Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr
Krystal Sutherland
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365034/bmid_skoro-uplny-seznam-tech-nejhorsich--FAs-365034.jpg
4
212
212
Sedmnáctiletá Ester nežije zrovna v ukázkové rodině. Solarovi jsou totiž pronásledování Velkým strachem – její otec už šest let nevyšel ze sklepa, matka se chorobně obává smůly a bratr nedokáže žít bez světla. Sama Ester zatím svůj Velký strach nenašla, i když si pilně píše seznam všeho, co by se jím mohlo stát. A pak jednou potká Jonaha, mladíka s filmařskými ambicemi. Společně začnou proti Esteřinu strachu bojovat. Proti všem z padesáti známých. Jeden týden, jeden strach, jedno video. Společně vyzvou samotnou Smrt, aby zlomili prokletí na rodině Solarů.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)Originální název:
A Semi-Definitive List of Worst Nightmares, 2017
více info...
Přidat komentář
Přiznám jsem, že jsem neměla velké očekávání, když jsem knihu začala číst. Prvních 150 stran jsem trpěla. Vůbec ale vůbec mě to nebavilo. Řekla jsem si že se kousnu a prostě to dočtu, a udělala jsem dobře. Druhá polovina knihy byla skvělá. I když mě hlavní hrdinka Ester teda pekelně štvala svým dětinským smýšlením.
Za mě byl příběh super, a je fajn otevřeně mluvit o depresi, a jiných psychózách. Ve finále to byla velmi zajímavá kniha s překvapivým koncem.
Líbilo se mi to. Asi. Chápu, že to téma (duševní poruchy) je takové ošemetné, ale stejně si myslím, že to nemuselo být tak drasticky znázorněno...
Co mě překvapilo, byl Jonah, protože takoví kluci jsou v každé knížce (dávají mylné signály, jsou mega hezcí atd.). Ale. Jonah udělal něco jiného, než ti ostatní, a to, že udělal něco proto aby se čtenářům zalíbil. A já si ho hned zamilovala, i když to byl drobný zlodějíček. Třeba to, co udělal pro Eugena.
Jediné, co knihu kazilo, byly neustálé zmínky o Esteřině ošklivosti.
A taky si myslím, že to byla neuvěřitelná síla. Párkrát mě to rozbrečelo.
4,5 hvězd. Za tu drsnost.
Zajímavá kniha o duševních poruchách a nemocích, fobiích a o Smrti, ale i přátelství, rodině, lásce, s nádechem tajemna a fantasy, pojatá s osobitým humorem, ale i citlivostí. Dovolím si napsat, že docela silná - rozhodně jsem několikrát měla slzy v očích, cítila svoje srdce...a to jsem 1) čekala něco jiného (jako ostatně vždy) 2) po prvních stránkách byla nadšená 3) pak už ale moc ne a bojovala jsem sama se sebou, abych knihu nezaklapla (naštěstí jsem tuhle část překonala a kniha mě pak už jen chytla a nepustila).
Po knize jsem sáhla jako po oddychovce po přečtení (skoro) celé jedné krimi série, ale oddychovkou bych to nenazvala, a krimi jsem se "zbavila" jen asi ze 3/4. Ale to neznamená, že si stěžuji.
Kniha má i odkazy na plno různých filmů, postav, známých věcí, z některých jsem byla nadšená, ale víc jak polovinu jsem stejně neznala, protože filmy příliš nevyhledávám, a pokud, tak jsou to ty samé (oblíbené) dokola.
Nejvíc se mi líbili části se Smrtí, i to, jak jste nevěděli, v podstatě stejně jako Ester, čemu "věřit" a čemu ne, co se dá vysvětlit a co ne. Za mě zajímavý nápad.
Postavy mě bavily - myslím hlavně Ester, Jonaha, Heph a Eugena, který mi trochu (víc) připomínal mého vlastního bratra.
Přestože mi na začátku přišlo, že kniha nedává někdy moc smysl, tak nakonec dávala.
