Skřítek Křesadýlko a jeho neobyčejná dobrodružství
Radomír Socha
Vydejte se s námi do kouzelného pohádkového světa skřítků a víl, kde na vás čeká spousta dobrodružství. Křesadýlko není jen tak ledajaký skřítek, který žije v lese s ostatními zvířátky, skřítky a vílami. Tenhle skřítek umí kouzelné věci. Dokáže přičarovat Rozárce duhové šatičky, najít šnekovi ztracený domeček, uspíšit příchod jara a ještě mnoho dalších báječných věcí. A co myslíte, zasnoubí se nakonec Křesadýlko s vílou Rozárkou?... celý text
Přidat komentář
Křesadýlko je skvělý skřítek a super-kamarád. Děti i dospělí budou součástí příběhu, od začátku až do konce, protože se to panu Sochovi povedlo moc hezky napsat – různé skřítkovy průšvihové nápady i laskavé poučení, a paní Študlarové úžasně nakreslit – třeba duhové nebo hvězdné šatičky pro vílu...
Ani podruhé Křesadýlko nezklamal. A tentokrát se mu dostalo i krásných ilustrací:)
Milé příběhy, které se krásně četly.
Autorovy další knížky
2017 | Vílí býlí |
2014 | Encyklopedie léčivých hub |
2007 | Sbíráme holubinky |
2016 | Pozoruhodný svět hub |
2013 | Pojďte s námi na houby! |
Knížka čtená dceři. Chtěla jsem od autora původně vypůjčit jiné tituly (Vílí býlí a Zhoubné houby), ale ty u nás v knihovně bohužel nejsou, a tak jsme zkusily dobrodružství skřítka Křesadýlka. Asi jsme přeskočily jeden díl, protože v textu bylo pár odkazů na jiné příhody, ale nijak to nevadilo. Křesadýlko je skřítek popleta, ale myslí to dobře. Kapitoly jsou delší, ilustrace Z. Študlarové jsou nám známé. V textu se objevují i ponaučení (např. že si nemůžete přivlastnit něco, co není vaše, že máte být tím kým jste a nemáte se snažit být za každou cenu někým jiným, že máte myslet na druhé a pomáhat jim, že chybami se člověk učí, že lepší je být trpělivý než netrpělivý apod.). Mě se líbily kapitoly Jak chtěl Křesadýlko pro Rozárku duhové šatičky, Jak chtěl Křesadýlko všechny učesat na pěšinku nebo jak se Křesadýlko s Rozárkou zasnoubili. Celkově však hodnotím jako průměr, nemyslím si, že by mi příběhy v hlavě zůstaly dlouho a bylo tam pár drobností, které mi vadily (např. věta „Rozárka ale byla velmi skromná, jak se na hodnou vílu sluší a patří. Nikdy se proto nepochlubila, co jí Křesadýlko přichystal jako zásnubní dar“. …sice to pokračuje větami: „Byla to památka jen pro ně samotné. Chlubit se stejně není dobré a závidět teprve ne.“, ale co je špatného na tom ukázat, jaký jsem dostala dárek, to přeci není žádné chlubení…). 3*