Škola humoru
Jaroslav Hašek
Výbor je možno rozdělit na povídky satirické, zesměšňující měšťáky a jejich tak zvané lidumilné instituce, a povídky čistě humoristické.
Přidat komentář
Haška mám rád jen jako povídkáře. Románový Švejk mě zcela minul. Problémem Haška je, že mu už vydali kdejaký prd, co napsal, bez nějaké reflexe. Na některých povídkách jde vyloženě vidět, že je psal narychlo jen pro peníze. Tato sbírka naštěstí má to štěstí, že do ní byly vybrány převážně silné a úderné povídky. Silné v humoru, satiře a Haškově klasickém popichování. V tomhle má hodně oblíbená knižní edice nezklamala.
Přečetl jsem celého Švejka, ale přiznám se, že jsem z něj unesený nebyl. Nebyl to můj typ humoru (stejně jako mne nebavil třeba Stoletý stařík), proto jsem ke sbírce krátkých povídek přistupoval hodně opatrně. Některé povídky celkem pobavily, některé už si ani nepamatuji a z většiny jsem cítil takové spisovatelovo nucení, že musí vymyslet jakoukoliv bejkárnu, hlavně aby to bylo třeskutě vtipné. To perfektně funguje o povídek Š + G, tady už méně. Takže nejlepší krátkou prací této knížečky je pro mě autorův úvod, který pobavil nejvíce.
Část díla
Čžen-si, nejvyšší pravda
Dobročinnost
Hasicí přístroj agrárníka Koloděje
Hledá se vrah
1909
Hovor s malým Mílou
1912
Některé části byly skvělé - třeba Něco o soudních znalcích nebo Hovor s malým Mílou - jiné ale opravdu hodně nudné nebo dlouhé - část Czen-si, nejvyšší pravda jsem po několika minutách vypnula, na tohle jsem trpělivost opravdu neměla - takže bych řekla takový průměr.