Skrýš
Johan Theorin
Jan Hauger, devětadvacetiletý učitel, přichází pracovat do mateřské školky v jednom větším městě na západním pobřeží Švédska. Mýtina ale není běžná školka – sousedí totiž s psychiatrickou Klinikou svaté Patricie, jíž se mezi lidmi říká Svatá Psycho, zvláštním zařízení s ostrahou, kde jsou internováni psychicky narušení pachatelé násilných trestných činů. Mezi nimi jsou i rodiče dětí z Mýtiny. Smyslem pobytu dětí ve školce je, aby jim byl s rodiči umožněn kontakt. Jedním z Janových pracovních povinností je eskortovat děti podzemním tunelem, který školku a kliniku spojuje. Jan je schopný pedagog, který ovšem leccos tají – například to, proč tolik stojí o místo právě v Mýtině, nebo to, k čemu došlo o několik let dříve, kdy šel se skupinou dětí ze školky, v níž tehdy působil, na procházku do lesa a při návratu mu jedno z nich chybělo.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2013 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Sankta Psyko, 2011
více info...
Přidat komentář
Čtivý psychothriller, u kterého jsem se měla bát, ale nestalo se tak :-). Každopádně atmosféru měl, s napětím jsem hltala stránky o Janově minulosti a byla zvědavá, jak to měl s Rami. Od autora si přečtu i další knihy, vypadá slibně.
Nedokázal jsem se ztotožnit s chováním hlavního hrdiny a to je důvod, proč si tuto knihu pravděpodobně znovu nepřečtu.
Kniha mě dost pohltila. Už jsem nad sebou dokonce přemýšlela, jestli nejsem nějaký psychopat a trvalo mi nějakou dobu, poté co jsem přestala knihu číst, že to nebylo o mě :) Fakt kniha, která mě po delší době bavila a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Konec mě opravdu překvapil a i když se kniha skládala z několika časových prodlev, neměla jsem v nich ,,bordel".
Zvláštní příběh, zvláštní kniha, doporučuji k přečtení. V průběhu knihy jsem stále čekala, že se stane něco hrozného, co by se hodilo do kulis ponurých chodeb psychiatrické kliniky, ale žádný krvák ani hrůza se nekonala.
To je prostě autor. Knihy depresivní se špatným koncem. Ale tentokrát... chtěla jsem dát 4 hvězdičky kvůli tomu konci, jsem šíleně naštvaná! Na všechny postavy té knihy! Ještě, že jsem to dočetla včas a do tý doby než půjdu spát snad vychladnu nebo neusnu :)
Opět skvělé drama plné gradujícího napětí a scén, kdy vás mrazí v zádech. U této knihy mám pocit, že je ve svém důsledku, po tom, co vám to všechno dojde, nejsmutnější.
Skrýš je úžasnou knihou, na které nenacházím jedinou chybičku. Nenarazíte tu na jedinou nudnou stránku, nic, co by nedávalo smysl... celou dobu jen čtete a v napětí očekáváte, co se bude dít dál.
Ale ani po dočtení není jednoduché knihu jen tak zavřít a nechat ji být. Po neočekávaném závěru budete možná chvíli jen zírat do otevřené knihy, dokud si neuvědomíte, že tento příběh nekončí s poslední stránkou, ale zůstává s vámi. Ještě dlouhou dobu potom o něm totiž budete přemýšlet.
Prožijte spolu s Janem Haugerem příběh, ze kterého bude vám bude, velmi často, běhat mráz po zádech. Prozkoumejte všechna temná zákoutí kliniky Svatá Psycho, nahlédněte do školky, která se stará o děti lidí z této kliniky. Nechte se vtáhnout do života Jana Haugera a projděte si tím "peklem" s ním... Možná, po přečtení, budete hledat skrýš! Za sebe vřele doporučuji.
Výborně napsané gradující dílo. Proplétání několika časovými úseky na sebe pevně závislými... Luxusní příběh. Mohu jen doporučit.
Absolutní bomba! Celou dobu jsem čekala, co se z toho vyklube. A že už jsem všemi možnými detektivkami a thrillery trénovaná, tak tohle jsem nečekala a myslím, že to by nepředpověděl nikdo...
Podobně jako Gaara1 - čtivost potvrzuje to, že jsem ji i v tom rozsahu zhltl za necelé dva dny (do tří do rána :-). I když jde o cosi jako thriller, o nějakém strachu se moc mluvit nedá. Spíš je zajímavé, jak Theorin dovádí ad absurdum architekruru svých děl "nikdo není takový, jak se na počátku zdá". Některé linie příběhu jsou chatrnější. Theorin není popisný autor, takže řadu věcí nechává na čtenářově představivosti. Z větší části je to dobrý postup, ale někde pak ten pomyslný les zkrátka vrhá málo stínu a i když je úplněk, vy pořád vidíte na cestu, což je u thrilleru občas na škodu. Líbí se mi ale, jak autor pracuje s pohledem do temných zákoutí našich duší. Pokud přímo bagatelizuje nějaký problém, tak jen proto, aby vzápětí ukázal, že nic není černobílé. Zkrátka mi to chvílemi přišlo až na hranici psychologicko-sociálního dramatu, spíš než jako thriller.
V téhle knize se čtenář dozví kam až může člověka dohnat strach, samota, pomsta a snad i první láska.... Kniha byla velice čtivá a ke konci příběhu mi běhal mráz po zádech, ne strachem, ale jaká ironie osudu může potkat hlavní postavu příběhu.
Na knihu jsem se hodně těšil, ne že by mě úplně zklamala, ale příběhu něco chybělo, něco čím by jí přidalo na dynamice a napětí...