Skok do tmy
Lubomír Kirman
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448361/bmid_skok-do-tmy-mHL-448361.png
4
15
15
Tibor je na dně. Každé jeho rozhodnutí ho vede ke stále větší katastrofě, až do bodu, kdy se rozhodne spáchat sebevraždu. Shodou okolností mu jeho čin překazí Kristýna, která je jeho přesným opakem. Postupně mu začne vysvětlovat, proč žije život, jaký žije. Ukáže mu principy sebehodnoty, víry, a především odpovědnosti za každý krok, který Tibor v životě činí. Především mu však pomůže najít jeho potenciál a naučí ho, jak tento potenciál rozvíjet. Tibor začne posouvat hranice toho, co si myslí, že je v jeho životě možné. Příběh o odvaze, touze a životní síle, který může inspirovat každého, kdo chce v životě něco změnit.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si zakoupila, protože autora znám a zajímalo mě, co stvořil. Taky jsem jej chtěla podpořit, aby kniha mohla vyjít a koupila tak i s CD. Příběh mě natolik zaujal, že jsem knihu přečetla za 2 dny. Velmi čtivý děj osobnostního rozvoje. Líbily se mi myšlenky a odkazy na další jiné skvělé knihy. Zaujalo mě také, že příběh byl obohacen duchovnem, ezoterikou či finanční gramotností. Doporučuji jako relaxační čtení na podzimní večery :-).
Knihu jsem dostal zapůjčenou od manželky autora, mile mě překvapila, autorova prvotina. Příběh Tibora, který si prošel životní cestou a při náhodném setkání se seznámil s Kristýnou, která mu pomohla překonat těžké období a začít se dívat na svět jinýma očima. Příběh čtenáře upoutá, hledání Tibora v životě je příběh osobního rozvoje a nového poznání. Kristýna také prochází určitým vývojem a hledá i pro sebe další cestu. Vřele doporučuji, jako oddechovou knihu, která ve vás vyvolá vnitřní zamyšlení a vtáhne vás do děje příběhu. Hodnotím všemi 5*.
Kniha pojednává o osobním rozvoji, ale není to čistá teorie, vše se dozvídáme v rámci příběhu o Tiborovi, který je na počátku úplně na dně. Objevilo se tam sice pár nelogických situací a drobností, které mi nesedly, ale kniha se mi četla výborně. Je to moje první zkušenost s tímto typem literatury a rozhodně nelituji. Nutí mě k zamyšlení.
Vždycky když se chystám napsat nepochvalný komentář, cítím se nesvůj. Říkám si: Zvládnul bys to líp? Nezvládnul, tak nekritizuj! Jenže já se taky nechystám nic vydat.
Takže začnu klady. Je vidět, že autor má praktické zkušenosti s danou problematikou a velice dobře systemizované poznatky. Oceňuji i to, že do tématu osobního rozvoje organicky zapojil i lehkou ezoteriku (zákon rezonance, reinkarnace). Zajímavé jsou i odkazy na knihy k daným tématům, i když osobně bych spíš než na Moodyho Život po životě odkazoval na Weissovu knihu Mnoho životů, mnoho mistrů a Musela jsem zemřít Anity Moorjani. Ale to je věc vkusu.
Tím bohužel, z mého pohledu pozitiva končí. Na obranu autora je třeba říct, že většina mých výhrad nesměřuje ani tak k němu, jako spíš k práci vydavatelství Pointa. Styl jejich práce je neotřelý, ale výsledek je, alespoň v tomto případě, dost amatérský. Podobně jako u knih Jakuba Trpiše až překvapí, když je člověk konfrontován s faktem, že knihu viděl korektor nebo dokonce redaktor. A už se nedivím těm poděkováním, i věhlasných autorů, která vyjadřují příslušníkům těchto "neviditelných" profesí.
Samotná osa příběhu není špatná, ale příliš zřetelně slouží jen jako podklad pro sdělování pravd (čímž nijak nesnižuji jejich užitečnost). O samotných hrdinech se toho až tolik nedozvíme, a to málo, co neslouží příběhu, ale mohlo by nějak navázat kontakt s nimi, je podáno velice suše a stručně. Takže nějaká identifikace s hrdiny se nekoná. A ten konec? To si autor připravuje půdu pro pokračování?
Nelogičností, i když nijak podstatných, je taky poměrně dost. Tibor zjistí, že mu neteče voda, aby se vysprchoval, ale o několik odstavců dál si bez problémů vaří kávu. To si nabral vodu z toho sudu s dešťovkou, o kterém se zmiňuje? Například.
Jazyková korektura? Já vím, že Ostrava je kraj razovity, ale proč se "ostravismy" (zavazí místo překáží, apod.) vyskytují v příběhu situovaném do Chorvatska (proč vlastně zrovna tam)? Si místo jsi mimo hovorovou přímou řeč je taky, zdá se, v pořádku...
Překlepy, chybějící nebo naopak opakující se slova pak už vlastně ani moc nepřekvapí.
Škoda, ta knížka není špatná, možná bych i o 4* uvažoval, přestože pro člověka, který už o problematice něco ví, je vlastně zbytečná. Ale pro seznámení, a koneckonců i jako návod pro práci na sobě, je dobrá. I když mentora nenahradí.
Osobně bych, z knih podobného ražení, doporučil spíš Dokonalý život a Únik z průměrnosti od Pavla Vosoby.
Ano, knihu bych doporučila všem, kteří chtějí zásadně změnit svůj život. Tibor mi byl moc sympatický a moc jsem mu držela palce. Jeho změna je velmi motivující, ale i velmi rychlá a věřím, že v reálném životě to takto moc rychle nechodí. Bohužel, dost mi tam vadila Kristýna, i když má velký podíl na změně Tibora, tak mi přišla, že spolkla všechnu moudrost světa. Konec byl pro mě dost useknutý.
Jinak je v knize dost myšlenek, nad kterými se určitě pozastavíte, zamyslíte a něco ve vás zanechají...
Příběh člověka, který je v zdánlivě bezvýchodné situaci a na poslední chvíli se mu zjeví naděje na cestu a přeměnu své osobnosti. Trochu taková reklama na knihy o osobním a duchovním rozvoji. Nejsem si zcela jistý, že k takové přeměně dojde rychle jako v téhle knize, ale určitě nemá člověk hned zahazovat šanci na změnu, možná jsem taky takový Tibor.
Pro každého, kdo hledá odvahu k tomu, aby udělal ve svém životě zásadní změnu, je kniha velmi poučná. Příběh hlavního hrdiny Tibora, který je na začátku naprosto v koncích ukazuje že to jde. Ale pouze v případě že si uvědomí proč tu je a jaký je jeho úkol. A taky že to bolí. Skvělá kniha.
Kniha mě od prvního okamžiku vtáhla do děje. Je psána velice autenticky, měla jsem vždy pocit, jako bych tam byla a vše viděla. Navíc mě zaujala tím, že je to kniha osobního rozvoje. Je napsána, jako příběh, jako román, kde Tibor poznává, jak a podle jakých pravidel žít. Učí sebehodnotě a sebepoznávání. Přečetla jsem jí jedním dechem. Všem vřele doporučuji!
Skok do tmy
(SPOILER) Kniha se krásně poslouchala, příjemně namluvená, příběh hodně zajímavý a poutavý. Vtáhlo mě to do děje. Tématika se mi moc líbila - duchovno, esoterika, osobní rozvoj. Vývoj událostí parádní, jen mi na konci bylo líto Kristýny tak trochu, byla v takové smutné roli. Ale Tibor se krásně vyhoupnul a naučil žít.