Skok víry - Královna Núr
Elizabeth Najeeb Halaby
Její Veličenstvo královna Núr se narodila v r. 1951 v USA jako Lisa Halabyová. Je absolventkou Princetonské univerzity, nějakou dobu pracovala v Jordánsku u místních aerolinií.Tam se seznámila s jordánským králem Husajnem; setkání vedlo k téměř románovému vyústění: neznámá emancipovaná Američanka se v r. 1978 stala jordánskou královnou Núr al-Husajní a postupně matkou jeho čtyř dětí. Po boku manžela se věnovala světové politice, zasadila se za charitativní projekty, angažovala se v boji proti nášlapným minám. Po smrti krále převzala patronát nad nadací s jeho jménem a stojí v čele řady světových charitativních organizací. Ve svých pamětech se smyslem pro humor popisuje, jak musela překážky, které před ni kladlo nové společenské postavení. Její memoáry dávají nahlédnout do střeženého soukromí královské rodiny a přinášejí jedinečný portrét tohoto monarchy. Zároveň ukazují mentalitu arabského světa a dokumentují, jak stále víc narůstá neporozumění mezi USA a arabským světem.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR) , Knižní klubOriginální název:
Leap of Faith
více info...
Přidat komentář
Na knize si cením hlavně toho, že různé politické události jsou zde popisovány z jiného pohledu, než na který jsme zvyklí z médií, a čtenář tak má možnost udělat si o Blízkém východě i mezinárodní politice ucelenější obrázek. Nic není tak černobílé jak se nám často může jevit... Stejně tak autorka v knize nastiňuje problematiku negativního mediálního zobrazování Arabů a jejich kultury, klade si otázku, proč tomu tak je a snaží se s tím v rámci svých možností nějak bojovat... Jsem ráda, že jsem se zde dozvěděla něco o jordánském králi Husajnovi, jeho rodině, zemi, ale i nelehkých situacích, kterým musel za svého panování mnohokrát čelit. A opět jsem se přesvědčila, že k získání některých informací není radno příliš spoléhat na "osvědčené" informační zdroje typu wikipedie, nebo na to, "co říkali v televizi", ale raději otevřít knihu...
velmi zajímavá kniha...nečetla se mi zrovna lehce, protože pasáže zaměřené na politiku nemusím ani v TV...více mě zajímal osobní život královny Núr a její rodiny...
..jak se holka s arabskými kořeny řízením osudu jordánskou královnou stala a co všechno obnášel její život...stala se manželkou muže, kterého až doposledku bezmezně milovala (a pokud i byly nějaké trhliny, tak nám je statečně zamlčela), šťastnou matkou 4 vlastních a dalších nevlastních, vychovala další 3, kterých matka královná Alia tragicky zahynula a které byly v době jejího sňatku s Husajnem velmi malé - nejmenší Alí měl 2 roky... při tom všem se pokouší být dobrou Jordánkou, dobrou královnou ve své nové vlasti, učí se jazyk, využívá svého vzdělání a schopností , zapojuje se do humanitárních akcí, rozvíjí školství, očkování, umělecké školy, organizuje festival v Džerásí, sama fascinovaná kulturou... Ve snaze o propagaci své nové vlasti využívá šikovnosti módních návrhářů a na oficiální akce obléká tradiční vzory, materiály... vše s velkou vírou, nadšením-.. i když časti naráží na nepochopení, intriky, vše se daří zvládat se ctí, úspěchem.
přibližuje nám také jiný pohled na konflikt Izraele a Jordánska, pak válku v Perzském zálivu, snahy svého muže o mírové řešení, snahy Ameriky o vměšování se do arabské problematiky, placená propaganda.... (co všechno vlastně může být jinak, než nám je podáváno médii)
..v těžkých chvílích vyvstali i humorné situace - třeba v slzách jsem skončila při popisu scénky, jak Núr požádala chůvu o fotoaparát-.....a ta, o drahnou chvíli později, dotáhla velblouda :D ....Núřina rodina ocenila podobně jako já, a pak prožili s velbloudem veselé odpoledne :D snaha naučit se jazyk se prostě cení :)))
Královna také prezentuje svůj vztah k Islámu, přibližuje nám ho z jiného pohledu, než se mu v dnešní době extrémizmu dostává...a ona i Husajn se až doposledku snaží o mírová řešení konfliktů a o dialogy napříč nejen rasami a národnostmi, ale i náboženstvím...jak píše TipsyChipsy - všichni jsme děti Abrahámovy....
