečné drama. Obzvláště autentické zážitky prakticky nedospělého mladíka nebývají často tématem vojenské literatury (některé romány z 1SV zachycují mladé dobrovolníky, ale rozhodně ne mladší 18 let). Surovost s kterou je válka zobrazena, nenechává prostor pro moderní či poválečnou idealizaci válečné mašinérie. Válka způsobuje utrpení a neštěstí. Kniha nerozebírá velké strategie, nemluví o politice. Je to příběh mladého chlapce, kterému válka převrátila život naruby a který se snaží si ho znovu poskládat dohromady. Příběh dává nahlédnout za oponu života vojáka/námořníka, jeho dennímu životu, jeho myšlenkám, přáním a někdy i motivacím a přístupu ke světu kolem něj. Škoda, že není známější. Rozhodně bych ho doporučil k povinné četbě ve škole vedle takových klasik jako Na západní frontě klid, Komu zvoní hrana. Když pro nic jiného tak alespoň pro dokreslení války.
Tím, že autor těží ze svých vlastních zážitků a zkušeností z válečné námořní služby, získala kniha na poutavosti a opravdovosti. Hodně tomu pomohlo i to, že jde o vyprávění obyčejného a velice mladého námořníka.
Přimlouval bych se o zařazení této knihy do povinné četby středoškoláků. Možná by mnohým pomohla k reálnějšímu pohledu na svět a na život, na jeho pomíjivost a nicotnost. Skvěle napsané dílo z kterého mrazí.