PS (spoiler):
Proč ty Esteřiny vlasy na konci? Proč? I když se to vzhledem k začátku dalo čekat, ale i tak - proč?! (Nejspíš mě tahle skutečnost štve, protože miluju zrzavé dlouhé vlasy)
...
"Někdy jsi statečná, když utečeš. Někdy jsi statečná, když zůstaneš. Je důležitý poznat rozdíl..."
Od knihy jsem čekala poměrně málo. Nejen kvůli hodnocení, ale také, že tato témata v knihách nevyhledávám. Tedy pokud tam nejsou zakomponovaná do jiných věcí.
Knihu jsem si jinak užila. Podívala jsem se na strachy v jiném úhlu a zjistila, že jsem některé měla také. Což mi pomohlo více se vcítit do hlavní postavy.
Nejlepší za mě byl konec, kde jsme se setkali s posledním strachem, který má jistě dost lidí, včetně mě. Také se mi líbilo rozuzlení s Žencem.
Na tuto knihu si ráda někdy znovu vzpomenu.
Knížka mě nakonec příjemně překvapila. Hodně jsem přemýšlela, jestli mě vůbec bude bavit, ale nakonec se tak stalo. Chvílemi jsem přemýšlela, že ji odložím, ale dočetla jsem ji až do konce a musím uznat, že to vážně stálo za to. Nečekanou věcí bylo, jak se ke konci začala objevovat citlivější témata, ovšem byla tam skvěle zapracovaná, takže to nijak nevadilo, odvažuju se říct, že to knihu dokonce vylepšilo.
Od této knihy jsem měla poměrně malá očekávání ale nakonec mě velmi mile překvapila.
Knihu jsem si koupila náhodně kvůli obálce (a Blechoncé) a byla jsem příjemně překvapená. Moc se mi líbil humorný a zároveň citlivý styl, kterým autorka píše o duševních onemocněních.
Knížku jsem pořizovala ve výprodeji na Knižním klubu a upřímně jen díky názvu a obálce :-DNakonec mě vtáhla tak moc, že jsem ji přečetla vlastně za jeden den. Ne, není to kniha pro mou věkovou kategorii, protože se jedná o hodně YA věc. Ale kniha, která s nadsázkou a citem pojednává o fóbiích a strachu a o tom, jak se jich zbavit, řeší lidské problémy a a fantazie je kniha, která je v dnešní době potřeba. Ester má dojem, že je její rodina prokletá a čeká už jen na smrt, otce nevídá, matka je zvláštní, bratr se panicky bojí tmy. Ona se panicky bojí mnoha věcí, které si zapisuje do deníku. A nejvíce se bojí odkrýt sama sebe, proto se obléká jen do kostýmů. Tahle kniha mě tak pohladila po duši, protože jsem se v mnoha věcech viděla a věřím, že bude bavit všechny, kteří bojují s nějakým strachem či fóbií.
Moje hodnocení: 9/10
Nepatřím do věkové skupiny, pro kterou je tahle knížka primárně určená. Ale fakt, že pro mě mělo smysl dočíst ji do konce (což se zdaleka nestane se všemi knihami, které číst začnu) a doknce k ní píšu veřejný komentář, znamená, že na ní je co ocenit i ve věku zcela jiném.
1) Téma. To, jak autorka lehkým stylem pojednává o velmi těžkých věcech. Tak lehkým, že si možná ne každý čtenář uvědomí, jak těžké ty věci jsou, když se dějou doopravdy.
2) Konec. Je dobře, že to není 100% happy end, i když i těch 85 % je trochu moc. Ale, jak praví Ester, život jde stále dál od pohody k nepohodě a tak pořád dokola a žádné definitivní (šťastné) konce se v něm nekonají.
3) Fantazii. Vloženou do reality. Skoro všechno by se mohlo doopravdy stát, že? Tak co tam dělá tenhle prvek?
