Škola dobra a zla
Soman Chainani
Škola dobra a zla série
1. díl >
Věříte pohádkám? Ve Škole dobra a zla společně se Sofií a Agátou poznáte, jak nebezpečné mohou pohádky být, zvlášť když vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět. Sofie čekala celý život na to, až ji unesou. Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Ale co když ji umístí do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Jak je nebezpečné věřit pohádkám, které vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
The School for Good and Evil, 2013
více info...
Přidat komentář
Přečteno. Uznávám, že styl je přesně takový, aby vtáhnul čtenáře do děje. Líbí se mi, že se vyskytnou okamžiky a věty, u kterých je možno hluboce přemýšlet i o vlastní osobě. Pustím se ještě do druhého dílu, abych měla návaznost k tomu třetímu, který jsem přečetla jako první seznámení s Chainanim, neznalá nijakých nových termínů se školou dobra a zla spjatých. Celkově vzato je toto hodně dobrá obdoba Harryho Pottera a možná tu nacházím něco víc: námět, který cloumá celým světem bez rozdílu čehokoli, v čem se lidé mohou lišit.
KNIHA: Jako první jsem viděla film a ten mě nadchl. A jelikož jsem chtěla vědět, jak to bylo (bude) dál, vrhla jsem se i na knižní zpracování. A musím říct, že pro menší děti je rozhodně lepší film, protože je zjednodušený a černobílý.
Naproti tomu kniha si neustále hraje s tím, co je vlastně dobro a co je vlastně zlo. SPOILER: Všechny charaktery balancují na hraně svých škatulek. Někdy jednají v souladu s ní, jindy v jejím rozporu. Celkově to nakonec dokazuje, že dobro i zlo jsou relativní pojem. KONEC SPOILERU Navíc je to zábavné a chytré, nejen pro děti. Jedním z důvodu je i to, že to vykládá pohádky ve stylu bratří Grimmů. Pečení dětí, vraždění princezen, probodávání nestvůr, zlo i dobro si prostě občas hraje na to, že je vážně drsné. Chápeme se? Samozřejmě pořád se jedná o pohádku, takže zase nečekejte úplně vysokou literaturu, ale rozhodně vás to pobaví. Za sebe jsem neskutečně zvědavá, jak na to celé naváže pokračování. V celé knize mi kazilo dojem jen neskutečné množství překlepů. Obzvláště ve jménech. Tedy v tom, kdo zrovna mluví, a na koho se kdo dívá. Což je opravdu matoucí a nepříjemné.
Tak tahle kniha mě hodně pobavila. Pohádka, ve které zlo a dobro si není samo jisto, kdo je kdo. Jednou za čtyři roky unesou dobré a zlé dítě a podle toho, jak mu to jde ve škole, takovou získá úlohu v některé pohádce. Tak to je 200 let než je unesena Agata a Sofie. Hlavně Sofiina povaha mě bavila hodně. Je domýšlivá, nafoukaná a plytká. Jako většina dobrých v tomto příběhu. Kdežto ti zlí téměř drží při sobě. A konec je naprosto dokonalý neb je nepohádkový :-)
Tak jsem se na stará kolena zamiloval do young adults a Škola dobra a zla je, dle mne, jedna z nejpovedenějších knih tohoto žánru. Za bezmála šedesát let jsem poznal hodně Sofií i několik Agát (obou pohlaví) a vždy mne nadchlo, že i v reálném životě může existovat čiré dobro (nebo alespoň něco co se tomu velmi blíží) a stejně mne nadchly i hrdinky a hrdinové této knihy. Jako otci dvou hodných holčiček a dědovi jedné vnučky mi nedělalo potíže se sžít s dívčími postavami.
| Sofie a Agáta jsou kamarádky ze strany Agáty. Pro Sofii je Agáta prostředkem k dosažení svého cíle - být princeznou ve Škole dobra. Jenže když je obě unese chlápek zvaný Školník, ocitne se Sofie ve Škole zla a Agáta ve Škole dobra. Je to samozřejmě správně, ale za mými okny stihla proběhnout 3 roční období, než jim to konečně došlo. Dočkají se i přesto svých šťastných konců?
| Knížka původně založená na tom, že svět je černobílý. Neustálé škatulkování toho, jak vypadá dobro a jak zlo, bylo opravdu nervydrásající. Pořád jsem čekala, kdy už tam konečně někdo pochopí, že všechno není jenom černé, nebo bílé (#spoileralert až na straně 358!). Prototypy této stereotypizace jsou Sofie a Agáta, a i když se obě mění, pořád je autor příliš drží v těch nesmyslných škatulkách. Knihu jsem četla ve štafetě a hlavně Sofii čtenářky přede mnou nemohly vystát, ačkoliv mně osobně (jak začala uznávat, že je zlá) iritovala míň než Agáta s Tedrosem.
