Školák Kája Mařík 1
Felix Háj (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305388/bmid_skolak-kaja-marik-1-cqY-305388.jpg
4
451
451
Školák Kája Mařík série
1. díl >
Knížka vypráví o příhodách čilého prvňáčka ze zbožné venkovské rodiny z počátku století. Kájovi se ve škole líbí, zejména náboženství a zpěv. Jinak miluje les a dovede být kamarádem zchoulostivělé dcerce otcova nadřízeného, kterou učí klukovské kousky. Třebaže je jeho rodina chudá, dostává Kája pro svou roztomilost a upřímnost dárky od bohatších sousedů.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkná kniha. Přečetla jsem všechny díly. I když na chuť jsem ji přišla až tak když jsem měla kolem osmnácti let. Měla jsem ji půjčenou od babičky, prokousávala jsem se starší češtinou a náboženskými zvyky, ale jinak ve své době to musela být asi bomba. Tím víc, když jsem se dozvěděla, že ji nenapsal muž, ale žena pod mužským jménem a také Češka a původní příběhy psala na papírové pytlíky, protože prostě neměla normální papír, byla dost chudá. Ale podařilo se jí vytvořit krásný příběh malého chlapce, který vyrůstá v brdských lesích a kamarádí se s dcerou lesního - Zdeničkou. Tu si nakonec v posledním dílu vezme za manželku.
Když jsem byla malá, sousedka mi o této knížce vyprávěla, jak ji měla ráda. A já ji nemohla sehnat, byla jednu dobu kvůli náboženské tématice zakázána. Podařilo se mi ji koupit až v pozdějším věku. A musím říct, že se mi moc líbila a líbí dosud. Občas se k ní i dneska vracím.
Panebože, jako děcko jsem to žrala protože mi byl určen jako príma čtení, tak jsem ho tak taky viděla.
Teď v dospělosti mě děsně otravuje.
Jak on těma kydama a nápadama, tak dokonalost lesních a hlavně neskutečná náboženská posedlost, jež je všudypřítomná.
Prvňák šílí z toho, že může jet valníkem na Svatou Horu, ministrovat nebo jít v průvodu během Božího těla. Blaženost Zdeňky, že má na ruce posvěcený věneček...Otřes.
Nejhorší ale je to neustálý mlácení ho za každý ho*no.
Stačí sebemenší věc a už dostane rákoskou. Nejsem pro moderní Nevýchovu, ale tohle je taky moc.
Ty jeho rodiče jsou odporní, hodně je tu nesnáším, hlavně tu jeho matku.
Jsem z toho smutná, protože v dětských očích to bylo plný veselostí a nápadů.
Teď je to jen církev a vymytí mozků, mlácení, příkazy a zákazy a nereálné povahy a postavy z Lážova dětí i dospělých.
Další serie, která zabírala čestné místo v mé dětské knihovničce. Skvělá série, která bohužel padla v zapomnění.
Po babičce a dědovi zbylo docela dost knih a mezi nimi i romány o školákovi Kájovi. Jen mi chyběl první díl a tak jsem se do přečtení nepouštěla. Tak jsem si první díl půjčila a začala se sérií dílů. Tak první dočten. Neurazí, nešokuje jen mile pohladí.
Kája je jeden z těch knižních hrdinů, které podle mě nejde nemilovat. Krásné čtení :)
Ke knihám o Kájovi Maříkovi se vracím pravidelně , vždy je to pohlazení po duši
Tuhle knížku prostě miluju jako malá jsem postupně dostávala každý díl jako dárek, a vždy se velmi těšila na další narozeniny a Vánoce .. určitě to byla moje nej knížka mého dětství
Tyto knihy s příběhy Káji Maříka jsem dostávala od rodičů jako dárky. Byla jsem tehdy ráda, že mám všech sedm dílů, k tomu jsem ještě dostala celou sérii Řídících Márinka. Takže jsem ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě mohla zavzpomínat a přečíst si znova jednu knihu z mého dětství.....Přečetla jsem ji během jednoho odpoledne u stromečku a cukroví mezi přestávkami u pohádek....
Rok jsem se teď ke knize přemlouvala, chtěla jsem ji do výzvy jako knihu, která byla zakázaná. Vrátily se mi vzpomínky, když jsem jako děcko Káju četla - pro mě, bez nějakýho vedení k víře a s naprosto odlišným životním stylem to byl vhled do úplně jinýho světa. Dokonce si pamatuju, že jsem na knížku dělala ve třetí třídě referát, to bylo někdy kolem roku 2001. Nevěděla jsem, co znamená iniciála F. u jména autora (dnes už vím, že autorky!), internet jsme doma neměli, dohledávat jsem si samozřejmě nic neuměla a na tabuli jsem nechtěla psát F. Háj, měli jsme uvést celý jméno autora, tak jsem to vyřešila po svým, nejznámější jméno na F mi přišlo František, tak jsem ho tam lupla. A naší mladé učitelce to bylo jedno.