4) Jazyk. Není fádní. Má vtip. Zajímavé slovní obraty.
5) A pak takové milé prvky, jako třeba že sedmnáctiletý kluk jde na rande v obleku. :-)
Když jsem začala knihu číst, tak jsem od ní měla úplně jiné očekávání. Nakonec mě ale kniha opravdu překvapila a mé hodnocení bude tedy kladné.
Po dočtení, jsem se dívala i na hodnocení a komentáře ke knize a překvapilo mě, kolik negativních hodnocení kniha má. Myslím si, že je to hlavně o tom očekávání, protože každý má jiné nároky a to mohlo hodně lidí zklamat.
Dle mého názoru je kniha skvělá, opravdu se mi líbila a i když ten konec byl trochu zbrklý, tak ve mě kniha zanechala dobrý dojem. Takový ten pocit, když dočtete knihu a vy se cítíte naplněně.
Kniha otevírá těžká témata jako je domácí násilí, deprese, úzkosti, sebevražedné myšlenky a strach. Myslím si, že autorka knihy tyto témata zpracovala výborně a zároveň informovala čtenáře, že je v pořádku o těchto věcech mluvit. Je v pořádku říct si o pomoc, je v pořádku mít v určité míře strach a je v pořádku přiznat si, že se necítíte dobře.
V knize se občas vyskytují i vulgarismy, které mi nevadily a to z toho důvodu, že jsem pochopila autorku, která se snažila přiblížit, jak teenageři mluví.
Romantická linka mi připadala taková nenásilná a to se mi líbilo. Pokud si chcete odpočinou od romantiky, tak v této knize je to opravdu okrajové téma.
Kniha ode mě dostává 5 hvězdiček a to z výše uvedených důvodů. Příběh je čtivý a takový milý.
Tuto knihu bych doporučila každému, kdo má nějaký strach či psychickou poruchu a to nehledě na pohlaví. Kniha vás dle mého názoru překvapí a budete z ní mít dobrý pocit. Je třeba upozornit, abyste od knihy neměly žádná očekávání, tak jako já, potom vás kniha opravdu překvapí.
Mně se to líbilo, jen konec mě dost zklamal. Vůbec neseděl k tomu, jakým stylem kniha začala a jak byla napsaná, navíc podle mě těžce nedotažený, takový utnutý, narychlo řešený. Bylo tam holt moc rozehraných témat a pak to zřejmě nešlo všechno dost dobře uzavřít. Těžké téma, zpracované s dávkou nadhledu i vážnosti. První polovina knihy byla vtipná, cynická, druhá byla těžká a vážná. Do toho kousek nadpřirozena, kousek detektivky, kousek odborných faktů. Bylo to rozhodně zajímavé a já jsem si to užila.
Jak začít... Romantická linka mi nějak vázla. Možná jsem zhýčkaná v tomto ohledu propracovanějšími knihami, nicméně mě zpočátku hodně rozčiloval přístup Ester k Jonahovi. Její myšlenkové pochody ohledně tohoto mladíka mi zkrátka nedávaly smysl a připadaly mi příliš kvapné. Mimo to se mi však velmi líbilo autorčino zpracování tématu psychických poruch a celkově témat, o kterých se moc nemluví, která na scénu nastoupila zřetelně ve druhé polovině knihy.
Autorčin styl psaní se mi občas i líbil, potažmo styl překladatele, ale trochu mě vytrhávalo užití silných vulgarismů. Nejsem si jistá, jaký výraz autorka použila v originále, nicméně pokud je kniha "slušná" a najednou se objeví slovo jako k*rva, působí to nemístně. Myslím, že by jistě šlo vybrat jinou nadávku. Jako kdyby snad byla čeština chudá na hrubé výrazy.
Bohužel knize musím vyčíst její četné chyby ve formátování, poměrně časté překlepy a pravopisné chyby, které pak mohou rušit při čtení.