Co se týče Husajna - vylíčen jako velmi obětavý muž, věrný víře a vlasti, pohostinství a zájmy lidu především, bojuje však často s velmi silným odporem i větrnými mlýny, a při vší té frustraci, stresu, náročném životě ani není divu, že onemocněl tak závažnou nemocí, které pak v kruhu nejbližších podlehl...jistě byl velmi výjimečnou osobností, s velkou snahou o dialog a mír...
Krásná kniha, královna Jordánska vzdala touto knihou hold svému milovanému manželovi králi Husajnovi. Prožila po jeho boku 20 let, o kterých podává úžasné svědectví. Kniha podrobně faktograficky líčí dějiny země, která jako přímý soused Izraele musel z první ruky zažít exodus 3 milionů palestinských uprchlíků a byl v teritoriu všech krizí, kde hrálo roli příliš mnoho zájmů: USA, organizace pro osvobození Palestiny, Izrael, Irák a ostatní arabské země. V této těžké situaci se král Jordánska vždy zasazoval o mírové řešení a byl nakonec nominován na Nobelovu cenu míru. Je sympatické, že nikdy nezanevřel na myšlenku, že dobro zvítězí. Líbilo se mi jeho poselství: všichni jsme děti Abrahámovi. A to nás spojuje, v koránu, bibli i v tóře figuruje praotec Abrahám, tak proč nestavět na tom, že tato náboženství mají něco společného...?
Kniha jordanské panovnice popisuje její soukromý život, život a politické uspořádaní Jordanska, snahu panovníků o uchování samostatnosti země
Knížku jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě (přečtěte knihu z místa vaší poslední dovolené). A to bylo Jordánsko. Jsem moc ráda, že jsem se k ní tímto způsobem dostala. Knihu napsala Elizabeth Najeeb Halaby, bývalá jordánská královna, žena krále Husajna. Připadalo mi to během čtení, že ji napsala jako poctu svému manželovi. Královna Núr (což bylo její královské jméno) byla Američanka, ale měla arabské předky. V knize popisuje jak se s Husajnem seznámili, popisuje celou širokou rodinu, hodně je tam také o Jordánsku, ale je tam toho hodně taky o politice.
Z knížky vnímám jak moc krále Husajna milovala a ctila, a taky jak moc si zamilovala tu zemi - Jordánsko.
Nechci nijak hodnotit ty politické informace v knize, nemám na to dostatek znalostí. Ale už při návštěvě Jordánska (které mě okouzlilo) jsem si uvědomovala, jak moc jsem v našem západním světě manipulováni, aby bylo naše smýšlení protiarabské. Vyprávění královny v knížce mi jenom potvrdilo, že to není tak černobílé, jak se nám to snaží sdělovací prostředky namluvit. Situace na blízkém východě byla, je a ještě asi nějakou dobu bude složitá. Královna Núr popisuje, čemu všemu museli kolikrát s mužem čelit. Nedokážou se dohodnout ani arabské státy okolo, do toho neustálé porušování dohod ze strany Izraele, a také neustálé vměšování dalších států - zejména USA.
Čtení je to opravdu zajímavé, i když z toho politického hlediska v tuto chvíli už neaktuální...spíš se tam dozvídáme jak to bylo z pohledu královny v osmdesátých a devadesátých letech minulého století.
Moc mě bavily ty úseky o rodině, o dětech, o místech v Jordánsku...
Doporučuji, je to moc krásná kniha.