Pracuju s dětmi příliš dlouho na to, abych nevěděla, že malé děti mají problém s nezvládáním morálně šedých charakterů. Proto jsou ty pohádky tak jednoduché, dobro je dobro a zlo je zlo. Neřekla bych ale, že by kniha měla být určená pro AŽ TAK malé děti, které tohle nezvládají. Proto jsem taky pořád čekala, kdy kniha předá těm větším dětem, pro které by měla být určená, message, že povrchní vzhled není všechno a že ne vše krásné je dobré a naopak. Ani nevím, jestli jsem se toho dočkala, jak mě konec nebavil :D
| Nejlepší na čtení byly s přehledem poznámky holek (a Hort!), kolikrát jsem se jim nasmála víc než knize a hlavně jsem se bavila, když jsme se sešly dvě cynické čtenářky po sobě. Všichni třeba řešili nějaké párování, koho chtějí s kým a slečna přede mnou: Já ani nevím, co chci. Asi konec tohoto utrpení. :D
Doporučila bych to asi mladším, co se týče úrovně děje, ale vlastně nedoporučila, protože mi vadí, jak příšerně je tam vykreslené dobro a zlo. Mnohem, mnohem víc doporučuju film! Je dost změněný k lepšímu.
Toto byla beze sporu jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Příběh jsem sice znala již z filmového zpracování, nicméně jsem se při čtení ani na vteřinu nenudila.
Kniha toho dokáže nabídnout mnohem více než film. Zdůrazňuji slovo mnohem, neboť to byl opravdu nářez, přestože již nejsem cílová skupina a Školu dobra a zla jsem četla spíše rekreačně, abych si odpočala od každodenních starostí.
Ačkoli mám ve většině případů problém s mužskými autory, kteří se snaží napsat ženskou postavu, Chainani za mě tuto výzvu zvládnul na jedničku - a dokonce si poradil rovnou se dvěma hlavními hrdinkami.
Osobně mě velice baví, když mají postavy v příběhu nějaký vývoj. Zde jsem se jej dočkala jak v případě Agáty, tak i v případě Sofie, za což jsem nesmírně ráda. Bavilo mě balancování na hraně dobra a zla, přešlapy, zrady a zkrátka všechno, co se během knihy dělo. Přesně toto očekávám od dobrého fantasy příběhu.
Co dále nesmím opomenout, je celková gradace děje. Zde jsem byla opravdu spokojená po všech stránkách, neboť děj plynule ubíhal, napětí narůstalo a do toho všeho Chainani dokázal rozeznít i struny dojetí, které ve mně rezonují ještě dnes.
Zkrátka a dobře - kniha je naprosto skvělá, postavy (jak kladné, tak i záporné) natolik dobře propracované, že je zkrátka musíte milovat a přidáme-li k tomu ještě nápadité prostředí, vznikne nám dokonalý příběh, který doporučuji všem milovníkům fantasy a pohádek, dále těm, kdo mají rádi antihrdiny a v kostce všem čtenářům, kteří chtějí vypnout u knihy, jež je dostane daleko od všedních starostí.
Škvělá kniha krásně se čte. Furt nemusím Agátu a čím dál víc mám ráda Sofii a čarodejnice z pokoje 66. Doporučuji všem.
Chvilku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, konec knihy se mi pro změnu vlekl... Hlavní hrdinky mě příliš neoslovily, zato Bleduli, Otylku a především Hesteru jsem si zamilovala! Vlastně víc se mi líbila Škola zla, Navěkové byli zahleděni jen do sebe a nic podstatného se u nich nedělo.
Knížku jsem četla ve 12. Hodně se mi líbilo pojetí škol dobra a zla. Že začátku mi trvalo než jsem se začetla, ale pak jsem si ji zamilovala. Sofii jsem od začátku neměla ráda a Agátu litovala. Bavilo mě pozorovat jak se vyvíjejí jak objevují stránky sami sebe o kterých neměli ani ponětí. To jak se navzájem ovlivňují a jedna druhou potřebují se mi líbilo.
Pamatuji si jak jsem po dočtení byla celá na trní že potřebuji další díl.
Určitě už jsem četla lepší knihy a chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl vyprávění, který si vlastně z příběhu střílí a podává ho s velkou nadsázkou, ale nakonec jsem si celkem tenhle originální pohádkový svět užila. Ano, kniha je asi určená mladším čtenářům (ne malým!!), ale nakonec to zas tak nevadilo. Přesto jsem ráda, že má celkem uzavřený konec. Přestože mě svět Nikdyvíců a Navěků docela bavil, uvidím, zda se do něj vrátím.
Tohle byla moc fajn oddechovka a vůbec mi nevadilo, že je kniha určena mladším čtenářům. Pohádkový příběh o přátelství, u kterého si odpočinete.
Knihu jsem si chtěla přečíst už několik let a škoda, že jsem si ji nepřečetla už kdysi. Jako mladší čtenář bych si ji jistě užila více. Každopádně i tak se mi Škola dobra a zla moc líbila. Je to rozhodně originální fantasy a zajímá mě, kam příběh bude směřovat. Takže vzhůru na druhý díl.