A naprosto nejhorší ze všeho mi připadá použití obrázku pavouka na zadní straně obálky. Ač to XY lidí nebude vadit, troufám si tvrdit, že nejeden člověk bude stránky otáčet s respektem a strachem.
Začátek byl takový pochybný, ale nakonec to bylo dobré. Je nutné přijmout fakt, že téměř všechny postavy jsou prostě...jiné. V tom smyslu, že to skoro až působí křečovitě, jak jsou unikátní, výjimeční, zvláštní.
Každopádně, začíná to potrhle, zvrhne se to takovou roztomilost, která pak brutálně obrátí a vrhne vás do temnoty (ze které to zase vyleze, takže žádný strach). Nečekala jsem, že se to tak pěkně dotkne témat jako je deprese, úzkost, sebevražedné myšlenky, závislost, žal, narušené duševní zdraví a podobné nehezké součásti života. Takže je to zároveň i varování na tenhle obsah.
Já nikdy nechápala, jak si lidé lepí do knihy hromadu lepíků, píšou si do ní, podtrhávají, zvýrazňují... Krom toho lepení to teda asi nechápu do teď, ale v téhle knize bylo několik pěkných vět či myšlenek, že bych klidně i ten lepík tam vrazila, jen abych si to někdy mohla najít znovu.
Bylo tam však i pár věcí, ke kterým mám pár výhrad. Například zakončení linky se Smrtí, žádná vysvětlivka k nemluvné kamarádce a celkově to, že to chvílemi působilo přestřeleně, ta snaha o originalitu jednotlivých charakterů.
Ach jo, na tohle jsem se hrozně tešila, a teď jsem dost zklamaná. Začnu ale jako vždy s dobrými vlastnostmi knihy. Jsou tu řešené závažné problémy, jako je deprese, nepřijetí sám sebe, domácí násilí, gamblerství a spoustu dalších poruch a chorob. Já se vždy ráda dozvím něco nového, takže některé informace o nemocech mi rozšířili zkušenosti. Taky je super, že se o těchto težkých tématech víc hovoří. Celkový nápad příběhu a myšlenka byla fajn, autorka nám chtěla ukázat, že každý máme z něčeho strach, ale že se tím nemůžeme nechat zastrašit úplně. Postavy tady sami o sobě byli taky dobře napsané, hlavně hlavní hrdinka, která byla od rány a dost sarkastická. Kniha se mi četla dobře, až na občasné přeskakování, které autorka úplně nevychytala. Teď ale pojďme na negativa. Jak jsem psala, kniha má skvělý námět, ale bohužel zpracování nebylo dotažené do konce, protože se chtěla autorka tolik odlišit, že to překombinovala a pak už to nešlo zachránit. Občas jsem u knihy kroutila hlavou a říkala si, co to proboha čtu. Těšila jsem se na překonávání strachů, ale místo toho jsem dostala fantasy linku, která byla na začátku fajn, ale pak tam nebyla zas tak moc důležitá, jak jsem očekávala. Romantika taky nic moc. Konec knihy taky byl naprosto neoriginální a proto jsem dost zklamaná. Přečíst si to můžete, ale spš bych doporučila jinou oddechovou knihu.
Ohromně mě zaujal název, nápad byl skvělý. Ale provedení stojí za houby. Všechno je dost chaotické, chvílemi je sranda, pak psycho, pak detektivka, pak romantika... Ale ve finále to není ani jedno, jen hodně divný guláš. Všichni jsou tak hrozně cool a unikátní, až působí prostě jen komicky, přestože předpokládám, že tak vyznít postavy neměly.
Navrch to dorazil špatný překlad a nulová korektura. Protože ten, kdo napíše, že hrdinka byla "vyfrýkovaná," zkrátka nemůže být normální...
