Škoda lásky
Petr Šabach
Povídkový soubor, který volně spojuje hudební tematika, představuje jakési panoptikum všech těch „místních Elvisů" a bigbeatových skupin, jež skončily dřív, než se stačily dohodnout na jménu, jakož i celou řadu svérázných outsiderů, kteří už po mnoho hudebních generací sní svůj mlhavý sen o slávě. Autor nás zavádí nejen do svých rodných Dejvic a na blízkou Hanspaulku, ale i do Smetanovy Litomyšle anebo do jedné zcela zapadlé pohraniční vísky. Titul knihy odkazuje na nejslavnější český hit všech dob - slavnou polku Jaromíra Vejvody.... celý text
Přidat komentář
Sbírka velmi krátkých povídek, které se snaží zachytit atmosféru 60. let minulého století. Většinou vtipné, někdy s poučením. Není to špatné čtení zejména pro ty, kteří hodně pamatují. Pan autor má mnohem závažnější a působivější knihy, ale s touto také neprohloupíte.
Škoda i Petra Šabacha, jeho knihy jsou humorné, takovým tím humorem opravdu prožitým, jako si povídat s někým na zahrádce u piva . Můj favorit z těchto povídek je o velké fanynce Karla Gotta.
Pro mě bohužel asi nejslabší ze všech Šabachových knih. Její rozdělení je z počátku matoucí, povídky nijak zvlášť zábavné, nevím... Nějak mi to nesedlo, ale v budoucnu to zkusím znovu. :)
Popis doby zase z jiné stránky. Vidím kluky ze třídy, s kytarou, dlouhé vlasy, doma spíchnuté kalhoty,napodobující idoly té doby. Šabach zase jinak a opět mistr.
Super letní oddechovka. Opět milé, úsměvné, někdy smutné - no prostě ze života. Moc pěkně psané.
Tentokrát všechny povídky spojuje hudba. Kolik kluků snilo sen o vlastní hudební skupině? Jak daleko je od snu k jeho realizaci? Komu se to podaří? Ale i to k životu patří. A tak jsme svědky těch dávných tužeb, které se většinou nikdy nepodařilo realizovat. A z velkých snů a nesplněných přání se časem stanou jen krásné vzpomínky. Povídky, které nás zavedou mezi hudební nadšence do nejrůznějších koutů naší republiky .
V některých povídkách jsem poznávala scénáře. Často jsem se ztrácela, kdo je tedy vypravěč. Hodně hovorový jazyk, rokec, underground...
Pár povídek jsem četla už dřív, aniž bych si je pamatovala, ale tím, že jsem se ke knize vrátila, jsem si víceméně od povídky Hanspaul City Limits dál připomněla (jako už tolikrát) Šabachovo umění vtipu, které nemá obdoby.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hovno hoří |
| 2006 |  Občanský průkaz |
| 2010 | Opilé banány |
| 2012 |  Království za story |
| 2009 | Babičky |
Některé povídky byly milé, některé pobavily a některé nenadchly. Četla jsem od Šabacha i lepší. Přesto se k němu zase někdy vrátím.