Jinak jo, hezký, až moc milý, až moc náboženský, nedivím se, že Kája patřil na seznam zakázanejch knížek. Pro dnešní dobu samozřejmě šíleně naivní. V dětství jsem došla až někde ke čtvrtýmu dílu a pak už byl Kája velkej, tak mě nebavil, ale ty první tři jsem četla opakovaně. Dnes mi bohatě stačil tenhle jeden díl, vzpomínka fajn, ale už dál pokračovat nemusím.
Kája Mařík, hrdina mého dětství. Dostávala jsem knihy ze série průběžně jako dárky (Vánoce bez knihy by v naší rodině nebyly Vánoce) a leckdy jsem se do Kájových osudů začetla hned pod stromečkem. :-) Děkuji výzvě, že mi pomohla si tyto vzpomínky vybavit.
moc náboženství, moc slaďoučké, mně se to nelíbilo. Oceňuji, že autorkou v té době byla žena.
Dětství :-) babička s dědou to nasbírali jako výstřižky, když kdysi vycházel v nějakém časopise...
Skvělá, oddechová kniha.
Pár citátů z knihy:
"Pochválen Pán Ježíš Kristus! Pěkně vítám, děkuji pěkně, a sedněte si u nás, abyste nám nevynesli spaní!" spustil Kája mezi dveřmi. “Jéje, maminka řekla: 'Nepopleť to zas,' ale já už to mám tak ve zvyku."
Pan farář seděl u okna a jedl. Po několika slovech Kájových se rozesmál a potom řekl on i stará paní: "Děkujem pěkně za přivítání, a co bys, Kájo, rád?"
"A teta pořád říká: 'Chudinka malá!' Holka je jako cvalík, křičí jako pět sojek, když se sletí na stromě, a teta hned přiběhne a říká: 'Chudinko malá, oni ti ubližují, viď! Máma tě nedá. Chceš mlíčko? Chceš kašičku nebo pikšótek?' To jí přinesla tuhle naše maminka od tety pekařky pikšótky. Takové žluté byly a voněly. Povídám: Maminko, dejte mi jeden! Ale maminka na to: 'Tebe budu krmit pikšótkama! Vem si chleba!'
Přišel tatínek, maminka je zrovna dávala na květovaný talíř, a usmíval se. „Á, dnes naše maminka strojila. Máme pikšótky, to se těším!’ A to se mi, pane řídící, moc líbilo, že maminka řekla: ‘Ty jsi jako Kája! Ty jou pro chudinku Marjánku. Zavážu talíř do čisté utěrky a Kája tam s nimi doběhne.’
‘No když jsou pro chudinku, tak jí je necháme,’ řekl tatínek. Maminka dala poslední na talíř a podala mi ten papír od nich. Byly tam drobty, ale jako maliny. Tatínek se smál a řek´: ‘Káju pošleš s pikšótkama? Jen si vzpomeň na rozinky!’ Tak maminka šla sama. ‘Marjánka stůně?’ ptal se tatínek. ‘Kdepak,’ jsem řek‘. Pořád jí a křičí. Pane řídící, já vím, proč křičí. Chce běhat a nemůže. Musí být v peřině, protože nemůže chodit. Já bych v peřině nevydržel ani za ty pikšótky!”
“ Maminka už dává určitě na stůl rozpíčky. Ty spadnou rovnou do ledvin... “ Kdo by mohl zapomenout. Už první stránka mě přenesla nazpět, do dětství. Vybavily se zvuky a vůně, a vzpomínky dávno kdesi zasunuté a převálcované životem dospěláka. A přesto to už nebylo ono. Dětský mozek dokáže nevnímat či vytěsnit pasáže, které mu nejsou blízké a nic mu nedávají, u dospělého už to tak snadné není. Překvapilo mě, čím vším byly některé kapitoly “naplněny”. Z určitých jsem si nepamatovala ani “zbla”. Kdyby existovala Databáze před .... hoooodně lety, dala bych pět. Dnes to budou pouze tři.
Doma jsme měli pouze první tři díly. Kája a Zdeňa dva kladní hrdinové, kteří se mi (jako dítěti) moc líbily.
Štítky knihy
přátelství pro děti česká literatura chudoba, bída dobrodružství škola první republika, 1918-1938 přátelství z dětství hájovny, hájenky ministranti láska ke zvířatům
Autorovy další knížky
| 1942 |  Školák Kája Mařík 1. díl |
| 1991 |  Řídících Márinka - 1. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 5. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 4. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 3. díl |
Keby som to čítal pred 40-mi rokmi, bolo by to super. Keď to budem čítať o 40 rokov, bude to super. Teraz je to síce príjemné, ale po čase už nudné. A ten rodičovský teror je trocha ťažko stráviteľný, najmä keď je jasné, že Kája má dobré srdce a tie nehody a huncútstva nie sú robené so zlým úmyslom...