(SPOILER) Bylo, nebylo, kdesi daleko za lesem leželo takové obyčejné město. Ale zdání občas klame a tohle město zase tak obyčejné nebylo. Každé 4 roky se tady totiž ztrácejí děti. A kam se ztrácejí? No přece do pohádek. Unesené dítě se prý dostanou do Školy dobra a nebo zla a tam se z něj stane třeba princezna a bude mít jednou vlastní pohádku. Hlavní hrdinka Sofie se na svou roli princezny připravuje snad od narození a je přesvědčená že letos školník odvede ji. A aby na tohle studium nebyla sama chce sebou vzít svoji outsider kamaradku Agátu. Ale někdy se přání plní tak jak to ani nečekáme. Knížku jsem původně chtěla číst před spaním s dcerou, ale po první kapitole mi bylo jasné, že příběh je určen pro starší dívky (a klidně i kluky). Místy je to trošičku drsnější a taky se v knize řeší klasické pubertální problémy s láskou. Děj se odehrává na školní půdě, objevují se zde pohádkové postavy a kouzla, ale nečekejte žádného Harryho Pottera. Tohle je totiž škola pro budoucí krále Camelotu, Popelky ale taky pro Baby Jagy a Zlobry.
(SPOILER)
U této knihy jsem dlouho předlouho váhala, zda ji číst. Anotace a ohlasy mě lákaly, ale obálka na mě působila až příliš dětsky. Já mám middlegradky ráda, ale tady jsem si nějak myslela, že už to bude moc. Že ty holčičky na obálce jsou opravdu holčičky a ne takové dračice, jaké jsou pak v knize.
Nakonec vyhrála zvědavost a k rozhodnutí si knihu přečíst přispěla i ukázka z připravovaného seriálu na Netflixu. A jedno vám řeknu rovnou, v žádném případě to není čtení pro děti.
V malém městečku uprostřed divokých lesů potkáváme Sophii a Agátu. Sophie je princezna a Agáta, no ta bydlí v chatrči na hřbitově.
Jednou za čtyři roky z tohoto města nedobrovolně mizí dvě děti. Unáší je školník ze Školy dobra a zla. Další vývoj by se vám mohl zdát jasný jak facka. Prozradím jen, že obě dívky jsou opravdu uneseny a ocitají se v té hodně zvláštní škole. Celý děj knihy je pak o škole, vyučování divných předmětů a o boji dobra se zlem, až dojde na velké finále.
Od začátku mi škola přijde celkem extrémně krutá. Je to jak Harry Potter, tak od pátého dílu. Tam už to taky s tou pohádkou z prvního dílu nemělo nic společného.
Ale postavy si oblíbíte, Sophii teda asi ne, ale její spolubydlící zbožňuju. Navíc narážky na jiné pohádky jsou geniální. Kromě Agáty a Sophie jsou všechny děti z pohádkového světa, mají pohádkové rodiče. Známe čarodějnice, prince a princezny… jako v tomhle směru je to vtipné. Obě školy jsou vymyšleny s velkou nadsázkou, řekla bych. A to knihu hodně táhne.
V určité fázi mě to handrkování mezi Sophií a Agátou přestalo bavit. Vadilo mi, jak je Agátha slepá a nechá se sebou tak manipulovat. Měla své pohnutky proč to vše dělala, ale stejně jsem si furt říkala, ty si blbá ty si blbá :D :D
Další díly této série asi vynechám, konec je relativně uzavřený a více divných princezen nepotřebuji.
Tohle bylo takové...zvláštní, celkem předvídatelné téměř do konce, který byl trochu uspěchaný...ale jako oddychovka fajn.
(SPOILER)
Škola Dobra a Zla, tento název mě hodně nalákal. Už podle obálky knihy jsem si představila co se stane. Jedná do školy dobrá a druhá do zla. Ale pravda je, že každá má být v té druhé. Kniha mě bavila. Až na některé části které jsem chtěla přeskočit.
Čtyři hvězdy za.....Nevím nedala bych knize pět hvězd a ani nedokážu popsat proč. Knihu bych ale doporučila holkám 11-13 let
Škola dobra a zla patří mezi mé nejoblíbenější knížky.
Tato kniha se mi moc líbila.
Krásný, originální fantasy příběh.
Hodnotím 10/10*
Doporučuji!
Hodně dobrá a originální fantasy kniha. Jen jsem si vždy říkala, jestli ty labutě na obálce nejsou umístěné naopak.
Štítky knihy
pohádky zlo přátelství čarodějnice zfilmováno princezny pro dívky dobro únosy dětí pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2014 | Škola dobra a zla |
2015 | Svět bez princů |
2016 | Poslední navěky |
2018 | Vzhůru za slávou |
2019 | Křišťál času |
(SPOILER) Tuhle knihu hodně lidí vychvaluje, tak jsem asi měla moc vysoký očekávání. Nebylo to špatný, ale zase to nebylo tolik dobrý. Jo, zajímavý nápad ale mě to zas tolik nechytlo. To už mám radši Zemi Příběhů od Colfera. Nějaký fórky tam jsou, ale není to na záchvat smíchu. Hlavní dvě postavy jsou celkem fajn. Taky se mi líbil vývoj Sofie, jak se stávala zlou. Prostě takový průměr. Tři hvězdy. Víc dát nedokážu.