Moc jsem si přála, abych si tuhle knížku zamilovala. Fakt jsem si jí chtěla oblíbit, ale... nějak to nešlo. Prostě nešlo. Název se mi hrozně líbí (jo, přiznávám, z větší části jsem si knížku půjčila kvůli němu - a z menší části kvůli tomu, že když už jsem si ke čtení brala autorky prvotinu, "Lásku v prachu hvězd", tohle jsem tam přece jenom nechat nemohla). Obálka vypadá krásně - taky mě neskutečně zaujal úryvek na zadní straně - a navíc to téma! To téma je důležitý a silný a pro mě samotnou dost osobní a jsem ráda, když se o takových věcech mluví na rovinu, bez zbytečnejch příkras, rozebírá se to, stírá se stigma okolo psychickejch obtíží a mentálních poruch a tak. Miluju YA, ráda si přečtu knížky, který maj trochu hlubší, psychopatologickej háv - a vážně jsem doufala, že tohle mi padne přímo do noty, že to bude přesně můj šálek kávy - a že to snad bude lepší než "Láska v prachu hvězd", ale bohužel. Popravdě je to ještě tak o dvě třídy horší - a to "Láska v prachu hvězd" nebyla žádná velká hitparáda - nicméně, tady to všechno, co autorky prvotinu vyzdvihovalo a dělalo to z ní ještě pořád, i přes ty mouchy, kouzelný čtivo... tady to všechno tak nějak zmizelo. Nebyla v tom žádná propracovanější myšlenka, žádná větší idea, nemělo to žádnej větší filozofickej problém, nepřišlo mi to ani vtipný ani nápaditý, ztrácela jsem se v příběhu, spoustu věcí jsem nechápala, a tak nějak celý to vyznělo do ztracena... Za půl hodiny po dočtení už jsem polovinu knihy úplně zapomněla. Veškerý věci okolo postav (jejich psychický poruchy, jejich vzezření, jejich charakterový vlastnosti, povaha, jednání) byly tak hnaný do extrémů, že se z nich nakonec staly prostý karikatury - skoro bych řekla, že by to fungovalo spíš jako komiks, protože ty postavy měly takovej cartoon "drajv", kterej by v obrázkovym podání nabral úplně jinejch obrátek - ale kterej, pro svojí (i mojí) smůlu, v próze působil spíš chaoticky - rádoby zajímavě, "originálně", neuvěřitelně, a tak jako pohádkově - což si nejsem jistá, jestli byl záměr, ale vzhledem k tomu, že se o pohádku opravdu nejedná, to spíš byl neúmyslnej vedlejší efekt potřeby vykreslit postavy co nejvíc cool-super-edgy-quirky způsobem.
A je to škoda. Je to škoda, škoda, škoda a tisíckrát škoda. Hodnotila bych to tak na 2,5 hvězdičky.
Podle mě tohle psala autorka pod vlivem, jinak si to nedovedu představit. Celé je to tak absorudní. Co stránka, to hromada nesmyslů a do extrému hnaných situací. Ty fobie by mohly být zajímavé, kniha je ovšem psána s hodně velkým nadhledem a je z toho bohužel udělaná totální fantasmagorie.
Problém také byl, že věty špatně na sebe navazovaly, kolikrát až nedávaly smysl a já je musela číst několikrát, abych pochopila, co se autorka snažila říci. Vlastně to působí, jako kdyby vůbec neuměla psát, špatný slovosled, hloupé skákání ve vyprávění, takže to působilo ještě více zmatečně.
Dlouhou dobu jsem se nemohla rozhodnout, jestli se mi to vůbec líbí. Nápad je moc dobrý, ale provedení už moc ne. Některé pasáže tam nemusely ani být, spíš byly na škodu, než na užitek.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Láska v prachu hvězd |
| 2018 | Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr |
| 2023 | Temné sestry |
Z velké většiny je moje vysoké hodnocení způsobeno především mou současnou náladou, protože o ten příběh vlastně vůbec nejde. Ale co je opravdu brilantní je ta neskutečně hutně magická atmosféra - ta je prostě dokonalá a někdy, když se sejdete s knihou v pravý čas, i tohle stačí na plný počet.